Herečka Jiřina Jirásková leží ve vážném stavu v nemocnici

"Skutečně je to tak, Jiřinka je od víkendu v nemocnici na 1. chirurgické klinice s problémy břicha. Přitom ještě před pár týdny, když jsme natáčeli postsynchrony k seriálu Pojišťovna štěstí, byla v pořádku a v dobré náladě," řekl režisér Adamec a dodal, že to bylo asi něco velmi náhlého.

Za herečkou by se Jiří Adamec velmi rád šel do nemocnice podívat, ale protože je Jirásková v umělém spánku, nepočítá s tím, že ho k ní pustí. "Všichni na Jiřinku myslíme a moc jí držíme palce," prohlásil režisér.

Podle mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí Petry Pekařové lékaři zatím nedokáží říct, kdy by se mohl stav Jiřiny Jiráskové zlepšit a kdy ji bude možné případně přeložit z jednotky intenzivní péče. "Informace můžeme podávat jen se souhlasem pacienta, v dalších dnech bude tedy záležet na tom, jak se s paní Jiráskovou domluvíme, až nebude v umělém spánku. Ale pokud vím, ona ráda komunikuje s médii, určitě se pak bude chtít vyjádřit i sama," sdělila Pekařová s tím, že lékaři dělají vše pro to, aby se hereččin vážný stav zlepšil.

Během posledních dvou let se jedná již o pátou operaci, které se musela bývalá ředitelka a dlouholetá herecká opora pražského Divadla na Vinohradech podrobit. Zákroky byly nutné kvůli perforaci střeva i kvůli nežádoucím výrůstkům na střevech, kromě toho si herečka zlomila klíční kost a prodělala rovněž operaci kýly.

České veřejnosti je Jiřina Jirásková, která se narodila 17. února 1931 v Praze, známá nejen jako divadelní, ale i jako filmová herečka. Svou kariéru zahájila v 50. letech, nejznámější role ztvárnila především v dalších dekádách. Diváci ji znají například z filmů Einstein kontra Babinský, Sestřičky, Trhák, Světáci, Křtiny nebo Bota jménem Melichar. Po roce 1989 jí poskytli filmaři herecké příležitosti ve snímcích Jedna kočka za druhou, Fany, Anděl Páně či v televizních seriálech Náhrdelník, Bylo nás pět a Pojišťovna štěstí. V současnosti herečka vystupuje v Divadle na Vinohradech, členkou jehož souboru je od roku 1951, v několika inscenacích.