Tempo růstu cen znovu zrychlí, obávají se analytici

"Na nízké hodnotě inflace se dominantním způsobem podepsalo markantní zlevnění pohonných hmot. Rozsah jejich cenového poklesu snese za posledních několik let srovnání pouze s loňským srpnem a dubnem 2020," upozornil analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Loni v srpnu podle něj pohonné hmoty zlevnily o 9,8 procenta, v dubnu 2020 o 10,5 procenta.

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka je inflace hlavním důvodem rekordního propadu kupní síly obyvatel a hlavní brzdou české ekonomiky. Připomněl, že loňská průměrná inflace byla nejvyšší od roku 1993. "Tehdy se ovšem měnila daňová soustava a přecházelo se na DPH. Tentokrát za inflací musíme hledat především zdražování potravin, rostoucí náklady na bydlení a stravování. Až na výjimky zdražovalo téměř vše, některé zboží, jako třeba oblečení a obuv, dokonce rekordně i v evropském měřítku," uvedl.

Analytici upozorňují, že pro nadcházející vývoj bude důležitá hodnota lednové inflace. Očekávají přitom zrychlení tempa růstu cen, protože mnozí obchodníci v lednu mění ceníky zboží a služeb, kromě toho se čeká zdražení energií na cenové stropy. "Na začátku letošního roku je určitě nutné počítat se skokovým zdražením cen energií až na cenové stropy a meziroční růst spotřebitelské inflace tak může zrychlit až těsně pod 20 procent," míní analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

V dalších měsících by podle analytiků měla inflace zpomalovat, stále ale zůstane na vysoké hladině. "Pro rok 2023 nyní odhadujeme inflaci kolem deseti procent s tím, že v první polovině roku se bude pohybovat nad touto hranicí, druhou polovinu pod ní. Proinflační rizika souvisí zejména s citelnějším propisem vysokých cen energií do finálních cen, naopak protiinflačním rizikem může být výrazně silnější recese," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

"Růst cen v loňském roce výrazně snížil životní úroveň v naší zemi. Lidé přišli o výraznou část kupní síly svých úspor a za své příjmy si mohli dovolit nakupovat podstatně méně zboží a služeb než v předešlých letech. Letošní rok přinese zlepšení, nicméně lidem se dál budou znehodnocovat úspory a snižovat reálné příjmy," konstatoval hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.