Jazzový Vilém Spilka Quartet na novém albu čeká na Toma

Inspirací pro skladby na albu Čekání na Toma byly především děti většiny členů kapely. Tom je šestiletý syn saxofonisty Radka Zapadla a nemá to lehké. Vlastně možná má, ale lidé okolo něj nemají – žije totiž s poruchou autistického spektra. „Titulní píseň je právě o čekání na to, co se z něj vyloupne. Jestli nám Tom něco řekne. Jestli bude chtít být součástí našeho světa. Autismus se mi díky němu stal zdrojem inspirace, a protože jsou zatím příčiny jeho vzniku zahaleny tajemstvím, i prostřednictvím dalších skladeb na desce se pokoušíme vykreslit mysteriózní náladu, dur-mollovou bipolaritu, kontrast mezi spontaneitou a organizovaností, volnomyšlenkářstvím a zodpovědností,“ říká Spilka.

Estetiku naznačenou v úvodu nesou i další skladby, konkrétně Levá noha, Devět koťat, Rozhovor a také Jaromír Henderson, jež je poctou dvěma výrazným osobnostem světové jazzové historie i současnosti, Jaromíru Honzákovi a Joe Hendresonovi. Jednoduché písňové formy rozvíjí parafráze lidovky Ach synku, synku nazvaná Ach dcerko, dcerko, dekonstrukce ukolébavky Halí belí, nebo groteskní miniaturka Muška vnuknutá infantilním popěvkem Sedí muška na stěně. „Chtěl jsem dát spoluhráčům hodně prostoru a zároveň dosáhnout rovnováhy mezi volným hraním a improvizací na formu. Zachovat esenci jazzu prostorem pro kreativitu, ale současně ctít náladu jednotlivých písniček,“ vysvětluje Spilka.

Svým producentským vhledem přispěl výraznou měrou k finálnímu výsledku multiinstrumentalista a skladatel Jiří Slavík. „Jirka se stal důležitou součástí tvůrčího procesu a svými trefnými připomínkami nám hodně pomohl. Velmi rychle pochopil, o co nám jde, a dokázal usměrnit moje intuitivní skladatelské pokusy,“ uvažuje kapelník. Sám Jiří Slavík dodává: „Čekání na Toma je silná a upřímná hudební zpověď kapelníka a jeho tří kamarádů spoluhráčů, jejichž životy jsou vzájemně propojeny. Dobře se znají – vědí, co chtějí i co mají rádi. Jak čekají, tak pozorují – někdy aktivně vstupují do děje, jindy se moudře drží zpátky a mlčí, dokud neucítí, že nastal čas pohnout se zase o kus dál.“

O vizuální stránku alba se společně s designérem Richardem Procházkou postaral Roman Franc, který kapelu fotografoval již v roce 2016 pro album Podvod. Tentokrát zvolil abstraktnější téma pozorování života Toma, šestiletého autisty a inspirátora hned několika písní na albu. Francovy fotografie tak opět pozvedávají hodnotu tradičního zvukového nosiče na komplexní audiovizuální artefakt. „Během Čekání na Toma mi došly věci, které jsem do té doby vůbec nevnímal,“ komentuje tvůrčí proces Roman Franc. „Vykročil jsem sebevědomě. Ale hned na začátku fotografování jsem dostal strach, jak tohle zvládnu. Došlo mi, že nejsem dobře připraven. Moje představa byla totiž na začátku jiná – formovaná mým vlastním pohledem na svět a jeho vnímáním. Tom se ale přirozeně stal mým osobním průvodcem jeho světa a nechal mě fotografovat jeho začátky, konce a prostředky. A já si s Tomem uvědomil, že věci okolo nás se díky okolnostem dají vnímat různě a vznikají tak odlišné světy a pohledy na ně. Že je v tom naopak obrovská inspirace pro nás všechny. A tak se už nebojím.“

Čekání na Toma nahrálo kvarteto ve studiu brněnského Divadla na Orlí a vydává jej u labelu Indies Happy Trails Records. Album ve studiu nabral a smíchal Pavel Kunčar, masteringu se ujal Londýňan Peter Beckmann ze studia TechnologyWorks, který se věnuje zvukové produkci pro hvězdy kalibru Gregoryho Portera, Laury Mvuly nebo Jamieho Culluma. Kromě klasického CD s propracovaným obalem a bookletem s unikátními fotografiemi mají zájemci možnost stáhnout si i elektronickou verzi na webu vydavatelství www.indiesrec.eu.