Je tomu přesně 260 let, co zemřela jedna z nejslavnějších královských milenek, která vstoupila do dějin jako Madame de Pompadour. Ačkoliv pocházela z prostých poměrů, dokázala se během několika let vyšplhat mezi společenskou elitu a zajistit si vlivné postavení i bohatství. Majetek ani vliv pro ni však nikdy nebyly na prvním místě.
Na konci prosince roku 1721 se do chudé pařížské měšťanské rodiny narodilo děvčátko, které dostalo jméno Jeanne-Antoinette. Jejím otcem byl Francois Poisson, obchodník s textilem. Matka Louise-Madeleine La Motte dělala společnici mužům z vyšší společnosti, jakousi lepší prostitutku, a to i po svatbě s Poissonem. Ten se brzy dostal do dluhů, před nimiž uprchl do Německa a s nelehkou finanční situací tehdy pomohl Louise-Madeleine právě jeden z jejích bohatých milenců. Malá Jeanne-Antoinette se v té době vzdělávala v klášteře u voršilek v Poissy. Když se vracela z pobytu v klášteře domů, byla již její matka s jejím otcem rozvedena a žila s oním milencem-zachráncem.
Ten se jmenoval Charles-Francois Paul Le Normant de Tournehem a o Jeanne-Antoinettu se staral jako o vlastní. Zajistil jí nejen kvalitní a všestranné vzdělání, ale rovněž společenský růst. Díky němu pronikla do oblasti umění a kultury, a také do pařížských salonů, kam docházeli ti nejvýznamnější umělci i osobnosti dané doby. Nevlastní otec mladé slečně sehnal i vhodného a finančně zajištěného ženicha, a to svého synovce Charlese-Guillauma d’Etiolles. Nevěstě bylo v den sňatku 9. března 1741 devatenáct let. Ženich ji dostal do vyšších společenských kruhů, do řad šlechty. Zpočátku byla Jeanne-Antoinette vzornou manželkou a porodila dvě děti, z nichž však přežila jen dcerka. Mladá žena trávila čas nejraději ve společnosti, tedy na okázalých večírcích, v divadlech nebo na plesech. Na panství zvala významné umělce, které neváhala i finančně podpořit. Umění ostatně dotovala po celý svůj život.
Na panství manželů d’Etiolles čas od času zamířil samotný francouzský král Ludvík XV., když v okolních lesích lovil zvěř. Součástí lovů tehdy bývaly i společenské akce, a těch se zúčastnila i Jeanne-Antoinette se svým mužem. Údajně již během těchto setkání po sobě Jeanne-Antoinette a panovník pokukovali. Více se sblížili v roce 1745 na plese konaném u příležitosti svatby králova syna. Během pár měsíců se z Jeanne-Antoinetty stala milenka Ludvíka XV. a dostala v paláci ve Versailles i soukromou komnatu, kde se pár mohl scházet. Manželství d’Etiolles bylo rozloučeno a král svou milenku povýšil do řad vyšší šlechty. Z Jeanne-Antoinette se tak stala Madame de Pompadour a v září roku 1745 byla uvedena u královského dvora.
Od podzimu 1745 tedy Madame de Pompadour vystupovala jako oficiální milenka francouzského krále a v paláci ve Versailles obývala několik přepychově zařízených místností ve druhém patře. Stále ráda vyrážela do společnosti, kde nyní měla lepší postavení než dříve. Díky takřka nevyčerpatelným finančním zdrojům se mohla stát významnou mecenáškou mnohých umělců a podporovatelkou kulturního života. Také se díky tomu věnovala svým koníčkům, a to tanci, zpěvu nebo vzdělávání. Nezapomínala ani na své chudé příbuzné, sponzorovala nemocnou maminku a za otce nechala zaplatit vysoké dluhy. Její nevlastní otec byl přijat do královských služeb. Koupila si několik nemovitostí, které zvelebovala. Vybavovala je hodnotnými uměleckými díly, ale i mnoha knihovnami.
Sama Madame de Pompadour byla umělecky činná. Ráda a krásně malovala, účinkovala v divadelních hrách, na které se s oblibou díval král. Také se věnovala výrobě šperků nebo kovorytectví. Realizovala se i v charitativní činnosti, kdy přispívala církvi nebo chudým dívkám na věno, aby se mohly dobře vdát.
Milenecký poměr udržovala Madame de Pompadour s francouzským králem zhruba pět let, než se dvojice intimně odcizila. Markýza někdy kolem roku 1750 začala trpět i zdravotními problémy, které jí znemožňovaly intimní styk. S Ludvíkem XV. ale nadále zůstávala v přátelském vztahu a nevadily jí ani jeho další milenky. Její chatrné zdraví ještě více podlomila smrt dcery a otce v roce 1754. Od té doby hledala stále častěji útěchu ve víře a dodržovala přísný půst. Za své peníze nechala zřídit nemocnici a lékárnu. Zemřela dne 15. dubna 1764 na tuberkulózu, bylo jí pouhých 42 let. Krále Ludvíka XV. prý její smrt zdrtila a nechal jí vypravit okázalý pohřeb s náležitými poctami. Svou nejslavnější milenku přežil o deset let.
Aktuálně se děje
včera
Záchranná služba posiluje na silvestrovskou noc a novoroční oslavy svůj provoz
včera
Policie vyšetřuje tragédii na Jindřichohradecku. Převrátil se popelářský vůz
včera
Vlaky na Silvestra a Nový rok. Zájem cestujících se bude rychle měnit
včera
Tragédie na D35. Muž nepřežil střet s náklaďákem, ráno se stala další nehoda
včera
Policie řešila potyčku v Brně. Někteří účastníci skončili v nemocnici
včera
Turek je jediným kandidátem na ministra životního prostředí, potvrdil Macinka
včera
Rusové momentálně nechtějí prozradit, kde je Putin
včera
Europoslankyně Konečná oznámila smutnou zprávu. Zemřel její otec
včera
Trump varoval Írán. Američané jsou připraveni podniknout další útok
včera
Počasí v Česku si žádá novou výstrahu. Napadne až 15 centimetrů sněhu
včera
PŘEHLED: Obchody na Silvestra. Víme, jak bude ve středu otevřeno
včera
Francie se s Bardotovou rozloučí příští týden. Pohřeb bude v Saint-Tropez
včera
Šofér prezidenta Pavla čelí obžalobě. Měl nehodu a nadýchal
včera
Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy
včera
Drama v pardubickém hotelu. Opilý cizinec vyhrožoval střelbou
včera
Počasí do konce týdne: V noci a k ránu hrozí silné mrazy
29. prosince 2025 21:33
USA provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele, potvrdil Trump
29. prosince 2025 20:24
Křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou dostává po pár hodinách vážné trhliny
29. prosince 2025 19:10
Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla
29. prosince 2025 18:03
Ukrajinské drony zaútočily na Putinovu rezidenci, jednání o míru přehodnotíme, tvrdí Lavrov
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí oznámil, že ukrajinské drony zaútočily na jednu z rezidencí prezidenta Vladimira Putina v Novgorodské oblasti. Ačkoliv incident nezpůsobil žádné škody ani oběti na životech, Moskva varovala, že kvůli tomuto útoku přehodnotí svou vyjednávací pozici v probíhajících mírových rozhovorech.
Zdroj: Libor Novák