ČSSD: Půjčka MMF nás neohrozí, musíme zůstat v centru Evropy

"Pokud se bavíme o případných penězích na záchranu eura, nebavíme se o tom, že by tento krok znamenal snížení mezd státních zaměstnanců nebo snížení příjmů důchodcům, kterým by se brala poslední skýva chleba. Znamená to pouze to, že Česká národní banka (ČNB) vezme část svých finančních rezerv a poskytne je MMF. Takový krok pak znamená, že se mění jen alokace státních rezerv," vysvětlil Mládek.Fond je totiž podle něj preferovaným věřitelem a je tak schopný své peníze vymoci i z nejzadluženějších zemí. "MMF tak naše rezervy dokáže spravovat stejně dobře a možná i lépe než lidé z ČNB," podotkl dále Mládek.Česká republika také podle stínového ministra financí musí konat tak, aby zůstala v centru Evropy. "Takové setrvání pro nás má význam, i kdyby nepřežila jednotná evropská měna. Pro nás je totiž daleko krizovější, pokud bychom zůstali stranou zájmu evropských zemí. Pokud by totiž opět došlo na základě takového kroku k uzavření hranic obchodu do podoby národních ekonomik, nemáme komu prodávat," řekl Mládek.Naopak KSČM s půjčkou MMF příliš nesouhlasí. "My máme zbytných 90 miliard? Co z toho budeme mít? Za jakých podmínek je půjčujeme? To jsou otázky, na které se musíme ptát. Já s tím nesouhlasím,“ řekl v pondělí Mediafaxu předseda KSČM Vojtěch Filip. Upozornil na to, že Česko už MMF jednu půjčku poskytlo, v roce 2009 totiž vláda souhlasila s půjčkou ve výši 1,03 miliardy eur se splatností do roku 2014."Nás by tedy zajímalo, co s těmi penězi je. Byl to dar? Půjčka? My chceme vědět, zda a kdy nám MMF tyto peníze vrátí,“ dodal Filip s tím, že tyto otázky hodlá v dalších dnech pokládat vládě.Aktuální debata o možné půjčce MMF vychází z nedávného summitu unie. Evropští lídři se na něm dohodli, že země eurozóny a další státy by měly podpořit v rámci bilaterálních půjček Mezinárodní měnový fond (MMF) finanční injekcí ve výši 200 miliard eur, z toho 150 miliard eur by mělo jít od členských zemí eurozóny. MMF tak má získat další finanční prostředky k posílení svých zdrojů na boj s dluhovou krizí. Do deseti dnů od summitu mají země (včetně České republiky) odpovědět, zda tyto záruky navýší.Česko by mělo přispět částkou 3,5 miliardy eur (zhruba 89 miliardami korun).