HDP Německa loni vzrostl o 0,6 procenta, nejméně od roku 2013

Německá ekonomika, která je největší v Evropě a má zásadní vliv i na Českou republiku, se v poslední době potýká se slabší globální poptávkou. To má negativní dopad na německý export i průmysl. K potížím německé ekonomiky ale přispívá také obchodní konflikt mezi Spojenými státy a Čínou a nejistota kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie.

Pozitivní dopad na HDP měly v loňském roce naopak rostoucí výdaje německých domácností (o 1,6 procenta) a státu (o 2,5 procenta). Výrazně - o čtyři procenta - vzrostlo stavebnictví, o 2,9 procenta pak služby v informatice a komunikacích a také ve finanční a pojišťovací oblasti.

I přes pokles tempa růstu Německo loni zažilo už desátý rok hospodářského vzestupu za sebou. To je nejdelší období od znovusjednocení v roce 1990. HDP spolkové republiky by navíc měl růst vykázat i letos. Německá vláda v říjnu počítala s růstem o jedno procento, centrální banka v prosincovém výhledu hovořila o růstu o 0,6 procenta.

Mezi lety 2014 a 2018 rostla německá ekonomika každoročně o 1,5 až 2,5 procenta. V roce 2013 se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,4 procenta.

Velmi dobře si loni vedly německé veřejné finance. Dosáhly přebytku 49,8 miliardy eur (1,25 bilionu Kč), což odpovídá 1,5 procenta HDP. V přebytku, který o něco zaostal za rekordním rokem 2018 (62,4 miliardy eur), skončily poosmé v řadě.

Nejvíce z něj loni těžil státní rozpočet (19,2 miliardy eur), následovaný rozpočty spolkových zemí (13,3 miliardy eur), sociálním pojištěním (10,7 miliardy eur) a rozpočty obcí (6,6 miliardy eur).

Velmi dobře je na tom nadále i trh práce. Počet výdělečně činných osob v Německu loni vzrostl o 0,9 procenta na 45,3 milionu, a dostal se tak na nejvyšší úroveň od znovusjednocení.