Inflace v Česku v březnu zmírnila na 15 procent, je nejnižší od loňského dubna

Spotřebitelské ceny zmírnily meziroční růst podruhé za sebou, je za tím ale zejména srovnání s loňskými už vysokými cenami. Většina tohoto zpomalení je ovlivněna vývojem loňské vyšší srovnávací základny, uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Pohonné hmoty byly v březnu proti loňsku levnější o 19 procent, ceny zemního plynu zmírnily meziroční růst na 60 procent ze 74,3 procenta v únoru. Vodné zdražilo o 16,3 procenta, stočné a elektřina zhruba o 30 procent, tuhá paliva o víc než polovinu a teplo a teplá voda o 44,6 procenta.

Ceny potravin a nealkoholických nápojů meziročně stouply o 23,5 procenta. Zhruba o třetinu zdražily rýže, mouka a vepřové maso, o víc než 45 procent se zvýšila cena polotučného mléka a o tři čtvrtiny cena vajec. Zelenina v březnu proti loňsku zdražila téměř o 30 procent, cena cukru je dvojnásobná.

Ceny stravovacích služeb vzrostly meziročně o 21,5 procenta a ceny ubytování o víc než 19 procent. Dovolené zdražily téměř o čtvrtinu, oděvy a obuv o 14,3 procenta. Úhrnem ceny zboží v březnu meziročně stouply o 17,0 procent a ceny služeb o 11,7 procenta.

Ve srovnání s únorem ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,1 procenta a ceny služeb o 0,3 procenta. Zdražovaly některé potraviny, plnotučné mléko o šest procent a zelenina o pět procent. Vzhůru šly také ceny ubytování a stravování, oděvů a obuvi, o 3,1 procenta se zvýšily ceny sociální péče. Meziměsíčně klesly ceny pohonných hmot, zemního plynu a dovolených. Z potravin proti únoru o desetinu zlevnila vejce a dolů šly také ceny másla, sýrů a tvarohů.

ČSÚ dnes zveřejnil také informace o únorovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Meziroční růst vývozních cen zpomalil na 7,6 procenta z lednových 8,6 procenta. U dovozu se ceny v únoru meziročně zvýšily o 4,9 procenta, zatímco v lednu stouply o 8,1 procenta. Meziměsíčně se ceny snížily, vývozní o 0,7 procenta a dovozní o 1,5 procenta. "Jednalo se o pokles šestý měsíc v řadě. Značný podíl na tomto vývoji mělo posílení koruny vůči euru a dolaru," uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.

Analytici: Zpomalení inflace způsobuje hlavně loňská srovnávací základna

Meziroční inflace v březnu zpomalila na 15 procent z únorových 16,7 procenta hlavně kvůli vyšší srovnávací základně z loňska. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Překvapením pro ně bylo meziměsíční zdražení potravin, očekávali u nich stabilitu nebo pokles cen. V dalších měsících očekávají snižování meziroční inflace, v polovině roku by se mohla dostat pod deset procent. Dnešní informace Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vývoji spotřebitelských cen podle nich neovlivní nastavení úrokových sazeb České národní banky (ČNB).

"Je zřejmé, že relativně velké zpomalení inflace v meziročním srovnání má na svědomí hlavně vysoká základna z loňska. Ta působila především u pohonných hmot, jejichž ceny loni v březnu v reakci na válku na Ukrajině povyskočily o víc jak pětinu," uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Loňská srovnávací základna bude podle něj hlavním faktorem poklesu inflace i v dalších měsících.

"Březnový pokles inflace byl tažen převážně rozkolísanými cenami pohonných hmot, u celé řady položek spotřebního koše však inflační tlaky odeznívají poměrně pomalu a velká část poklesu meziroční inflace je tažena zejména statistickým efektem vyšší srovnávací základny. I z toho důvodu nadále předpokládáme, že celoroční inflace se bude letos pohybovat kolem 11 procent, a to i přes postupné snižování cen energií," komentoval zveřejněné údaje hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil varoval před přílišným optimismem ohledně rychlého opadnutí inflace. "Poptávkové kategorie, tedy ty určující pro udržitelné snížení inflace, mnoho důvodů k optimismu nedávají. K silnému růstu cen se zde vrátily oděvy a obuv a také stravování a ubytování. Příliš nepotěšily ani potraviny, které namísto vyhlíženého zlevnění vykázaly další zdražení, byť mírnějším tempem," uvedl. Varoval, že při očekávaném hospodářském oživení by se pokles tempa inflace mohl zastavit mezi pěti a šesti procenty.

Analytici předpokládají, že údaje o březnové inflaci nebudou důvodem pro ČNB, aby měnila základní úrokovou sazbu. "Inflace odeznívá, ale relativně pomalu, a proto jsou zatím jakékoliv debaty o poklesu sazeb mimo hru. Předpokládáme zatím i nadále, že centrální banka poprvé sníží úrokové sazby nejdříve ve čtvrtém čtvrtletí 2023," uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

"Trh v současnosti předpokládá, že ČNB do konce letošního roku sníží sazby zhruba o necelý procentní bod. To se však v kontextu nedávných vyjádření členů bankovní rady ČNB jeví jako spíše nadměrné očekávání poklesu sazeb," míní Seidler. Podle něj bude ochota ČNB letos snižovat sazby poměrně nízká.