Státní zastupitelství podalo obžalobu na celníky v kauze lihové mafie Radka Březiny

Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovalo šest lidí v případu rozsáhlé kauzy týkající se vynášení tajných informací z Celní správy členům lihové mafie kolem Radka Březiny. Čtyři z nich byli v době trestného činu spjati s Celní správou. Obžalováni jsou z několika trestných činů včetně zneužívání pravomocí veřejného činitele či přijetí úplatku. Kauza je úzce spjata s rozkrýváním lihové mafie, která policii a žalobce zaměstnává od podzimu 2012. Samotný případ kolem Celní správy odkrývali policisté čtyři roky. Případ bude řešit zlínský soud, uvedlo ve zprávě VSZ.

Čtyři z obžalovaných byly v době trestné činnosti příslušníky Celní správy ČR; tři z nich jsou stále ve služebním poměru a kvůli stíhání jsou dočasně zproštěni výkonu služby, uvedli žalobci. Další dva obžalovaní jsou členy původní lihové mafie, kteří již byli v souvislosti s nezdaněným lihem odsouzeni. Kauza se týká období let 2004 až 2012 a produkce nezdaněného lihu společností Morávia-Chem, kterou tajně vlastnil zlínský podnikatel Radek Březina. Při rozkrývání Březinovy kauzy vyšlo najevo, že členové mafie disponovali dopředu informacemi například o chystaných celních kontrolách.

Celníci podle obžaloby pomáhali zločinecké skupině krátit daně, obžalováni jsou z ohrožení utajované informace, zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku a účasti na organizované zločinecké skupině. Hrozí jim až 16 let vězení. "Různou mírou součinnosti a podpory tzv. lihové mafie se obvinění příslušníci celní správy měli přímo podílet na vzniku celkové škody ve výši 6,8 miliardy Kč, která byla způsobena zkrácenou spotřební daní z lihu," uvedli žalobci.

Březinově skupině celníci údajně vynášeli neveřejné informace z evidencí a trestních spisů celní správy, žalobci jim kladou za vinu i to, že mařili vyhledávací a prověřovací činnost pátracích orgánů celní správy. Pomáhat měli této skupině také v ekonomické likvidaci nepohodlných konkurenčních subjektů na černém trhu s alkoholem; Březinova mafie si tak mohla zajistit dominantní postavení na trhu. "Je nepochybné, že bez krytí a přímého ovlivnění činností Celní správy ČR souvisejících s procesem denaturací lihu, kontrolou přeprav mimobilančního lihu a výrobou lihovin, by tato skupina nemohla dlouhodobě fungovat," uvedli žalobci s tím, že nešlo o izolované selhání některých jednotlivců, ale o systémové narušení chodu orgánů Celní správy ČR v oblasti spotřební daně.

Lihová kauza zahrnuje období let 1998 až 2013, ve kterém podle žalobců mafie obchodovala s 21 miliony litry nezdaněného lihu, únik na daních soud nakonec vyčíslil na 5,6 miliardy korun. S případem se pojí přibližně další tři desítky kauz. Sám Březina byl s dalšími šesti lidmi za nelegální obchody s lihem pravomocně odsouzen, dostal 13 let. Loni v červnu mu brněnský krajský soud tento trest nepravomocně zvýšil na 14 let a devět měsíců, podle rozsudku se v letech 2012 až 2014, když byl ve vazbě kvůli lihové kauze, pokusil uplatit kriminalistu a snažil se ovlivnit desítky svědků.

Rozsáhlý případ celníků v kauze Březiny ukončili policisté po čtyřech letech vyšetřování. Žalobce Radim Obst v srpnu při ukončení vyšetřování ČTK řekl, že svou roli hrálo obsáhlé objasňování velkého rozsahu skutečností či komplikované zajišťování důkazů, délku řízení podle něj ovlivnilo i to, že se během vyšetřování třikrát změnila osoba vyšetřovatele.

Související

Ilustrační foto

Němeček z kauzy lihové mafie si trest odpyká, Ústavní soud zamítl stížnost

Ústavní soud odmítl stížnost Petra Němečka, jenž jako jednatel firmy Cargo NV kryl nelegální líh v kauze takzvané lihové mafie kolem Radka Březiny. Má si odpykat devět let a dva měsíce ve vězení. Němeček vinu popíral, trestné činnosti se prý nedopustil. Soud jeho stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení v internetové databázi.

Více souvisejících

Kauza lihová mafie soudy

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 28 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová byla ve čtvrtek při tiskové konferenci přistižena, jak přijímá telefonát, během kterého jí mužský hlas nařídil, aby se zdržela komentářů k údajnému raketovému útoku na Ukrajinu. Uvedl to server CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy