Stavební společnosti očekávají podle průzkumu příští rok propad o 4,6 procenta

Stavební společnosti očekávají, že trh v příštím roce klesne o 4,6 procenta, v roce 2024 by stavebnictví mohlo růst o 0,1 procenta. Podle studie analytické společnosti CEEC Research, zveřejněné dnes na Setkání lídrů českého stavebnictví na Pražském hradě, jejich obavy plynou z přetrvávající války na Ukrajině, související energetické krize, ze zdražování a nedostatku stavebních materiálů i z vývoje zakázek.

V říjnu se podle průzkumu mezi více než stovkou stavebních společností v roce 2023 očekával meziroční pokles o 3,7 procenta. Po měsíci téměř tři čtvrtiny dotazovaných stavebních společností (74 procent) očekává propad o něco hlubší, a to o 0,9 procenta.

Malé stavební firmy s ročním obratem nižším než 100 milionů korun očekávají příští rok propad trhu o 4,8 procenta, velké stavební společnosti o 4,4 procenta. Více se má zhoršit pozemní stavitelství (stavby domů), o 4,8 procenta, a to inženýrské (například budování cest) o 4,3 procenta.

"Faktorů ovlivňujících vývoj je mnoho - inflace, zdražování energií, válka na Ukrajině, proto mezi řediteli stavebních firem stále panují obavy z budoucího negativního vývoje. Směřování tohoto segmentu bude také záležet na roli státu, který deklaruje, že státní investice do stavebního sektoru omezeny nebudou,“ uvedl Michal Vacek, výkonný ředitel společnosti CEEC Research s.r.o.

Firmy zaměřující se převážně na pozemní stavitelství očekávají v roce 2023 pokles tržeb o 3,8 procenta, v inženýrskému stavitelství o něco menší, a to o 2,8 procenta.

Zástupci firem na Pražském hradě na dotaz ČTK uvedli, že pro příští rok panuje obava z možného pozastavování a odkládání již vysoutěžených liniových staveb.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) zopakoval, že vláda v září schválila pro Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok rekordní rozpočet 150,9 miliardy korun, který ještě musí schválit Sněmovna. "Je to unikátní a není to jen zvýšení, které by pokrývalo inflaci. Zvýšení o více než 20 miliard oproti letošnímu roku odpovídá prioritě vlády udržet investiční tempo, pokračovat ve všech rozběhnutých stavbách a zahajovat dlouhodobě připravované," řekl Kupka. Uvedl, že začátkem příštího roku představí výhled v klíčových položkách pro nejbližších deset let.

Dvě třetiny ředitelů stavebních společností v roce 2023 očekávají propad tržeb v průměru o 3,5 procenta. "Propad tržeb je pak očekáván, i přestože téměř polovina dotazovaných společností má v současnosti nasmlouvané zakázky na stejně dlouhou dobu, jako tomu bylo ve stejném období minulého roku, a to v průměru na osm měsíců,“ uvádí studie CEEC Research.

Stavební společnosti často zmiňují nedostatek a zdražování stavebních materiálů. Například cihly - tvárnice meziročně zdražily o 37,7 procenta, dřevo (latě, trámy o 27 procent a ocel (kari sítě/armovací železo) meziročně o 3,3 procenta, ale za dva roky o 56 procent.

Ředitel společnosti dodávající stavebniny Pro-Doma Petr Vaněrka ČTK řekl, že nastupuje recese. "Do zdražení se promítá cena vstupů, mezi které patří zejména cena energií, surovin, práce a úroků. Jak ale obstojí nastavené ceny, ukáže neviditelná ruka trhu, která zasáhne velmi brzy. Jakkoli nejsou vytvořeny podmínky pro slevy z titulu neustále se zvyšujících nákladů na výrobu, vlivem recese může v budoucnu dojít ke zlevňování stavebních hmot," domnívá se Vaněrka. Situace s omezenou dostupností stavebních materiálů je minulostí, dodává.

U většiny stavebního materiálu se nepředpokládá snížení ani výrazné zvýšení nákupních cen. Nejpravděpodobnější je podle Vaněrky stagnace, případně mírný růst, a to v řádu jednotek procent. Zlevňování může přijít s poklesem poptávky, kde by cena mohla klesat na úkor zisků výrobců.

Související

Martin Kupka

Kupka oznámil další postup digitalizace stavebního řízení. Stanovil i termín

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) představili vládě návrh řešení problémů spojených s digitalizací stavebního řízení, které vedly k odchodu Ivana Bartoše (Piráti) a jeho strany z vlády. Návrh reaguje na aktuální stav, kdy systémy nenaplňují očekávání uživatelů a zákonné požadavky.

Více souvisejících

Stavebnictví

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

Francie, Paříž, ilustrační foto

Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek

Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.

před 1 hodinou

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu svých vojáků na operátory bezpilotních letounů v rámci zásadní reorganizace své obranné strategie. Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back oznámil, že bezpilotní technologie se staly klíčovým faktorem měnícím podobu moderního bojiště, a každý voják by měl být schopen ovládat drony stejně samozřejmě jako svou sekundární osobní zbraň.

před 2 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 4 hodinami

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 5 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 7 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy