Legendární operní pěvkyně Jarmila Novotná se dočkala vydání své první monografie

Praha - Baronka v opeře – tento název propůjčil svému nejnovějšímu počinu populární spisovatel literatury faktu Pavel Kosatík. Hned první pohled na obálku čerstvého titulu, který vychází právě v těchto dnech, mnohým napoví, jaká osobnost se těšila pozornosti Pavla Kosatíka tentokrát – stala se jí proslulá česká pěvkyně dvacátého století Jarmila Novotná. Kniha s příznačným podtitulem Život a zpívání Jarmily Novotné je historicky první monografií o této sopranistce, žádané filmové herečce a světové osobnosti a vychází z iniciativy neziskové organizace Zámek Liteň, z.s.

Po oceňovaných dílech věnovaných významným českým nebo exilovým osobnostem, jakými byli Jan Masaryk, Olga Havlová nebo Ferdinand Peroutka, autor tentokrát podnikl sondu do uměleckého prostředí. Politický kontext je však z knihy rovněž patrný. Velká česká pěvkyně se těšila slávě a dobyla ty nejvýznamnější světové operní domy, a ačkoliv byla velkou vlastenkou, upadla ve své vlasti téměř v zapomnění. Kniha je bilancí jejího života a kromě jiného láká na více než sto fotografií pocházejících z jejího rodinného archivu. Pavel Kosatík se na téměř čtyřech stech stranách zamýšlí nad otázkou, kdo Jarmila Novotná byla a jaký význam měla v zemích, ve kterých žila a vystupovala.

„Novotná je naše asi největší pěvkyně dvacátého století: jen v newyorské Metropolitní opeře zpívala šestnáct let, mnohem déle než třeba Ema Destinnová. A vzhledem ke svým vazbám na T. G. Masaryka, který ji ke zpívání na vysoké úrovni vlastně přivedl, a k vazbám na celou jeho širší rodinu, Novotná dělala Československu po desetiletí takovou mezinárodní reklamu, na jakou by se dnes možná nezmohlo několik státem placených agentur. Kromě toho, že byla zpěvačkou, byla také manželkou a matkou. Z bezchybné profesionálky se občas posunovala do pozice workoholičky, která práci obětovala všechno včetně rodinného života. Bylo to pro ni těžké," uvažuje autor knihy Pavel Kosatík, který si za svou publikační činnost již v minulosti vysloužil Cenu Toma Stopparda, Cenu Ferdinanda Peroutky nebo Výroční cenu Mladé fronty.

Baronka v opeře byla pokřtěna 9. září v Obecním domě v rámci slavnostního komponovaného večera, kdy Pavel Kosatík představil svůj nejnovější počin za spolupráce moderátorky Martiny Kociánové. Na pultech knihkupců bude kniha k dostání od 17. září. V tentýž den se také pro příznivce Pavla Kosatíka i Jarmily Novotné uskuteční od 17 hodin autogramiáda v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Knihu je možné zakoupit také v e-shopu na www.zamekliten.cz. Pavel Kosatík společně s pozvanými hosty představí novou publikaci i v rámci cyklu pořadů, které se budou odehrávat v průběhu podzimu 2015. Bližší informace budou průběžně zveřejňovány na www.zamekliten.cz a na https://www.facebook.com/FestivalJarmilyNovotne.

Zrodu monografie předcházel osmnáctiměsíční výzkum po českých i zahraničních archivech, shromažďování a zpracovávání informací z mnoha rozhovorů s pamětníky i odborníky, které přinesly zcela nové a mnohdy překvapivé souvislosti spojené s životem slavné pěvkyně. Výzkum financoval Zámek Liteň, z.s., jenž současně knihu vydává. „Jedním z cílů neziskové organizace Zámek Liteň je vytváření nových děl, která mají spojitost se životem Jarmily Novotné. V roce 2013 jsme se v té spojitosti rozhodli uskutečnit mezinárodní výzkum, k jehož vedení jsme přizvali právě Pavla Kosatíka, odborníka na životopisnou literaturu. Kromě České republiky se vypravil také do Vídně, Itálie, Ameriky, zkrátka do všech zemí, kde Jarmila Novotná působila. Výsledkem je tato první monografie, která právě vychází," popisuje počátky vzniku knihy Ivana Leidlová, ředitelka organizace Zámek Liteň, z.s.. Vydání Baronky v opeře je považováno za vrchol čtvrtého ročníku Festivalu Jarmily Novotné, který organizace každoročně pořádá.

