Brusel je opatrný: Rozšíření eurozóny se v příštích letech neočekává

Brusel - Místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis dnes řekl, že se v příštím letech neočekává rozšíření eurozóny. O euroměnu usilují Rumunsko a Bulharsko. Český prezident Miloš Zeman je pro euro, veřejnost se ale koruny spíše vzdát nechce.

"V příštích letech se rozšíření eurozóny...nečeká", přestože všechny nové členské státy Evropské unie se při svém vstupu zavázaly k přijetí společné měny, prohlásil Dombrovskis v rozhovoru s deníkem Die Welt.

Také připomněl, že než země přejde na společnou evropskou měnu, je třeba určit pevně stanovený směnný kurz její národní měny k euru. V této fázi teď není žádný stát mimo eurozónu s výjimkou Dánska, které si stejně jako Británie vyjednalo trvalou výjimku z povinnosti přijmout euro a které představuje podle Dombrovskise "zvláštní případ".

Zájem o vstup do této "čekárny na euro" vyjádřily Bulharsko a Rumunsko, uvedl Dombrovskis. Počáteční jednání vedl Brusel s minulou polskou vládou. Podle unijního činitele je ale nyní možné, že nová konzervativní vláda premiérky Beaty Szydlové je poněkud rezervovanější.

V České republice se debaty o přijetí eura vedou již delší dobu. Podle nedávných průzkumů spíše převažují odpůrci jednotné evropské měny, zastáncem byl dosud například prezident Miloš Zeman.

Česká národní banka spolu s Ministerstvem financí doporučily prozatím nestanovovat cílové datum přijetí eura, a tudíž v roce 2016 neusilovat o vstup do kurzového mechanismu ERM II. Toto společné doporučení, které vychází z dokumentu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou", přijala vláda na svém zasedání dne 21. prosince 2015.

Vývoj v posledních letech byl výrazně ovlivněn dopady světové finanční, hospodářské a následně evropské dluhové krize. V reakci na problémy s tím spojené pokračovaly vlády zemí EU ve zpřísňování makroekonomického a rozpočtového dohledu. Byly zavedeny či posíleny záchranné a dohledové mechanismy a vznikají nové evropské instituce.

Tyto změny zásadním způsobem upravují podmínky a závazky plynoucí z případného členství České republiky v eurozóně. Pro přijetí společné měny již nebude postačovat udržitelné plnění maastrichtských konvergenčních kritérií doprovázené dostatečnou sladěností české ekonomiky s ekonomikou eurozóny, uvedl server cnb.cz.

Vlastní připravenost České republiky na přijetí eura se oproti předchozím letům zlepšila. Česká republika plní kritérium cenové stability, kritérium stavu veřejných financí i kritérium konvergence úrokových sazeb. Kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů Česká republika formálně neplní, neboť se tohoto mechanismu zatím neúčastní. Ve střednědobém výhledu budou pravděpodobně plněna všechna maastrichtská kritéria (kromě účasti v ERM II).

K hlavním překážkám přijetí eura patří nedokončený proces reálné ekonomické konvergence České republiky, včetně konvergence cenové hladiny k průměru eurozóny. Omezený je nadále prostor pro stabilizační roli veřejných rozpočtů a dořešen není ani problém jejich dlouhodobé udržitelnosti vzhledem ke stárnutí populace. V některých aspektech je nadále nedostatečná pružnost trhu práce a přetrvávají odlišnosti ve struktuře českého hospodářství oproti eurozóně. Stejně tak i situaci v samotné eurozóně nelze hodnotit jako dostatečně stabilizovanou.

Související

Koruna, anebo euro? Češi stále váhají. Původní zpráva

Volíš euro, anebo korunu? Česko hledá odpověď už moc dlouho

Ať už jste, pro někoho možná starými pojmy řečeno, nazýváni příznivci politické pravice nebo levice, v problematice přijetí jednotné evropské měny, tedy eura, je to úplně jedno. Zjednodušeně řečeno: I když snad většina politiků, kteří nakonec musí o euru v ČR rozhodnout, tvrdí, že jsme ryze otevřenou exportní zemí, tudíž zemí závislou na vývozu, o euru zatím většina z nich neuvažuje. Koruna je prý lepší. Přestože ti, o kterých se mluvilo v předchozí větě, tedy exportéři, o přijetí eura marně mluví už pěkně dlouho.

Více souvisejících

eurozóna EUR Ekonomika

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

před 1 hodinou

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

včera

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

včera

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy