Jak léčit obezitu či alergie u člověka? Vodítkem může být jídelníček goril

Mikrobiom goril nížinných a některých skupin lidí v Africe má podobné znaky v závislosti na stravě - hlavně v důsledku příjmu polysacharidů. Mikrobiom je soubor všech mikroorganismů v trávicím ústrojí. Poznatky by mohly pomoci při léčbě obezity či alergií.

Ilustrační foto
doporučujeme

O výzkumu informovala Akademie věd ČR. Pracoval na něm tým Kláry Petrželkové z Ústavu biologie obratlovců (ÚBO) a vědci z Minnesotské univerzity. Studii publikoval časopis mSystems.

Podle Petrželkové se o značné podobnosti mikrobiomu u lidí a primátů vědělo již dříve, ekologické a funkční důsledky však dosud nebyly dost objasněny. "Nás především zajímalo, jak se mění složení mikrobiomu vzhledem k různým stravovacím návykům goril nížinných a domorodých obyvatel pralesního ekosystému," uvedla spoluautorka výzkumu Barbora Pafčo.

Vědci porovnali mikrobiom goril nížinných v období dešťů a sucha, tradičních lovců sběračů z polokočovného entika BaAka žijících v tropických deštných lesích Středoafrické republiky a členů tamějšího kmene Bantu, kteří se živí hlavně zemědělstvím. Střevní mikrobiom odborníci zkoumali ve vzorcích stolice pomocí takzvané metagenomiky. Tou lze zjistit celkovou genetickou informaci komunity organismů.

Výsledky ukázaly, že mikroflóra goril sdílí podobné funkční znaky s lidmi v závislosti na stravovacích návycích v dané sezóně. Badatelé vysledovali podobnosti mikrobiomu u lovců sběračů a goril v období sucha, kdy gorily jedly více polysacharidů, hlavně z listí a vegetace. Další podobnost byla u zemědělců a goril v čase dešťů, kdy stravu primátů zpestřilo sezonní ovoce.

Ve srovnání s etnikem BaAka zemědělci kmene Bantu jedí mnohem rozmanitější produkty z průmyslově zpracovaných potravin z trhu - včetně jídel bohatých na tuky a cukry. Tato jídla jsou však chudá na polysacharidy, třeba vlákninu, která je pro správné trávení zásadní.

Zatímco jedinci živící se lovem a sběrem podle vědců jedí hodně polysacharidů z rostlinné stravy, "západní" způsob se liší, což vede ke změně střevní mikroflóry. "V budoucnu by nám tedy mohl jídelníček goril a lidí s tradičními způsoby obživy napovědět, jak správně řešit některé zdravotní potíže západní industrializované populace včetně tzv. civilizačních onemocnění, která jsou v současné době ve středu zájmu, protože jsou v případě onemocnění COVID-19 jedním z nejrizikovějších faktorů," uvedla Petrželková.

Vedle trávení se mikrobiom podílí na vývoji imunitního systému a zasahuje do dalších tělních funkcí. Jeho složení podle vědců hraje důležitou roli při rozvoji nemocí - kromě obezity se jedná třeba o zánětlivá, nádorová, metabolická a psychická onemocnění.

Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Vědec: Novým mutacím viru by bránila urychlená vakcinace

19.01.2021 14:37 Nové mutace koronaviru jsou zdrojem oprávněných obav. Nejpřijatelnější cesta, jak bránit nástupu…

Vědci se bojí o indonéský Jurský park a komodské draky

17.01.2021 12:42 Varan komodský je známý také jako komodský drak; tuto přezdívku plně opravňuje jeho váha, která…

Test motoru nové rakety pro lety na Měsíc skončil v USA předčasně

17.01.2021 09:13 Důležitý test motorů nové rakety SLS (Space Launch System), která má v dalších letech dopravit…

Očkování už dávno nejsou jen injekce. Koronaviru mohou časem bránit i…

16.01.2021 22:01 Aktualizováno Ačkoliv má většina lidí proces očkování spojený především s nepříjemnou injekcí, způsobů, jak do…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama