S Romanem Vojtkem o herectví, tanci a čerstvé "milence"

Diváci Vás znají zejména ze seriálu České televize „Vyprávěj". Co Vy a divadlo?

Hraji v divadle už dvacet let. Vystudoval jsem muzikál. Hrál jsem pět let v Městském divadle Brno a pak jsem šel do Prahy. V roce 1997 jsem tady začal hrát. Mým prvním muzikálem byly Vlasy a následně jsem do Prahy přešel natrvalo. Od té doby jsem hrál už asi ve čtyřiceti představeních.

Raději si zahrajete v muzikále nebo činohře?

V činohrách jsem hrával dřív, ale i když mám nabídky, tak mě to úplně neláká. Není to to, čemu bych se chtěl věnovat. Navíc, když už někdo v České republice dělá muzikál, tak je to většinou nějaký větší kus a mám tam hezkou roli. V činohrách by těch velkých a hezkých rolí pro mě asi nebylo tolik. Mám raději, když se můžu vyjadřovat v jednom momentě nejenom herectvím, ale i zpěvem nebo třeba tancem.

Jaká pro Vás je role v komedii „Miluji Tě, ale...", kterou hrajete zde v Divadle Palace?

Stěžejní. V téhle komedii vlastně jako jediný hraju kontinuálně jedenáct let. Téměř ve stejném obsazení, ve kterém hrajeme tady, jsme začali před jedenácti lety hrát „Miluju tě, ale ..." naproti v bývalém Blaníku. Pak jsme to hráli na různých scénách jako v Komorní Fidlovačce, u Radka Brzobohatého, v Plzni jsem to hrál asi tři roky a teď se představení vrátilo na tohle jeviště. Je to zde poměrně úspěšné, z čehož máme radost. Je to nejhumornější věc, ve které jsem kdy hrál. Je ze života a myslím, že se v tom každý najde. Mám to představení strašně rád.

Jak byste pozval diváky na představení „Miluju Tě, ale ..."?

Jestli mají diváci rádi humor, což si myslím, že teda mají. Humor trochu nadnesený, někdy možná až na hranici únosnosti, tak ať přijdou, protože tahle komedie je o vztahu mezi mužem a ženou. Nemá žádný děj, přitom každý hrajeme asi deset rolí, pořád se převlékáme. Jsou to vlastně takové modelové situace mezi mužem a ženou od prvního seznámení, po první sex, manželství, děti, stereotyp v manželství, až po to, jak se dědeček s babičkou seznamují na pohřbu někoho cizího. Je to průřez životem, ve kterém se každý najde. Já jsem nikdy nehrál takové představení, na které by tak hezky reagovali lidi, jako tady.

Jaký máte vztah k Divadlu Palace?

Čerstvý. Je to moje čerstvá milenka. Dříve jsem tady nic nehrál a nevím, jestli tu ještě někdy něco hrát budu, ale spíš bych si přál, abychom tady představení „Miluju tě, ale..." hráli pořádně dlouho, protože ho mám moc rád. Vím, že se tady dělají dobré věci, zatím to vím jenom z plakátů. Musím se přiznat, že když mám volný večer, což moc často není, tak jsem raději doma. Takže zatím je ten vztah takový platonicko-milenecký. Ještě jsme se moc nepoznali.

Dále hrajete v jakých divadlech? Kde Vás mohou diváci vidět?

Když to vezmu z kraje republiky, tak hraju v Městském divadle Brno v muzikálu „Sugar!", tady v Palace, vedle v Divadle Hybernia v muzikálu „Antoinetta" a začínáme zkoušet pro Kongresové centrum v Praze světový muzikál „Mamma Mia!".

V jakých filmech či televizních seriálech jste si zahrál před seriálem „Vyprávěj"?

Před seriálem „Vyprávěj" jsem hrál v seriálu „Ulice". Dále pak ve filmu Marie Poledňákové „Líbáš jako bůh". Zahrál jsem si asi v desítce pohádek zamilované joudy.

A baví Vás role zamilovaného joudy?

Už ne. Už na to ani nemám věk. Svého posledního zamilovaného joudu jsem si odbyl v pohádce „Dvanáct měsíčků", která šla před dvěma lety na Vánoce. Teď už v „Mamma Mia!" hraju otce a to už těžko sklouzne zpátky. Nyní točíme nový seriál pro televizi Prima od stejného autora, který napsal „Vyprávěj". Rudolf Merkner napsal nový seriál „Všechny moje lásky" a měl by jít od ledna či února.

Teď jste moderoval Galavečer s latinou, nelákalo Vás si taky zatancovat?

Nelákalo, protože moc dobře vím, jaká je to dřina. Také dobře vím, jaké jsou mé možnosti. A navíc dobře vím, že mě ve Stardance vedla moje taneční partnerka, takže i když občas tancujeme na nějakých plesech, protože se najdou blázni, kteří nás chtějí vidět, tak se do toho nehrnu. Když mě někde uvádí „herec, moderátor a tanečník",... tanečník tedy rozhodně nejsem. Nezávidím tanečníkům, spíše je obdivuju.

Ale v muzikálech tancujete?

Málo. Ty role, ve kterých jsem tancoval, byly spíše dřív. Teď už v těch rolích moc netancuju, a když tak napravuju to moje starší tancování.

Takže jste po Stardance třeba nelitoval toho, že jste nezačal s klasickým tancem dříve?

Určitě ne. Já jsem šel nějakou svojí cestou, která mě bavila. Byla by to obrovská dřina a odříkání a v podstatě velmi krátká kariéra tanečníka. Na to bych neměl.

Roman Vojtek (*1972) vystudoval muzikálové herectví na JAMU. Během studií vystupoval na scéně Městského divadla v Brně, kde získal první angažmá. Nyní se pohybuje více na pražských scénách, které zmínil. Zahrál si v seriálech „Ulice" a „Vyprávěj". Dále pak v „Líbáš jako Bůh" a v „Líbáš jako ďábel", v několika pohádkách jako „Peklo s princeznou" a „O bojácném Floriánkovi". V roce 2006 jej diváci ocenili jako nejlepšího tanečníka prvního ročníku televizní show „StarDance... když hvězdy tančí".