"Krvavá lázeň" v Itálii. Pandemie zničila miliony pracovních míst

"Pro smlouvy na dobu určitou to byla krvavá lázeň," řekl Malacrida. "Nyní je důležité jít dopředu. Nestačí lidem držet místo a dávat dotace, musíme lidi rekvalifikovat, aby se naučili nové dovednosti, a zajistit růst k nahrazení pracovních míst, která zanikla. Na této frontě toho vláda zatím příliš neučinila a v budoucnu by se nám to mohlo vymstít," dodal.

Itálie, jedno z původních epicenter pandemie v Evropě, začala zavádět karanténní opatření regionálně na sklonku února a celostátně na začátku března. Restrikce začala tamní vláda uvolňovat na sklonku května. Zavření podniků způsobilo v prvním čtvrtletí pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 5,3 procenta a mnohem hlubší propad se očekává ve druhém kvartálu.

"Nějaká nová místa vzniknou - například pro ty, co budou v nové situaci měřit teplotu, dohlížet na to, aby lidé v souvislosti s virem dodržovali pravidla, anebo pro ty, co budou v novém prostředí zajišťovat logistiku," uvedl Malacrida. Upozornil na to, že některá odvětví rostou, třeba prodej prostřednictvím internetu a doručovací služby.

Italská centrální banka očekává, že italské hospodářství tento rok klesne vlivem pandemie o 9,2 až 13,1 procenta. Zadlužení veřejných financí by tak mohlo notně přesáhnout 150 procent HDP. Italská vláda schválila dva stimulační balíky v úhrnné výši 75 miliard eur (dva biliony Kč) určené pro podniky a zaměstnance v potížích. Političtí představitelé připouští, že bude zřejmě potřeba sumu zvýšit, zejména kvůli dotacím na dočasně propuštěné pracovníky.