V roce 2022 vzniklo v Česku přes 100.000 firem, nejvíce od roku 1994

Proti předchozím letům nevzniklo podle ní loni nejvíce nových společností na začátku roku, který je pro zakládání firem typický, ale v srpnu, těsně následovaném lednem a říjnem. Naopak nejméně firem bylo vytvořeno v červenci a na konci roku. Třetina nových firem byla založena v Praze.

"Na počet nově vzniklých firem má zásadní vliv zejména počet obyvatel ve městě či kraji. Praha si i jako kraj drží s 28procentním podílem výrazný odstup od Jihomoravského a Středočeského kraje. Naopak na konci se ocitá Karlovarský kraj, který má nejméně obyvatel a zrodilo se zde jen 2000 nových společností," uvedl ředitel Imperu Tomáš Berger.

Z pohledu právní formy tvořily fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona (OSVČ) přes 60 procent nově vzniklých společností. Společnosti s ručením omezeným byly na druhé pozici s 24procentním podílem. S velkým odstupem následují zahraniční fyzické osoby (sedm procent), spolky a společenství vlastníků jednotek (po dvou procentech). Vzniklo také 931 akciových společností, 237 nadačních fondů a 30 politických stran či hnutí.

Většina nově založených společností jsou svým oborem zařazené pod takzvané volné živnosti, což koresponduje s nadpolovičním podílem nově vzniklých OSVČ. Na druhém místě se umístily společnosti zaměřené na přípravu staveniště (sedm procent), reagující na stavební boom posledních let. Třetí místo v oborech opět souvisí s poptávkou po nemovitostech a bydlení, patří pronájmu a správě nemovitostí (pět procent).

Loňský rok si připsal rekord v počtu zaniklých firem, kterých bylo téměř 100.000 a téměř tak dorovnaly počet nově založených společností. Nejvíce společností končilo v listopadu a prosinci, kdy jich zanikla téměř třetina. Většinu přitom tvořili živnostníci, následovaní společnostmi s ručením omezeným. "Můžeme zde sledovat jasný vliv inflace a prudkého růstu cen energií, který byl pro řadu firem likvidační," dodal Berger.

Z pohledu oboru podnikání zaniklo nejvíce firem podnikajících ve velkoobchodu a jeho zprostředkování (osm procent), následované maloobchodem (sedm procent). Nedařilo se ani firmám v oborech stravování v restauracích, pronájmu a správy nemovitostí a výstavby bytových a nebytových budov.

Činnost v loňském roce ukončilo 20.488 společností z Prahy. S odstupem následovalo Brno (4439 firem) a Ostrava (2739). Naopak nejméně 'odpadlíků' si připsala Olomouc, kde skončilo 795 společností. Praha si tak připsala téměř pětinu z celkového počtu zaniklých firem.

V roce 2022 ukončilo působení 70.784 podnikajících fyzických osob, což je 72 procent z celkového počtu zaniklých firem. Na druhém místě se umístily s.r.o. (13 procent). Skončilo také 4535 spolků, 762 akciových společností, 371 družstev a 36 nadačních fondů. "Zajímavý je i věk zaniklých firem, kdy loni nejčastěji končily ty založené krátce po revoluci, v roce 1991. Tvoří 11 procent všech zaniklých společností," podotkl Berger.

Firem založených v Česku, které mají zahraničního jednatele nebo vlastníka, v loňském roce vzniklo téměř 2600, což je i průměr posledních tří let. Nejvíce, téměř 4000, jich bylo založeno v roce 2018. Největší množství takovýchto společností u nás zakládají Slováci (888), následováni lidmi z Ukrajiny (467). Další v pořadí jsou Poláci (253), Němci (183), Maďaři (82), Italové (79) a Rakušani (73).

Největší pokles zaznamenal počet firem se zahraničními vlastníky či podnikateli z Ruska. Z důvodu války na Ukrajině a zavedení sankcí proti Rusku loni vzniklo 12 společnostní ovládaných občany Ruské federace, nejméně od roku 1994.