U nás Novotná debutovala jako Mařenka v Prodané nevěstě v pouhých sedmnácti letech. Byla hvězdou berlínské i vídeňské Státní opery, vystupovala v Paříži, Londýně, hostovala s operou v Buenos Aires i na prestižních italských scénách ve Veroně a Neapoli. Zářila na jevišti Metropolitní opery v New Yorku a obdivoval ji Hollywood. Od roku 1939 žila ve Spojených státech, později v Rakousku a nakonec opět v USA. „Je pozoruhodné, že v každé ze zemí, na jejíchž jevištích stanula, k ní publikum zaujímalo svůj specifický a často odlišný vztah. U nás se nesmazatelně zapsala jako Mařenka z Prodané nevěsty, kdežto třeba v Berlíně či Vídni, kde ji publikum nesmírně milovalo, byla v jeho očích aristokratkou a primadonou. Ve Spojených státech si ji vyžadovali prezidenti, nejbohatší newyorští podnikatelé či hollywoodští magnáti. Každý národ si ji přizpůsobil k obrazu svému," konstatuje Pavel Kosatík.

Nadstavbou nad příběhem Novotné je snaha autora v knize evokovat dobu, kdy bylo nutné, aby pěvec byl osobnost. „Nechci zobecňovat, ale nejsem jediný, kdo má pocit, že v dnešní době přibývá pěvců, kteří mají perfektně zvládnutou techniku, ale neoddávají se svým rolím celou svou osobností. Novotná byla velká umělkyně, která neodváděla jen skvělý výkon, ale každou svou rolí žila a dokázala se tak dělit o bohatství své duše. Za tuto svou schopnost byla obdivována zejména – své publikum si podmaňovala a dostávala ho na kolena, což dokazuje množství dochovaných kritik. Taková éra kultu osobnosti už je dnes dávno pryč," uzavírá Kosatík.

Předmluva z knihy Baronka v opeře (autor: Pavel Kosatík)

Jarmila Novotná. Jedna z nejzářivějších světových operních hvězd, velká osobnost dvacátého století. V Národním divadle debutovala jako Mařenka ve Smetanově Prodané nevěstě v pouhých sedmnácti letech. Byl hvězdou berlínské i vídeňské Státní opery. U nohou jí leželo publikum salcburských letních her. Zvykla si na potlesk v Paříži, Londýně, hostovala s operou v Buenos Aires i na prestižních italských scénách ve Veroně a Neapoli. Spolupracovala s nejvýznamnějšími divadelními a operními tvůrci své doby: s režisérem Maxem Reinhardtem, dirigenty Arturo Toscaninim, Otto Klempererem, Bruno Walterem a mnoha dalšími. Šestnáct let, déle než Ema Destinnová, byla hvězdou newyorské Metropolitní opery. Obdivoval ji Hollywood, kde mimo jiné natočila film Poznamenaní, v ústřední dvojici s Ivanem Jandlem, který za svou dětskou roli získal dosud jediného českého hereckého Oscara.

Pro její krásu a inteligenci se jí dvořili nejzajímavější muži její doby. Prezident T. G. Masaryk i jeho syn Jan. Pěvci (třeba Tito Schipa, častý partner hlavně v italských operách). Herci (Montgomery Clift, partner v Poznamenaných). Filmoví režiséři (Fred Zinnemann). Hudebníci (Rudolf Firkušný). Skladatelé ji přemlouvali, aby přijala roli v jejich operách (Richard Strauss), popřípadě jí je psali rovnou na tělo (Franz Lehár).

Byla ztělesněním československého vlastenectví. Prezident Masaryk ji nechal Maxem Švabinským zobrazit jako Republiku na stokorunové bankovce. Za druhé světové války nazpívala za klavírního doprovodu jeho syna Jana cyklus Lidické písně: snad žádné jiné české hudební dílo v cizině tak nezpropagovalo český a slovenský boj za svobodu a demokracii. Václav Havel jí udělil řád TGM...

Přesto ji dnes doma, v zemi, pro kterou toho tolik udělala a kterou milovala, mnoho lidí nezná. Jak je to možné?

Kdo byla Jarmila Novotná?

Jarmila Novotná (operní pěvkyně)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

krimi

Smrtící injekci přežila. Co teď bude s odsouzenou americkou vražedkyní?

Američanka odsouzená k trestu smrti Christa Pike přežila ve státě Tennessee pokus o popravu pomocí smrtící injekce. V současné době se nachází v kritickém stavu v nemocnici, kde dostává lékařskou péči zachraňující život. K selhání došlo poté, co jí byly aplikovány dvě fatální dávky pentobarbitalu. Její obhájci odmítli sdělit podrobnější informace o jejím aktuálním zdravotním stavu. Pokud by byla poprava dokončena, stala by se první popravenou ženou v Tennessee po 200 letech.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Zelenskyj: Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Smit Machchhar a indický premiér

"Věděl jsem, že pokud neotevřu dveře, všichni zemřou." První slova hrdinského pilota

Indický kapitán letecké společnosti Flydubai Smit Machchhar popsal dramatické okamžiky v kokpitu, kde ho během středečního letu napadl jeho druhý pilot. Útočník kapitána pobodal a podle izraelských úřadů se pravděpodobně pokusil letadlo s více než 180 lidmi na palubě poslat k zemi. Těžce zraněný kapitán se však dokázal zvednout a odemknout dveře kabiny, aby dovnitř pustil cestující a další členy posádky. Svým rozhodným činem tak zabránil hrozící katastrofě a zachránil životy všech lidí na palubě.

před 4 hodinami

Filip Turek

Turek se omluvil Hnutí Duha za to, že jej veřejně označil za parazity

Poslanec za hnutí Motoristé sobě a čestný prezident této strany Filip Turek zaslal oficiální omluvu neziskové organizaci Hnutí Duha za to, že ji veřejně označil za parazity. Ve své omluvě Turek výslovně přiznal, že jeho tehdejší prohlášení bylo nepravdivé a představovalo neoprávněný zásah do dobré pověsti tohoto ekologického spolku. 

před 4 hodinami

Smit Machchhar

Navzdory rozsáhlým zraněním a masivní ztrátě krve cestující zachránil. Kapitán letadla FlyDubai se stal hrdinou

Kapitán indického původu Smit Machchhar se stal středem mezinárodního uznání poté, co svým hrdinským činem zachránil letadlo společnosti FlyDubai (let FZ 1073) mířící z Dubaje do Tel Avivu. Během letu byl přímo v kokpitu pobodán druhým pilotem ománské národnosti, který se podle dosavadních informací pokusil se strojem zřítit. Útok vedl k prudkému klesavému manévru, při němž Boeing 737 MAX ztratil téměř 4 300 metrů (14 000 stop) výšky během necelých třiceti sekund.

před 5 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajina pokračuje v útocích na ruské ropné rafinérie. Trumpovi se to nelíbí, veřejnosti ale neříká pravdu

Ukrajina pokračuje v útocích na ruské ropné rafinérie i přes nesouhlas amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bílý dům tvrdí, že ukrajinské údery zhoršují celosvětový nedostatek nafty a zvyšují ceny pohonných hmot před nadcházejícími volbami. Energetičtí analytici však podle The Guardian upozorňují, že hlavním důvodem růstu cen je spíše konflikt v Íránu a s ním spojené poruchy na globálních trzích. Ukrajinská strana přesto v útocích na ruskou energetickou infrastrukturu nepolevuje.

před 6 hodinami

 FlyDubai

Kokpit letadla jako nedobytná pevnost? Incident v letadle FlyDubai může změnit letectví

Nedávný útok na palubě letu společnosti FlyDubai FZ 1073 z Dubaje do Tel Avivu obnovil mezi odborníky na leteckou bezpečnost debatu o pravidlech uzamykání pilotních kabin. Ačkoli pohotová reakce pobodaného kapitána a zásah cestujících zabránily zřícení stroje se více než 170 lidmi na palubě, bezpečnostní opatření zavedená po teroristických útocích z 11. září 2001 čelí rostoucí kritice. Dveře kokpitu konstruované jako nedobytná pevnost měly původně chránit posádku před teroristy, v praxi však v některých případech brání záchraně, pokud hrozba pochází přímo od jednoho z pilotů.

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Útočník z letadla prošel radikální islámskou indoktrinací, vykazoval sebevražedné úmysly

Ománský druhý pilot společnosti flydubai napadl kapitána a pokusil se zřítit letadlo mířící z Dubaje do Izraele. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua prošel útočník radikální islámskou indoktrinací a vykazoval sebevražedné úmysly. Tragédii na palubě stroje s více než sto sedmdesáti cestujícími zabránil rychlý zásah izraelských pasažérů a náhradní posádky, která letadlo stabilizovala. Stroj následně bezpečně přistál v Saúdské Arábii.

před 7 hodinami

krimi

Tennessee po nepovedené popravě zastavilo tresty smrti. Pikeová je ve vážném stavu

Guvernér amerického státu Tennessee Bill Lee pozastavil všechny popravy v regionu nejméně do konce roku a nařídil nezávislé vyšetřování poté, co v tamním vězení selhal pokus o popravu smrtící injekcí. Padesátiletá Christa Pikeová, odsouzená k trestu smrti za vraždu z roku 1995, přežila aplikaci dvou dávek smrtící látky a ve vážném stavu byla převzata do péče zdravotníků v mimovězeňském zařízení.

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje Evropě použitím jaderných zbraní

Ruský prezident Vladimir Putin varoval Západ před dalším stupňováním konfliktu na Ukrajině a prohlásil, že Moskva je připravena použít všechny dostupné zbraně včetně jaderných v případě napadení ruské kaliningradské exklávy.

před 10 hodinami

včera

Houby, ilustrační fotografie.

Houbaři se učí sbírat neobvyklé druhy. Na horách jsou podmínky stále dobré

Hlavní houbařská sezóna se nachýlila ke svému konci, ale počasí babího léta nadále láká k výletu do lesa. Není přitom vyloučeno, že na houby stále narazíte. Stále populárnější jsou u sběračů i druhy, které nejsou z těch nejznámějších. V českých lesích se například objevil hřib štíhlotřenný, který pochází ze Severní Ameriky.

včera

Ilustrační fotografie.

Norimberský proces. Před 80 lety padly rozsudky

Po druhé světové válce se svět vypořádával s následky válečného konfliktu, ale také s nacistickými zločinci. Ti byli souzeni v rámci tzv. Norimberského procesu, který začal v listopadu roku 1945 a skončil přesně před 80 lety, dne 1. října 1946. Tehdy byly vyneseny rozsudky: padly tresty smrti, doživotí i dlouhodobé odnětí svobody. Někteří jedinci byli ovšem osvobozeni a ti nejhorší zločinci se soudu ani nedožili, protože spáchali sebevraždu.

včera

Donald Trump

Trump se rozhodnutí soudu nepodřídil. Novináře opět vyhodil

Bílý dům podruhé během jednoho týdne jednostranně vyřadil televizní stanici CNN z hlavního novinářského fondu určeného k pokrývání aktivit prezidenta Donalda Trumpa. K tomuto kroku došlo necelý týden poté, co federální soud zrušil předchozí zákaz vstupu vydaný americkou administrativou pro vybrané mediální organizace. 

včera

Poslanecká sněmovna

Překvapení se nekoná. Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře

Vláda premiéra Andreje Babiše podle očekávání ustála opoziční pokus o vyslovení nedůvěry v Poslanecké sněmovně. K sesazení kabinetu hlasovalo pouze 83 opozičních poslanců, zákonodárci přitom potřebují nejméně 101 hlasů. K opozici se navíc nepřidal žádný z poslanců vládní koalice tvořené hnutím ANO, SPD a Motoristy sobě.

včera

Andrej Babiš

O Turkovi stále není rozhodnuto. Babiš neví, jestli zůstane na ministerstvu

Dopravní nehoda čestného prezidenta hnutí Motoristé Filipa Turka míří do správního řízení. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedl premiér Andrej Babiš s tím, že v současné době stále není jasné, kdo byl viníkem celé události. Předseda vlády zároveň připomněl předchozí vyjádření samotného aktéra nehody ohledně jeho dalšího působení ve státní funkci. Turek se totiž dříve zavázal vyvodit z případného zavinění osobní odpovědnost.

včera

Policie SR, ilustrační fotografie

Tragický útok nožem na slovenské základní škole má druhou oběť

Tragický útok nožem na základní škole v obci Staškov v okrese Čadca má druhou oběť. Žákyně, která při úterním incidentu utrpěla těžká zranění, ve čtvrtek v nemocnici zemřela. Poslanecká sněmovna Národní rady Slovenské republiky uctila památku zesnulé dívky minutou ticha. O její smrti informoval v plénu parlamentu předseda Národní rady Richard Raši.

včera

Francouzská policie, ilustrační foto

Stovky zadržených, desítky zraněných policistů. Ve Francii vypukly ostré protesty studentů

Francouzský premiér Sébastien Lecornu zvolal krizové zasedání v reakci na eskalující protesty studentů a žáků středních škol po celé zemi. Důvodem nespokojenosti mladých lidí jsou chybějící učitelé, náročný rozvrh hodin i přehřáté třídy v budovách. Demonstrace v řadě měst narušily veřejnou dopravu a vedly k rozsáhlému zatýkání. Během zásahů policie zadržela již stovky lidí a desítky policistů utrpěly zranění.

včera

Kyjev upravil systém reakce na ruské útoky, oznámil Zelenskyj. Nařídil okamžitou revizi

Kyjev upravil svůj systém reakce na ruské útoky zaměřené na kritickou infrastrukturu ukrajinské metropole. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s vojenskými činiteli a zástupci vlády oznámil, že země již přistoupila k nezbytnému přerozdělení zdrojů. Podle jeho slov je nutné plně zajistit všechna ochranná opatření. Místní úřady v hlavním městě musejí být podle prezidenta připraveny přijímat rychlá rozhodnutí na podporu obyvatelstva.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy