Když se řekne nutrie, řadě Čechů se zcela jistě vybaví dnes již zlidovělá hláška z Dědictví. Někteří si možná vzpomenou, že se z těchto hlodavců vyrábí kožichy. Věděli jste ale, že na tyto tvory můžete běžně narazit i v českých městech? A i když vypadají roztomile, rozhodně není radno se k nim přibližovat.
Nutrie říční je známá též jako vodní krysa, řekomyš americká, řekomyš bonárská, bobr bahenní, bobr jihoamerický nebo koypu. Jde o velkého hlodavce, který se často chová na kožešinu (ceněnou zejména ve východní Evropě a střední Asii) a maso. V mnoha teplejších oblastech severní polokoule se podařilo jedincům založit místní populace, čímž se nutrie zařadila na seznam nepříjemných invazních druhů.
Hlodavci ve velkém žijí i v České republice – zejména v městských parcích, ve městě kolem řek a u okrasných rybníčků. Nutrie říční se postupně zabydluje i v Česku, například na Berounce či v Hradci Králové na soutoku Orlice a Labe. Právě tam je totiž lidé často chodí krmit. Zvířata si tak na lidi rychle zvykají a nebojí se jich. Situace je tak vážná, že se jejich přemnožením bude zabývat i stát.
Hlodavec v Evropě nemá přirozeného nepřítele
Nutrie pochází z Jižní Ameriky, kde má své přirozené nepřátele – na hlodavci si rádi smlsnou aligátoři, velcí hadi i orli. Jenže v Evropě, kde je takových dravců minimum, dochází k jejich rychlému populačnímu růstu. V současné době se tak tato zvířátka vyskytují ve volné přírodě na všech kontinentech mimo Antarktidu a Austrálii.
S rostoucí populací nutrií válčí například Itálie. Tamní farmáři tvrdí, že tito hlodavci způsobují katastrofu tím, že vykopávají svá hnízda na březích řek a hrázích, což způsobuje záplavy, které poškozují plodiny. Lidé na ně mohou narazit i přímo v centru Říma.
Jak nutrie vypadá?
Nutrie říční žijí na hustou vegetací pokrytých březích potoků, jezer a řek či v zarůstajících bažinách. V březích si budují nory s chodbami dlouhými 15 a více metrů. Jsou vynikající plavci a podstatnou část své aktivity vyvíjejí ve vodě. Na nohou mají plovací blány a jejich nozdry jsou posunuty dopředu a nahoru. Okolo tlamy mají hmatové vousky, které jim ve vodě umožňují snadněji hledat potravu. Výrazné jsou oranžové hlodáky.
Velikostně se nutrie nacházejí přibližně mezi ondatrou a bobrem - tělo dospělé nutrie je dlouhé 40-70 cm, ocas je dlouhý 30-45 cm. Dospělé nutrie váží obvykle 5-6 kg, dobře živený alfa samec může dosáhnout 10 kg, samec vykrmený v zajetí až 12 kg. Jsou to společenská zvířata a někdy žijí ve velkých koloniích. Kde se rychle množí. Samice mohou vrhnout dvakrát až třikrát do roka, z jednoho vrhu může být pět až sedm mladých.
Nutrie mohou být hodně nebezpečné
Přestože se někomu mohou zdát velice roztomilé, mohou být velmi nebezpečné. Živí se kořeny a bylinami - potravu si vyhrabávají, nebo se pasou na březích a podél břehů. Potravu si nutrie dokáže přidržet předními končetinami. Větší množství jedinců dokáže zcela spást pobřežní a příbřežní vodní vegetaci a rozhrabat břehy, čímž přispívá k jejich erozi. Velmi nepříjemná je tato jejich aktivita, pokud si k ní vyberou sypané hráze, které pak mohou rychle znehodnotit a uvést do havarijního stavu.
Velkým problémem je pak to, že jsou tito hlodavci hostiteli pro nematodální parazity, které mohou napadat člověka (jde zejména o druh Strongyloides myopotami napadající kůži člověka). Nákaza specificky přenosná jen nutriemi neexistuje, přesto zde riziko spojené s řadou nákaz společných i pro jiné živočišné druhy je. Jedná se například o různá bakteriální onemocnění – například leptospirózu, salmonelózu nebo tularemii. Nutrie jsou náchylné také k určitým cizopasníkům – například můžou mít svalovce, kterého přenášejí také divoká prasata. Může ale také přenášet další parazity – například motolici jaterní.
Odborníci proto lidem radí, aby dodržovali základní hygienická pravidla a aby se vyhýbali přímému kontaktu jak s živými, tak uhynulými zvířaty či kontaktu s jejich trusem. Pokud hlodavec člověka kousne nebo škrábne, je vhodné vyhledat lékaře.
Aktuálně se děje
před 29 minutami

Pár hodin po konci Hořavy mají Pardubice nové trenéry. Přichází Pešán s Mlejnkem
před 1 hodinou

Bouřkové počasí v Česku. Meteorologové zaznamenali downburst
před 3 hodinami

Pavel vezme belgického krále i mimo Prahu, potvrdil Hrad
Aktualizováno před 3 hodinami

Policie zasahovala v centru Prahy. Muž s nožem uzavřel Karlův most
před 4 hodinami

80 let od rozhodnutí, která nás poslala do dekád temna. Na vině nejsou jen Sověti
před 5 hodinami

Hasiči vyjížděli do Krkonoš. Hořelo v hotelu ve Špindlerově Mlýně
před 6 hodinami

Česko udělalo další strategický krok pro dostavbu Dukovan
před 7 hodinami

Zelenskyj varuje i Fica. V Moskvě nemusí být bezpečno, naznačil
Aktualizováno před 8 hodinami

Policie ozbrojeného muže v Praze nenašla. Na služebně skončila oznamovatelka
před 9 hodinami

Bouřlivé počasí zasáhne Česko. Meteorologové upravili výstrahu
před 10 hodinami

Útok, který otřásl Kanadou. Případ z Vancouveru ukázal, co představuje největší hrozbu
před 11 hodinami

Českou reprezentaci posílilo pět finalistů extraligy. Je mezi nimi jeden mistr z Brna
před 11 hodinami

Desítky zraněných po ruském útoku na Charkov. Zelenskyj apeluje na spojence
před 12 hodinami

Počasí: Meteorologové varují před dnešními bouřkami. Hrozí supercely
před 12 hodinami

Nouzové přistání v Praze. Pilot hlásil problémy s tlakem na palubě
před 14 hodinami

Počasí přinese o víkendu do Česka bouřky, déšť a silný vítr
včera

Blackout může nastat kdekoliv a kdykoliv. Jak se mohou zhroutit energetické systémy po celém světě?
včera

Po vzoru Ruska? Americká armáda chystá vojenskou přehlídku, na Trumpovy narozeniny
včera

Trump představil návrh rozpočtu na rok 2026
včera
Okamžitě zemře až 125 milionů lidí. Co by způsobila válka Pákistánu a Indie?
Napětí mezi Indií a Pákistánem eskaluje a hrozba ozbrojeného konfliktu je reálná. Obě jaderné mocnosti mají dohromady přes 340 hlavic. Studie varují, že jaderná válka by mohla způsobit až 125 milionů úmrtí okamžitě a nepřímo ohrozit životy až 2 miliard lidí po celém světě.
Zdroj: Jakub Jurek