Polovina firem se kvůli pandemii a válce obává zhoršení platební morálky partnerů

Téměř polovina podniků ve střední a východní Evropě má po dvou letech pandemie a ruské invazi na Ukrajinu obavy ze zhoršení platební morálky obchodních partnerů. Důvodem je především hospodářský útlum, v jehož důsledku 48 procent firem z regionu očekává prodloužení průměrné doby splatnosti faktur v příštích 12 měsících. 

Ukázal to pravidelný průzkum Barometr platební morálky, který v prosinci mezi 1300 podniky z Bulharska, ČR, Maďarska, Polska, Slovenska a Turecka uskutečnila úvěrová pojišťovna Atradius, jež patří mezi světové lídry v pojištění pohledávek, poskytování záruk a vymáhání pohledávek.

"Řada firem v regionu se dokázala vyrovnat s dopady koronavirové pandemie a ustát i prudký růst cen energií. Nejistý výhled na vývoj ekonomiky v roce 2023 ale teď zvyšuje na trhu napětí a vzbuzuje obavy podniků ohledně toho, nakolik budou odběratelé schopni za dodané zboží a služby včas platit," uvedla ředitelka české pobočky pojišťovny Markéta Stržínková.

Jako hlavní důvod zpoždění plateb či dokonce nehrazení pohledávek jsou uváděny problémy způsobené nedostatkem hotovosti. Ty jsou velmi často zmiňované napříč všemi trhy a průmyslovými odvětvími s tím, že největší obavy zmínili respondenti z ČR, Slovenska a Maďarska. "Jde o země, jež jsou nejvíce zasaženy energetickou krizí, nacházejí se blízko zóny válečného konfliktu, a navíc je více než ostatní postihl výpadek obchodování s Ukrajinou i Ruskem," vysvětlila Stržínková.

Problém pro Česko a další malé otevřené ekonomiky v regionu představuje také jejich vysoká závislost na exportu do Německa a dalších zemí EU. "Očekávané hospodářské ochlazení v Evropě je pro firmy z ČR větší hrozbou než pro jejich konkurenty z velkých a vyspělých ekonomik. Například v retailu již na evropském trhu pozorujeme tlak ze strany odběratelů na významné prodlužování platebních podmínek. Někteří výrobci pak mají tendenci přenášet zhoršené platební podmínky na dodavatele. To by mohlo vyústit v dominový efekt projevující se druhotnou platební neschopností," dodala Stržínková.

Průzkum se zároveň zabýval tím, jak budou firmy v nadcházejícím období přistupovat k řízení svého financování. Zhruba třetina dotázaných podniků uvedla, že v roce 2023 využije pojištění pohledávek.

"Kombinace přetrvávající vysoké inflace, energetické krize a geopolitického napětí vnáší do dodavatelsko-odběratelských vztahů další prvek nejistoty poté, co byly tyto vazby citelně narušeny již v průběhu pandemie. Řada firem proto přijímá opatření pro snížení rizika a pojištění pohledávek patří mezi ně. Zájem o pojištění pohledávek vzrostl v posledním čtvrtletí 2022 o více než 25 procent ve srovnáním s předchozím obdobím," popsala Stržínková.

Související

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Ministerstvo reaguje na obavy zaměstnavatelů kvůli jednotnému hlášení

Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s ČSSZ vnímá obavy zaměstnavatelů ze sankcí spojených s opožděným nebo chybným odesláním Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Cílem ministerstva není zaměstnavatele sankcionovat, ale zvládnout tuto zásadní změnu tak, aby v praxi skutečně fungovala.
Andrej Babiš

Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v Pardubicích vyzval zbrojařské firmy, aby své areály co možná nejlépe zabezpečily. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. Stupeň ohrožení terorismem se pro tuto chvíli nemění a zůstává na druhém ze čtyř. 

Více souvisejících

firmy

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy