John Lennon: vzpomínáme na den, kdy sgt. Pepper osiřel

Už odpoledne, když John Ono Lennon a Yoko Ono Lennon (takovou podobu jmen si při svatebním obřadu na Gibraltaru v roce 1969 dohodli), přistoupil k někdejšímu členu Beatles poněkud bázlivě mladík s brýlemi a nastavil mu k podpisu jeho poslední LP Double Fantasy, které vyšlo pouhé tři týdny předtím. Lennon se muže zeptal, jaké mu má napsat věnování a fotograf Paul Goresh tento akt zachytil na film. Nevěděl, že právě vytvořil fotografii, která tragicky vejde do dějin světové hudby.

John a Yoko pracovali ve studiu Record Plant na singlu Walking on the Thin Ice a vraceli se domů 70 minut před půlnocí. Navzdory zvyklosti tentokrát řidič jejich vozu nezajel do komplexu, takže Lennonovi museli ujít těch pár kroků do průjezdu pěšky. Sotva Lennon vykročil, někdo na něj zavolal. Když se ohlédl, zahřměly čtyři výstřely. Liverpoolský rodák by zasažen třikrát do zad, nejhorší byla čtvrtá střela, která proťala podklíční tepnu. Ani bleskový převoz do Rooseveltovy nemocnice a snaha sedmi chirurgů nic nezměnila na skutečnosti, že Lennon prakticky vykrvácel. Dr. Stephen Lynn musel konstatovat, že během těch několika minut ztratil téměř čtyři litry krve.

Policie zatkla na místě činu pětadvacetiletého Marka Davida Champana, právě onoho muže, kterému John odpoledne poskytl svůj poslední autogram. Dalším šetřením se zjistilo, že Chapman podlehl jakémusi bludu, který se postupně měnil z obdivu k nenávisti. Ve snaze Lennona napodobit šel tak daleko, že se rovněž oženil s Japonkou, ale po letech jeho vášeň vystřídala nenávist. Označil sám sebe za pravého Lennona, a tak toho falešného musel odstranit. Po letech policie konstatovala, že Chapman mohl mít v úmyslu zlikvidovat i zbylé členy někdejší slavné liverpoolské čtyřky.

Rebel se jménem zachránce Británie

Lennon se narodil 9. října 1940 při jednom z nejhorších německých náletů na Velkou Británii. Snad v tom jeho matka Julia cítila naději, proto mu kromě křestního jména dala ještě druhé, symnolizující víru v přežití válečné vřavy, spojené s tehdejším ministerským předsedou Churchillem. Na svět tak přišel John Winston Lennon.

John však matku vídal velmi málo a otce téměř vůbec. Bylo to způsobeno nejen válkou, ale také skutečností, že Fred Lennon byl námořní pašerák a v době narození svého syna seděl v USA ve vězení. Johna tak vychovávala jeho teta Mary Elizabeth "Mimi" a matku během let při občasných návštěvách začal považovat spíš za dobrou kamarádku. Ona ho také podporovala v hudebních začácích, proto její tragická smrt těsně před jeho osmnáctými narozeninami Lennonem těžce otřásla a podle pozdějších historiků byla příčinou jeho sarkastického humoru a sžíravého přístupu k životu.

S Beatles a bez Beatles

Od první skupiny nazvané The Quarrymen, jejíž jméno se po mnoha proměnách ustálilo na The Beatles byly napsány celé knihy a ještě jich nejspíš hezká řádka přibude. Setkání Paula McCartneyho a Johna Lennona sice papírově vytvořilo jednu z nejgeniálnějších autorských dvojic, ale všichni víme, že té spolupráce bylo daleko méně, než dokládá uvedení jejich jmen pod jednotlivými písničkami. S postupem let se jejich vyhraněnost v tvorbě začala oddělovat. A stejně jako Lennon nemá nic společného s geniální Yesterday, pak McCartney nikdy nijak nepřispěl s mírovému hitu Give Peace A Chance.

Lennon dokázal několikrát způsobit Beatles obrovské potíže, ovšem na rozdíl od různých bývalých či dnešních rádobycelebrit spíš svými názory než skandálním chováním. Největší ránu asi znamenal jeho výrok pro časopis Standard Evening v březnu 1966 - při rozhovoru s novinářkou Maureen Cleave řekl Lennon v mnohem širším kontextu proslulou větu "Beatles jsou slavnější než Ježíš". Co v Británii prošlo bez povšimnutí, způsobilo v USA pozvižení a místní reverendi a kněží hlásající jindy lásku k bližnímu svému hrozili svým "ovečkám" exkomunikací, pokud navštíví při chytaném turné skupiny jejich koncert, nařizovali pálit desky Beatles na hranicích, ničit memorabilie a někteří dokonce vyzvali k fyzické likvidaci "kacířů jménem Beatles". Když se k tomu přidal i nechvalně známý Ku-Klux-Klan, bylo zaděláno na obrovský malér. Ekonomicky nadaný Harrison si sice liboval, že aby někdo mohl desky pálit, musí je kupovat a tím pádem roste prodej, ale do smíchu Beatles nebylo. Následné turné po USA se stalo poslední kapkou, která znamenala definitivní odchod Beatles z koncertních pódií.

Všeobecně se tvrdí, že pozdější rozpad skupiny, která v tříletém období vytvořila skvosty jako LP Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band či Abbey Road, má na svědomí Japonka Yoko Ono. Upřímně řečeno, tato dáma o sedm let starší než Lennon má na jejich konci stejný, možná ještě menší podíl než Linda Eastman, která ulovila Paula McCartneyho. Spíš ale přijměme skutečnost, že oba výrazní hudebníci došli do stadia, kdy se chtěli realizovat sami a stát na vlastních nohách.

FBI, alkohol, odloučení a syn

John s Yoko se věnovali mírovým aktivitám, snad naivním a pro někoho povrchním, ale viditelným. Vznikly další písně s touto tématikou - Happy Christmas (War Is Over) či Power To The People. Soudní opatření týkající se držení drog v Británii nakonec vedly Johna a Yoko k přesunu do New Yorku, kde Lennon v roce 1972 vystoupil na proslulém koncertu zaznamenaném na desce i videu. Po dvou samovolných potratech Yoko nastal Lennonův slavný "lost weekend", kdy podle vlastních slov řekl Yoko "jdu koupit něco k snídani - a vrátil jsem se za 18 měsíců". Bylo to ovšem odloučení kontrolované, protože Yoko vyslala s Johnem při jeho řádění po barech s kumpány čínskou sekretářku May Pang, aby měla svého manžela pod dohledem.

Během americké ságy pokračoval Lennon ve skládání, po deskách Imagine natočil další kvalitní LP Mind Games či Walls And Bridges. To už ho nechala sledovat Nixonova administrativa, prostě se bála jeho vlivu, který přesahoval mnohé politické osobnosti. Nebylo mu prodlouženo vízum, nějaký čas tedy pobýval v USA "na zapřenou", až přišla aféra Watergate a prezident Richard Nixon a jeho nohsledi měli docela jiné starosti, než se zabývat Lennonem. Dva dny před jeho 35. narozeninami bylo oznámeno, že "vláda USA nemá námitek, aby pan Lennon zůstal v Americe" a hudebník dostal kýženou Zelenou kartu s číslem A-17-597-321. Dva dny poté, tedy přímo na jeho narozeniny, mu dvaačtyřicetiletá Yoko porodila syna Seana Taro Ono Lennona. John se na pět let stáhl do ústraní a pečoval o syna, zatímco jeho žena se pustila do jejich obchodních záležitostí.

Lennon nezemřel, fanoušci v tom mají jasno

Po zprávě, že byl John zastřelen, se před Dakotou sešly tisíce lidí. Zdrcená Yoko poděkovala za projevy účasti a prohlásila, že místo obvyklého pohřbu proběhne 14. prosince 1980 tichá vigilie - každý, kdo měl Johna rád, ať si na něj ve dvě hodiny odpoledne kdekoli na světě na deset minut vzpomene. Další dny byly zaplaveny vzpomínkami, nekrology i prostými výroky: "Je to, jako kdyby zabili prezidenta" - "Ne, tohle je mnohem horší". "Z pohledu na to, co nám chystají 80. léta má Lennonova smrt strašný význam". "Jeho úmrtím jsme naposledy zabouchli dveře za svým mládím".

Lennonův vrah Mark David Chapman je doživotně uvězněn a několik žádostí o propuštění bylo zamítnuto. Přes svůj čin, který většina lidí odsoudila, má své fanoušky a dokonce o něm byla realizována divadelní hra. V tehdejším Československu, díky časovému posunu, jsme se o jeho smrti dozvěděli až následujícího dne ráno. V Praze na Velkopřevorském náměstí, přímo proti francouzské ambasádě, krátce po Johnově smrti jeho příznivci pomalovali zeď nápisy a jeho portrétem. Několikrát byla tato "duhová zeď" přemalována, vzpomínková shromáždění policejně rozháněna a jeho účastníci zatýkáni. To se po listopadu 1989 změnilo, nikoli však přístup ke zdi jako takové, tentokrát ji už nezamalovávali policisté, ale majitelé.

Lennonovi by letos bylo 75 let, ale i když nyní vzpomínáme už pětatřicátého výročí násilného skonu, jeho písně nezestárly ani o jedinou minutu. Budeme si je nadále připomínat, stejně jako jeho někdejší výrok, poukazující na odhodlání žít a tvořit: "Najednou je vám třicet, a přitom toho máte ještě tolik udělat". Zbylo nám po něm plno krásných melodií, kontroverzních výroků, vysněná země Nutopia a snad nejznámější skladba "Dejte míru šanci". Zvlášť v dnešní době to je žádost víc než aktuální.