Ekonomika EU a eurozóny v potížích. Ke dnu ji táhnou Německo a obchodní války

Meziročně se HDP eurozóny zvýšil o 1,7 procenta a v evropské osmadvacítce o 1,9 procenta. Ve druhém čtvrtletí HDP v 19 zemích s eurem expandoval o 2,2 procenta a v celé unii o 2,1 procenta.

Podle údajů z jednotlivých členských zemí, které jsou zatím k dispozici, zaznamenaly nejvyšší mezičtvrtletní růst Rumunsko (1,9 procenta), Lotyšsko (1,8 procenta) a Polsko (1,7 procenta). Naopak v Německu a Litvě HDP klesl.

Euro area #GDP +0.2% in Q3 2018, +1.7% compared with Q3 2017: flash estimate from #Eurostat https://t.co/jyRdZypnPa pic.twitter.com/efT3TgbcqJ

Ekonom banky ING Bert Colinj upozornil, že k slabému růstu přispělo hlavně Německo a automobilový průmysl. Ve čtvrtém čtvrtletí sice očekává mírné oživení, celkově však růstový impuls oslabuje. Víc je tam podle něj i rizik. Vývoz je slabší kvůli obchodní válce a zpomalení na rozvíjejících se trzích. Spotřebu zbrzdil růst cen ropy ve třetím čtvrtletí. K tomu se přidává stagnace italské ekonomiky a obavy o italský rozpočet.

Analytici podle agentury Reuters očekávají, že ve čtvrtém čtvrtletí růst eurozóny zrychlí na 0,4 procenta.

Vyhlídky evropské ekonomiky v poslední době zastiňuje napětí v mezinárodních obchodních vztazích. Evropská komise (EK) tento měsíc ve své pravidelné prognóze uvedla, že v letošním roce ekonomika zemí Evropské unie vzroste o 2,2 procenta a v příštím roce zpomalí na dvě procenta. HDP eurozóny se má letos zvýšit o 2,1 procenta a příští rok o 1,9 procenta. I přes zpomalení očekává EK růst hospodářství všech zemí unie.

Zpomalení růstu však zřejmě nebude dobrou zprávou pro Evropskou centrální banku (ECB), která plánuje do konce letošního roku ukončit program nákupů aktiv. Ten zavedla v roce 2015, aby podpořila inflaci a hospodářský růst. Podle ekonomů sice není pravděpodobné, že by ECB od ukončení programu upustila, slabší růst však může posunout začátek zvyšování úrokových sazeb. Zatím ECB očekává, že zůstanou na současné úrovni nejméně do léta 2019.