Nacisté spoléhali na temné síly? Hitler prováděl divné věci, pro Němce chtěl najít novou zemi

Německou dělnickou stranu (DAP), předchůdkyni NSDAP, založili v roce 1919 Anton Drexler a Karl Harrer v Mnichově. Harrer byl zároveň členem společnosti Thule, které sdružovala německé okultisty. Už od počátku proto byl nacismus s okultními myšlenkami propojen, přestože to tak na venek nevypadalo. I svastika, která pochází z východních tradic a symbolizuje štěstí, byla původním symbolem Thule.

Samotné slovo Thule je název bájného severského ostrova, který je znám i jiným jménem - Hyperborea. Tento ostrov byl údajně objeven Pýthéem z Massilie v roce 300 před naším letopočtem. Z pohledu nacistické esoteriky byl ostrov Thule chápán jako místo, ze kterého vzešla árijská rasa.

Hitler se stýkal s okultisty

Použití symbolů runové abecedy na uniformách příslušníků jednotky SS má patrně též spojitost s existencí této skupiny. Členy společnosti byli pozdější funkcionáři NSDAP Dietrich Eckart, Gottfried Feder, Hans Frank, Rudolf Hess a Alfred Rosenberg. Často se tvrdí, že samotný Hitler byl členem této společnosti, ale tyto informace jsou nepodložené.

Faktem ale je, že Hitler po příchodu do Německa navštívil několik přednášek Gottfrieda Federa, člena společnosti Thule, který mluvil o židovské kontrole nad finančním kapitálem. Mladý Hitler se na akcích seznámil také s Drexlerem a antisemitou a okultistou Dietrichem Eckartem. Ten také představil Rakušáka vlivným a bohatým Mnichovanům. Později dokonce pomáhal Hitlerovi a nacistům shánět peníze od Henryho Forda, známého amerického podnikatele a antisemitu, který napsal knihu Mezinárodní Žid. Ta pak inspirovala Hitlera při psaní Mein Kampf.

S finanční pomocí Eckartových přátel nacisté koupili tiskovinu společnosti Thule jménem Völkischer Beobachter. Ten se stal oficiálním tiskovým orgánem NSDAP. Když okultista zemřel, věnoval mu Hitler druhý díl své knihy Mein Kampf.

Hledání nového místa pro Němce

Poté, co se Hitler v Německu chopil moci, na okultisty zanevřel, společnost Thule a další okultistické spolky nechal rozpustit. Zakladatel Thule Rudolf von Sebottendorff dokonce strávil nějakou dobu v nacistickém vězení, pak pracoval pro Německo jako špion. Po porážce Třetí říše spáchal sebevraždu.

V některých myšlenkách však na Thule Hitler navázal. Rozhodl se, že je třeba najít pro Němce Lebensraum, „životní prostor", který chtěl hledat na východě Evropy a v Rusku. Rudolf Hess ho už v roce 1922 představil profesoru Karlu Haushoferovi, který přednášel v Mnichově. Právě on navázal vztahy mezi Třetí říší a Japonskem. Díky němu měli Němci dobré vztahy s jižní Amerikou, kam po válce utekli mnozí nacističtí pohlaváři.

Vyřešil krizi NSDAP astrolog?

NSDAP zaznamenala úspěch díky hospodářské krizi, v červnu roku 1932 získala 37,4 % hlasů a 230 poslaneckých mandátů. Jenže ještě v prosinci zaznamenala strana výrazný propad a hrozilo, že kvůli intrikám se strana rozdělí. Podle historika Michaela Burleigha dokonce Hitler mluvil o sebevraždě, pokud se jeho strana pod tíhou frustrace rozpadne.

V tomto kritickém okamžiku vyhledal Hitler duchovní útěchu u známého astrologa a okultisty Erika Jana Hunussena, se kterým se seznámil už v roce 1926. Ten naučil Hitlera mimo jiné jak pracovat s hlasem a používat ruce, aby při projevech zdůraznil emoce.

Právě Hanussen měl velký podíl na tom, že Vůdce měl úspěch jako strhující řečník. Okultista mu sestavil horoskop a oznámil mu, že je prokletý. Poradil mu, aby se někdo vydal do Hitlerova rodného města a z dvorku řezníka vykopal mandragoru, kterou měl přivézt do Lince. Nabídl se sám Hanussen, který tak údajně kletbu zrušil. A vzestup Vůdce mohl pokračovat.

Himmlerovo „dědictví minulosti"

O temné síly se zajímal také Heinrich Himmler. Dokládají to třeba fotografie a filmové záběry nacistického pohlavára u archeologických vykopávek. Od dětství byl fascinován středověkým rytířstvím a jeho snem prý bylo stvořit z jednotek SS něco jako rytířský řád. Pro tyto aktivity si vybral vestfálský hrad Wewelsburg, o němž byl přesvědčen, že se zde soustřeďuje nadpřirozená energie a navíc leží téměř v srdci tehdejšího Německa. Také pověst, že zde má být svedena poslední bitva mezi silami Východu a Západu, v níž budou východní hordy smeteny mohutnou bouří, mohla mít při volbě svůj význam.

V roce 1935 založil oddělení Ahnenerbe, oddělení „dědictví minulosti", které financovalo archeologické výzkumy nejen v Německu, ale i po celém světě. Vědci podnikli expedici na Island a do Grónska, kde měli najít důkaz o existenci starých Atlanťanů. Když neuspěli, zaměřili se na pátrání v Tibetu. Jedním z hlavních úkolů bylo zkoumání a měření fyziologických rysů Tibeťanů. Přes veškeré snahy se Himmlerovi a jeho týmu najít Atlantidu nepodařilo, stejně jako se nepodařilo dokázat teorii o mimozemšťanech, kteří prý ovlivnili všechny velké civilizace a z nichž pocházela takzvaná "německá čistá rasa nadlidí".

Pátrání po slavných relikviích

Kromě toho Himmler pátral také po ryze křesťanských artefaktech, jako byl Svatý grál nebo Archa úmluvy. I tyto výpravy ale selhaly. To především proto, že nikdo nevěděl co a kde vlastně hledat. Nacisté se pokusili pátrat v Anglii a Francii na základě středověkých popisů a básnických líčení, ale bez úspěchu. Co se jim naopak povedlo, bylo získání takzvaného Kopí osudu, jímž byl údajně probodnut bok Ježíše Krista. Jedním z prvních Hitlerových počinů po obsazení Rakouska bylo odvézt říšský poklad, jehož bylo posvátné kopí součástí, převést do Norimberka.

V tomto městě, kde probíhaly ve středověku říšské sněmy a v nacistické éře sjezdy NSDAP měla být tato relikvie uložena navěky. O její autenticitě se tehdy nepochybovalo, jakkoli by mohla být zpochybněna kronikářským vyprávěním z první křížové výpravy, kdy bylo pravé Svaté kopí vykopáno v antiochijské katedrále. Pravost relikvie ale hlasitě popírali Řekové, neboť podle jejich názoru je jediné pravé kopí to jejich, uložené v Konstantinopoli.

O tom, proč nacisté po těchto předmětech pátrali a jak je chtěli využít, bylo napsáno hned několik knih. Všechny se balancují na hraně mezi reálnými historickými událostmi a fantaskními konspiračními teoriemi, které mluví například o záhadných podzemních bunkrech, kde Němci údajně zkoumali mimozemské technologie, pomocí kterých chtěli vybudovat účinné zbraně, které by zvrátily průběh války.