Inflace v eurozóně zrychlila na 0,4 procenta, nezaměstnanost mladých stále alarmující

Ceny energií sice v září klesly, tempo jejich poklesu však zpomalilo na tři procenta ze srpnových 5,6 procenta. Ceny služeb, potravin, alkoholu a tabáku a neenergetického průmyslového zboží naopak rostly. Nejvíce se zvýšily ceny ve službách, a to o 1,2 procenta. Sektor služeb je největším sektorem ekonomiky eurozóny. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.

Jádrová inflace, která nezahrnuje nejvíce nestabilní ceny nezpracovaných potravin a energií, činila stejně jako v srpnu 0,8 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila rovněž 0,8 procenta.

Inflace v eurozóně nadále výrazně zaostává za cílem Evropské centrální banky (ECB). Ta v posledních letech důrazně uvolňuje měnovou politiku, aby podpořila hospodářský růst a zvýšila inflaci, která se už delší dobu pohybuje kolem nuly. Její kroky ale zatím žádoucí zrychlení růstu a zvýšení inflace nepřinesly. Dlouhodobým cílem ECB je návrat meziroční míry inflace ke dvěma procentům.

V zemích osmadvacítky činila nezaměstnanost v srpnu 8,6 procenta, což je nejnižší údaj od března 2009. Nadále ale zůstává vysoká nezaměstnanost mezi mladými do 25 let. V EU činila 18,6 procenta a v eurozóně 20,7 procenta.

Ve 28 zemích EU bylo podle Eurostatu v srpnu bez práce 20,973 milionu osob, z toho 16,326 milionu v eurozóně. Proti červenci se počet nezaměstnaných v EU snížil o 40.000, v eurozóně naopak vzrostl o 8000.

Z členských zemí měla nejnižší míru nezaměstnanosti ČR, kde dosáhla 3,9 procenta. V Německu činila 4,2 procenta. Nejvyšší byla nezaměstnanost v Řecku a ve Španělsku.