Japonsko po pěti letech zvýšilo daň z obratu, kvůli stárnutí populace

Zvýšení daně však zřejmě způsobí zmatek mezi obchodníky i spotřebiteli. Vláda se s cílem minimalizovat negativní dopad na výdaje spotřebitelů rozhodla, že od zvýšení budou osvobozené položky považované za nezbytné v každodenním životě.

Vláda zvýšila v dubnu 2014 daň z obratu na osm procent z pěti. Další zvýšení se mělo původně uskutečnit v říjnu 2015. Nakonec však bylo odloženo, nejprve na duben 2017 a pak znovu na říjen 2019. Důvodem odkladu byly obavy, že sníží výdaje spotřebitelů a poškodí celou ekonomiku, jak se stalo při prvním zvýšení.

Vláda premiéra Šinza Abeho trvá na svém hodnocení, že japonská ekonomika nyní prochází nejdelší fází expanze od konce druhé světové války. Domácí poptávka podle ní zůstává solidní.

Současně se však objevují obavy, že ekonomiku by mohlo těžce zasáhnout riziko poklesu v zahraničí, včetně eskalace americko-čínské obchodní války.

Vláda přijala řadu opatření, které mají pomoci zmírnit negativní dopad. Patří mezi ně systém nižších daní pro potraviny a další životně důležité položky či program odměn za bezhotovostní platby a daňové úlevy pro auta a domy. Japonsko se rozhodlo využít odměny za bezhotovostní platby, které by měly platit do června 2020, také kvůli tomu, aby podpořilo bezhotovostní transakce, protože Japonsko v nich zaostává za dalšími zeměmi v regionu, včetně Číny a Jižní Koreje.

Dodatečné příjmy ze zvýšení daně mají podle odhadu činit 5,7 bilionu jenů (1,2 bilionu Kč). Téměř polovinu chce vláda použít na zlepšení programu sociálního zabezpečení.