Růst cen v eurozóně v květnu dále zpomalil na 0,1 procenta

Na dalším citelném zmírnění inflace, která v době koronavirového výpadku ekonomiky klesá již třetí měsíc v řadě, se podepsal hlavně nový propad cen energií.

Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, činila v květnu 1,1 procenta, tedy stejně jako v dubnu. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku byla inflace 0,9 procenta.

Nejvíce v pátém měsíci roku vzrostly ceny potravin, alkoholu a tabáku, a to o 3,3 procenta. Ceny ve službách se zvýšily o 1,3 procenta, ceny neenergetického průmyslového zboží o 0,2 procenta. Ceny energií opět prohloubily svůj pokles, tentokrát až na 12 procent.

Dnešní rychlý odhad nezahrnuje údaje za celou Evropskou unii ani žádné další podrobnosti.

Eurostat stejně jako v předchozím měsíci upozornil, že sběr dat o inflaci ve všech zemích eurozóny ovlivnila krize související s šířením nemoci covid-19. Unijní úřad se tak dohodl s národními statistickými úřady členských států na řadě postupů pro odhad cen, které nebylo možné získat kvůli omezení pohybu nebo uzavření prodejen.

Inflace v eurozóně se v květnu ještě více vzdálila od cíle Evropské centrální banky (ECB). Ta dlouhodobě usiluje o to, aby se pohybovala těsně pod dvěma procenty. Na této úrovni byl růst cen v eurozóně naposledy koncem roku 2018.

Nízká inflace ale dává ECB dodatečný prostor pro zavádění stimulačních opatření, která by pomohla vykompenzovat dopady pandemie způsobené koronavirem. ECB už mimo jiné v reakci na pandemii zrušila omezení pro nákup dluhopisů zemí eurozóny. Uvolnila tak cestu případnému neomezenému tisku peněz.