REPORTÁŽ: Ivan Trojan natáčí film Bourák. Byli jsme při tom

Studené ráno (na září opravdu moc chladné) na severu Čech, kousek za městem Varndsdorf směrem na Rumburk, někde na parkovišti. Od zaparkovaného kamiónu se odlepí postava mladého muže. Jde směrem k nám, rozhlíží se. Rozeznávám Kryštofa Hádka. Kam asi míří? „Stop. Máme to.“ ozve se. My jsme zde pár minut, ale filmový štáb je zde už od brzkého rána. Dave právě v podání Kryštofa Hádka přijel za Kamilou.

Natáčení filmu Bourák probíhá zde už několikátý den. Ve stylizovaném příběhu padesátníka, který odmítá dospět a řešit cokoli jiného, než svůj účes, špičaté boty, rock'n roll a hodně otlučený Cadillac, režíruje Ondřej Trojan poprvé v hlavní roli svého bratra Ivana.

Děj filmu se odehrává ve Šlukdorfu na severu Čech, v imaginárním městě, jehož jméno si režisér vymyslel, a které vzniklo spojením lokací převážně ve Varnsdorfu, Rumburku, Šluknově, Krásné Lípě a blízkém okolí. Tvůrčí tým je na place od rána do večera. Střídají se jen herečtí představitelé. Kromě Kryštofa Hádka uvidím při práci nejen samotného Bouráka v podání Ivana Trojana, ale i jeho filmovou rodinu – tedy ženu Markétu (Kristýna Boková) a dceru Kamilu, kterou ztvárnila studentka konzervatoře Veronika Marková.

Vyrážíme zpět do základního tábora ve Varnsdorfu, kde na malém, ale tak nějak útulném místě má filmový štáb své zázemí. Mám i to štěstí, že přes časový přes, únavu se podaří uskutečnit rozhovor s hlavními aktéry Ivanem Trojanem a Kristýnou Bokovou. Jsou oba milí, vstřícní, o svých odpovědích velmi přemýšlí, ač Ivan Trojan včera večer po natáčení odjel do Prahy na představení a ještě v noci se vrátil.

Rozhovor musíme ukončit. Času není nazbyt. „Jdeme na plac. Vše je připraveno.“ oznamuje nám Barbara Trojanová, PR manažerka filmové společnosti Total HelpArt, ale zejména dobrá duše celého natáčení a v daný okamžik má skvělá průvodkyně.

Vyrážíme na blízkou lokaci k nyní poněkud zchátralé, ale kdysi jistě velmi nádherné vilce, kde žije Bourákova rodina a jejíž střechu se právě Bourák chystá opravit.

Natáčení záběrů vyžaduje flexibilitu všech členů natáčecího týmu. Na střeše vidíme nejdříve samotného režiséra, který i možná jako "ten starší bratr poučuje toho mladšího", jak správně střešní tašky pokládat. Kolem se srocuje štáb, všichni připraveni s péřovkami a čajem okamžitě přispěchat a poskytnout hercům mezi záběry alespoň nějakou ochranu před pod kůži zalézajícím mrazem. V záběru je totiž parné léto. V okně na půdu se Markéta snaží svému muži dopravit na střechu stavební materiál, který dole do kyblíku nabírá Kamila.

„Kolik je těch tašek? Čtyři, šest? Souhlasí počet?“ ozývá se od režisérského postu. „Stop! Slunce je za mraky. Pauza.“

U domu, kde je připraveno kolo, na kterém bude brzy Kamila odjíždět do práce, stojí část štábu a čeká na další záběr. O časové prodlevě rozhoduje slunce, ne pan režisér. Právě se uvolnila jedna střešní taška, ale naštěstí minula všechny dole.

Počasí také nepomáhá. „To je jak naschvál, když jsme v červnu při natáčení potřebovali stín, večer, slunce jsme přemlouvali, ať už zaleze. A teď…“

Jdeme tedy na „exkurzi“ do Bourákovy dílny. Jsme na chvíli v jeho království, kde nechybí nic od plakátů s Marilyn Monroe, Elvisem Presley, Jamesem Deanem, přes starý magnetofon, nezbytné kazety, na nichž jsou stejná jména jako na plakátech, gauč, nad kterým visí nádherná kytara, až po staré poznávací značky amerických aut a samozřejmě klasické vybavení automechanika. Je zde vidět, že se zde Bourák nikdy nenudil a nenudí. Na obhlídce se dovídám i malá tajemství z příběhu, která ale diváci odhalí až v kině.

V tom zazní další režijní pokyny: plac opět připraven a další klapka může s drobným zpožděním slunce konečně padnout! Sledujeme Ivana, jak se zarputile snaží doplnit chybějící tašky na střech, aby do ní již nezatékalo. Kameraman Tomáš Sysel a režisér Ondřej Trojan jsou perfekcionisti a rozhodně nejedou na první dobrou. „Sjedeme to ještě jednou!“ zavelí se nekompromisně. Točí se několik celků, tím však první fáze natáčení ještě nekončí.

Možná, aby to vypadalo v ukázce hezky, jsou důležité i detaily. Ty nám přihrály ohromnou šanci! „Zahrát si“ v záběru s Ondřejem Trojanem! Po ulici by měl někdo přecházet. Ten „někdo“ je náš novinářský tým. Najednou je zúročeno to, že přes nepřízeň počasí, máme na sobě letní šaty. Tak snad nás nevystřihnou!?

Po druhé hodině odpoledne už je čas odjet a přes jistě náš velký „herecký potenciál“ to nechat na skvěle sehraném filmovém štábu. Všichni se zde projevili jako naprostí profesionálové a přes únavu bez jakýchkoliv stížností plní režisérovy pokyny. Jsem si jistá, díky tomu se natáčení celého filmu podaří hladce dokončit. Nyní už vím, že natáčet film v podobných podmínkách je neuvěřitelně náročné a vyžaduje obrovskou sehranost celého týmu a samozřejmě i tu postavou drobnou, ale rozhodnou dušičku Barbary Trojanové.

Jde ale o zážitek, na který bude člověk vzpomínat do konce života. 

Bourák, komedie (ČR, 2020)

Režie: Ondřej TrojanScénář: Petr JarchovskýKamera: Tomáš SyselHudba: Roman HolýHrají: Ivan Trojan, Kristýna Boková, Kryštof Hádek, Jiří Macháček, Kateřina Winterová, Jiří Šimek, Petra Nesvačilová, Jaromír Dulava, Ady Hajdu, Petra Polnišová, Milan Ondrík, Jaroslav Róna, Aleš Najbrt