Čína porážku Ruska ve válce na Ukrajině. Dlouhý konflikt jí geopoliticky vyhovuje

Oficiální postoj Číny zůstává na veřejnosti nezměněný – údajná neutralita, výzvy k příměří a podpora mírových jednání. Wangova slova však podle informovaného zdroje odhalují jinou realitu: obavu Pekingu, že ruská porážka by uvolnila ruce Spojeným státům a umožnila jim plně se soustředit na geopolitický konflikt s Čínou.

Z vyjádření čínského ministra vyplývá, že prodlužování války může být v zájmu Pekingu. Udržování Západu v napětí kolem Ukrajiny totiž podle některých analytiků pomáhá Číně odklonit pozornost USA od napětí v Tichomoří, Tchaj-wanu nebo otázek ekonomické rivality.

Wang I tak podle diplomatického zdroje de facto přiznal, že Peking vnímá pokračující válku jako geopolitickou výhodu – i když navenek vystupuje jako mírotvůrce.

Na tiskové konferenci v Pekingu byla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning dotázána na tato vyjádření. Odpověděla standardní formulací: „Čína není stranou ukrajinské krize. Naše pozice je objektivní a konzistentní – podporujeme vyjednávání, příměří a mír.“

Dodala, že Čína chce politické řešení co nejdříve a bude „nadále hrát konstruktivní roli ve spolupráci s mezinárodním společenstvím a v souladu s vůlí zúčastněných stran“.

Ve skutečnosti ale Čína udržuje s Ruskem stále těsnější vztahy. Těsně před ruskou invazí v roce 2022 obě země oznámily „partnerství bez omezení“ a od té doby se jejich obchodní i politická spolupráce prohloubila.

Ačkoliv Peking popírá, že by poskytoval Rusku vojenskou pomoc, Ukrajina letos uvalila sankce na několik čínských firem, které podle Kyjeva dodávají Rusku komponenty do dronů a technologie pro výrobu raket.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiga v pátek zveřejnil fotografie trosek dronu Geran-2, který Rusko použilo při rekordním útoku na Kyjev. Na troskách byla údajně část trupu s nápisem „Vyrobeno v Číně“ a datem 20. června.

Sybiga rovněž upozornil, že při ruském útoku na Oděsu utrpěla drobná poškození i budova čínského konzulátu. „Symbolika je jasná – Putin dál stupňuje válku a teror a zatahuje do konfliktu i další – od Severokorejců, přes Írán, až po některé čínské výrobce. Bezpečnost v Evropě, na Blízkém východě i v Indo-Pacifiku je propojená,“ uvedl.

Letos se objevily také obvinění, že se čínští občané přímo účastní bojů na straně Ruska. Peking tato tvrzení kategoricky odmítl a vyzval své občany, aby se „neúčastnili žádných vojenských aktivit na straně kterékoliv strany“.

Neoficiální výrok čínského ministra zahraničí vrhá nové světlo na skutečné zájmy Pekingu ve válce na Ukrajině. Zatímco se Čína navenek staví jako neutrální aktér a mírotvůrce, v zákulisí zřejmě preferuje scénář, který oslabuje Západ a odvádí pozornost USA od asijsko-pacifického regionu.