Konec ekonomické krize EU? Tak jednoduché to není, varují odborníci

Deník odkazuje na data zveřejněná statistickým úřadem Evropské unie Eurostat, podle kterých se celková ekonomika 19 zemí eurozóny za první tři měsíce roku oproti předchozímu čtvrtletí zlepšila o 0,6 %. Ačkoliv se jedná o mírné zvýšení, znamená pro eurozónu HDP 2,48 trilionů euro.

To je hodnota, která přesahuje HDP 2,47 trilionů euro, které eurozóna dosáhla v prvních měsících roku 2008 – tedy před nástupem ekonomické krize.

„Je možné, že se konečně upevňuje dlouho očekávané zotavení," okomentoval to Iain Begg, výzkumný pracovník Evropského institutu univerzity London School of Economics.

Ačkoliv se v tomto ohledu ekonomika zdánlivě zotavila, podle deníku by ale případná radost byla značně předčasná. „Nová data o nezaměstnanosti (také od Eurostatu) ukázala, že se nezaměstnanost v eurozóně sice trochu dolů pohnula, ale stále zůstává nad 10 % - to je více než dvojnásobek nezaměstnanosti v USA," upozorňuje deník.

Joseph Stiglitz, laureát Nobelovy ceny a profesor Kolumbijské univerzity, uvedl: „Jde téměř o ztracené desetiletí. Jde o zajímavé svědectví o ekonomickém selhání eura a eurozóny."

Deník pak vysvětluje, že ačkoliv se silné ekonomiky jako Německo vzpamatovaly, krizí těžce zasažené země jako Kypr a Řecko pořád následky krize tvrdě pociťují, zejména v podobě ztráty zaměstnání nebo snížení mzdy.

Pokračují tak obavy odborníků, že skutečné vzpamatování se z krize eurozónu ještě dlouho nečeká. Někteří se obávají, že se Evropa jen snaží situaci udržet před rozpadem a skutečné zlepšení nepřichází.

Celou situaci by pak podle deníku navíc mohlo zkomplikovat britské referendum o odchodu z EU, zejména pokud by se Britové rozhodli odejít.