Gottova výstava neurazí, ale je přesně tím, co byste čekali

Život a kariéra Karla Gotta jsou hlavními tématy výstavy, která je v plném proudu na lodi přistavené u pražské náplavky. Mistra není nutno představovat - a v tom možná leží kámen úrazu. Každý o něm slyšel, každý ví kdo je. Správná výstava by tak měla nabídnout něco navíc, kromě pouhého představení.

V naší zemi snad není jediný člověk, který by jméno Gott neznal. Dosáhlo věhlasu i za hranicemi - především v Německu, ale jak výstava připomíná, tak i v dalekém Las Vegas. 

Expozice přináší barevné koláže, kostýmy, ve kterých Gott vystupoval, obrazovky, na kterých nonstop běží rozhovory či hudební klipy a v neposlední řadě i bezpočet cen, které zpěvák za svou předlouhou kariéru nasbíral. Mezi nimi i jeho úplně první Zlatý slavík.

Výstava je řazená chronologicky a její návštěvníci tak doslova prochází Gottovým životem. Dozví se o jeho začátcích a o tom, jaké bylo chodit na konci padesátých let v chodit v Praze tancovat. Popsané jsou první úspěchy a krůčky ke statusu legendy, který Gott postupně získal.

Nevyhýbá se ani tématům, která byla kontroverzní - tzv. "anti-charta", možnost emigrace, podpora komunismu i doba, kdy Gott dostával dopisy, že už by měl uvolnit místo mladší generaci zpěváků.

Loď působí celkem drobně, ale do jejích útrob se vešlo poměrně překvapivé množství materiálu. Pokud si jí návštěvník projde důkladně a zastaví se u každého textu či novinového výstřižku, stráví tam klidně i více, než hodinu svého času. Dostane však přesně to, co by čekal. Odvyprávěný příběh, pár zajímavých artefaktů a tématické hudební podkreslení.

Chybí nějaký element, který by vtáhl do děje a udělal výstavu něčím jinou - snad kromě netradičního umístění na řece, na které ale po chvíli stejně zapomenete. Podobného zážitku dosáhne zdarma člověk, který si doma pustí Kájovo oblíbené album a stráví hodinku na internetu vyhledáváním fotografií a zajímavostí spojených s Mistrem. 

Fanoušci se však pravděpodobně nezlobí. I měsíc po svém otevření byla Gottova loďka ve všední den odpoledne poměrně plná a navzdory trochu stereotypnímu vyznění expozice se ozýval na začátku i na konci vzrušený šepot, poukazující tuhle na fotku a tamhle na kostým, který zpěvák při některém z mnoha vystoupení nosil.

Výstava nikoho neurazí a je pěkným ohlédnutím za dlouhou a bohatou kariérou jednoho z historicky nejúspěšnějších zpěváků naší země. Podobně jako sám dnešní Gott už nemá za cíl ohromovat a inovovat, ale být tu stále pro své fanoušky a nezklamat je. Expozice Gott, my life bude přístupná až do 30. září letošního roku.