Proč nacisté vytvořili plynové komory? Stála za nimi lítost

Nacistické mobilní vraždící jednotky Einsatzgruppen následovaly německou armádu v dobývaných oblastech východní Evropy a prováděly vražedné operace od Pobaltí až k Černému moři. Terčem jejich likvidace byli především Židé, ale také další skupiny obyvatelstva, zejména Romové a komunisté. Odhaduje se, že celkem tyto jednotky za pomoci místních milicí a v koordinaci s armádou vyvraždily zhruba 1,25 milionu Židů a statisíce dalších sovětských občanů.

Babi Jar

V rokli na kyjevském předměstí postříleli nacisté společně s příslušníky ukrajinských milici během pouhých dvou dnů 29. a 30. září 1941 33.771 kyjevských Židů, což byl největší jednotlivý masakr Židů na území Sovětského svazu po napadení nacisty. Popravy pokračovaly v Babím Jaru i poté. Oběťmi byli kromě Židů hlavně sovětští vojáci, Romové, pacienti psychiatrických léčeben a Ukrajinci.

Místem hrůzné události se stala 150 metrů dlouhá, 30 metrů široká a asi 15 metrů hluboká "Babí rokle", která se nacházela nedaleko pravoslavného a židovského hřbitova. Akce se účastnily kromě jednotek Einsatzgruppen oddíly policejního praporu a ukrajinská milice. Lidé, kteří přišli na udané místo, byli vyzváni, aby se svlékli a odevzdali cennosti. Potom byli za neustálého bití nahnáni na okraj rokle, kde byli postříleni. Jejich bezvládná těla padala rovnou do rokle. Další byli donuceni, aby si lehli na mrtvá těla, a nacisté je stříleli do zátylku jednoho po druhém. Podle německých záznamů bylo v rokli ve dnech 29. a 30. září zastřeleno 33.771 osob.

Nad celým územím neustále po oba dny kroužilo letadlo, aby hluk motorů přehlušil střelbu, a většina obyvatel Kyjeva si zpočátku myslela, že Židé byli deportováni. Malá část vrahů se údajně potýkala s psychickými problémy především kvůli zabíjení žen, starých lidí a dětí. Část velení ale spíše kritizovala zbytečnou ztrátu munice při takovém druhu poprav a tyto úvahy nakonec vedly ke vzniku plynových komor.

Vinnycja

V tomto ukrajinském městě jednotky Einsatzgruppen společně s ukrajinskými přisluhovači povraždily 28.000 převážně místních Židů. Dva roky nato vyšlo najevo, že v témže městě provedly masovou popravu Ukrajinců v letech 1937 a 1938 též sovětské jednotky tajné policie.

Rumbula

V lese Rumbula nedaleko lotyšské metropole Riga nacisté vyvraždili ve dnech 30. listopadu a 8. prosince 25.000 Židů. Asi 24.000 obětí byli Židé z rižského ghetta, zbytek tvořili němečtí Židé. Masakr byl proveden příslušníky Einsatzgruppen s pomocí lotyšských pomocných jednotek.

Oděsa

Černomořské přístavní město Oděsa se stalo svědkem hromadné vraždy Židů po atentátu na rumunské vojenské velitelství (Rumuni město obsadili společně s Němci v říjnu 1941). Koncem října bylo 19.000 Židů nahnáno na náměstí, kde je rumunští vojáci postříleli a následně těla spálili. Dalších 20.000 Židů bylo deportováno do vesnice Dalnik, kde byli zavražděni.

Kamenec Podolskij

Do starobylého města ležícího na západní Ukrajině nacisté deportovali část maďarských Židů. Ve dnech 27. a 28. srpna 1941 příslušníci jednotek Einsatzgruppen zastřelili 23.600 Židů, 14. až 18.000 pocházelo z Maďarska, zbytek tvořili místní Židé.

Drobickij Jar

Poté, co v říjnu 1941 německé jednotky obsadily Charkov, zřídili ve městě židovské ghetto. Toho, kdo nezemřel v ghettu na následky hladu a mrazu, čekal konec v nedaleké rokli Drobickij Jar, kde nacisté postříleli v prosinci na 16.000 Židů. Oběťmi masakrů, která začaly počátkem prosince se stali i Rusové, Ukrajinci nebo Arméni.

Terezín

V říjnu 1941 zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich rozhodl krátce po svém nástupu do Prahy o zřízení sběrného tábora pro protektorátní Židy v Terezíně a 16. února 1942 se začalo hrůzné poslání Terezína naplňovat naplno. Městská obec Terezín byla úředně rozpuštěna a stala se uzavřeným židovským sídlištěm. Židovským ghettem v Terezíně prošlo na 155.000 Židů z českých zemí a dalších zemí Evropy, z nichž na 118.000 zahynulo.