Nezaměstnanost v Británii nečekaně stagnuje, inflace vzrostla

Počet lidí, kteří od státu pobírají podporu včetně dávek v nezaměstnanosti, pak v období od března do června činil 2,6 milionu. Počet zaměstnaných se v těchto měsících snížil zhruba o 650.000, přičemž nejvíce klesl na začátku pandemie.

76.4% of people aged 16 to 64 were in paid work in March to May 2020. The unemployment rate was 3.9% , and the 16-64 economic inactivity rate (those who were neither working nor looking for work) was 20.4% https://t.co/X0gj4iKmeA pic.twitter.com/1AXvNjAxzF

Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že se míra nezaměstnanosti za čtvrtletí do konce května zvýší na 4,2 procenta. Podle statistického úřadu ji tak nízko drží zhruba půl milionu lidí, kteří kvůli pandemii do práce nechodí a nepobírají mzdu, nicméně věří, že se do práce vrátí.

Dalším znamením křehkého trhu práce je počet pracovních nabídek. Těch za tři měsíce do června ubylo v porovnání s rekordním minimem z roku 2009 o 23 procent. Bylo jich 333.000, což je nejméně od roku 2001, kdy se tyto údaje začaly zveřejňovat.

Inflace v Británii vzrostla, čekal se pokles

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v červnu nečekaně zrychlilo na 0,6 z květnových 0,5 procenta, především kvůli dražším oděvům. Oznámil to dnes britský statistický úřad. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali pokles na 0,4 procenta.

Kromě oblečení měly podíl na růstu cen také například i dražší herní konzole, které získaly oblibu v době, kdy lidé měli kvůli koronavirovým opatřením více času. Ceny oblečení a obuvi zůstaly v minulém měsíci téměř beze změny.

Červen bývá tradičně obdobím slevových akcí, letos ale obchodníci zřejmě kvůli šíření nemoci covid-19 zlevňovali už dříve. Levněji se naopak prodával alkohol a potraviny.

V květnu se v důsledku koronavirové krize, která zasáhla poptávku a způsobila prudký pokles cen ropy, inflace dostala na nejslabší úroveň za čtyři roky. Navzdory mírnému růstu ale zůstává hluboko pod dvouprocentním cílem britské centrální banky. Ta proto není podle analytiků pod žádným tlakem, aby přehodnotila svůj stimulační balík na pomoc ekonomice, která se potýká s následky koronaviru.

Hrubý domácí produkt (HDP) Británie se v květnu meziměsíčně zvýšil o 1,8 procenta po dubnovém propadu o rekordních 20,3 procenta. Výrazně tak zaostal za očekáváním analytiků, kteří čekali růst kolem pěti procent.

Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý měsíc předpověděl, že britská ekonomika v letošním roce klesne o 10,2 procenta. V příštím roce očekává MMF růst HDP o 6,2 procenta.