Česko čeká nejkratší den v roce. Ve středu nastane zimní slunovrat a oficiálně začne zima

Kombinace krátkého dne a malé výšky Slunce působí, že na zemský povrch dopadá jen malé množství slunečního záření. Je ho méně, než kolik zemský povrch vyzařuje, a astronomové proto hovoří o záporné radiační bilanci zemského povrchu. Ta ještě nějaký čas potrvá, přestože dny se budou pozvolna prodlužovat a Slunce bude stoupat výš nad obzor. Tato setrvačnost působí, že v dlouhodobém průměru bývá nejchladněji až kolem poloviny ledna, nikoli v prosinci.

Přesný termín zimního slunovratu není pevně daný, protože rok netrvá přesně 365 dní. Většinou připadá na 21. či 22. prosince. Vzácně to může být i 20. a 23. prosince. Letos zimní slunovrat nastane 21. prosince ve 22:48.

Doba slunovratu jako konce nekonečné tmy a obrazným i doslovným návratem světla do života bývá příležitostí k oslavám. V české kotlině ho v době předhistorické nejvíce slavili Keltové. Významným svátkem se stal i pro Slovany, kteří slavili zrození mladého boha Slunce - Dažboga neboli Božice. Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, které byly zaměřené hlavně na věštění. Rozkrajování jablíčka, házení střevíčku či lití vosku nebo olova se dochovala dodnes.

Pozvolného prodlužování dne si všímají i pranostiky, některé se zachovaly dodnes - například Na Boží narození (25.12.) o kuří pokročení, Na Nový rok o slepičí krok, Na Tři krále (6. ledna) o krok dále či Na Hromnice (2. února) o hodinu více. Slunce zapadá později už od svaté Lucie, tedy od 13. prosince, později však vychází, takže se celková doba slunečního svitu neprodlužuje. Z toho vychází také dodnes používané úsloví "Lucie noci upije, ale dni nepřidá."