Vědci utnuli nekonečné debaty: Covid je výrazně horší než chřipka, ve všech ohledech

Vědci ve studii, kterou publikovali v časopise Lancet, zkoumali data více než 130 tisíc francouzských pacientů. Porovnávali mezi sebou 89 530 lidí, kteří byli v období mezi 1. březnem a 30. dubnem letošního roku hospitalizováni s covidem, a 45 819 lidí s chřipkou hospitalizovaných mezi 1. prosincem roku 2018 a 28. únorem následujícího roku.

Časové úseky nejsou vybrány náhodně. Vědci se zaměřili na data, kdy byly obě nemoci na vrcholu, pacienty s chřipkou tedy hodnotili v době sezónní epidemie, pacienty s covidem během první vlny.

První rozdíl je patrný z pouhého počtu hospitalizovaných. Covid si vyžádal hospitalizaci u dvojnásobného počtu lidí oproti pacientům s chřipkou, a to za výrazně kratší dobu. 

Druhý zásadní rozdíl ukazují čísla mapující počty zemřelých. Zatímco s chřipkou zemřelo ze sledované skupiny pacientů 2 640 lidí, tedy 5,8 procent hospitalizovaných, v případě covidu jde o 15 104 mrtvých, 16,9 procent.

Výpočty vědců tak ukazují, že počet mrtvých, tedy smrtnost, je mezi lidmi nakaženými koronavirem třikrát vyšší, než u pacientů s chřipkou. Studie ale předkládá i další rozdíly mezi oběma nemocemi.

U více než 16 procent pacientů s covidem byla kvůli závažnosti onemocnění vyžadována intenzivní péče. V případě chřipkových pacientů se jednalo o 10,8 procent. 

"Naše studie je dosud největším srovnáním těchto dvou onemocnění a potvrzuje, že covid-19 je mnohem závažnější než chřipka. Zjištění, že úmrtnost u covidu-19 byla třikrát vyšší než u sezónní chřipky, je o to více zarážející, když zmíníme, že chřipková sezóna v letech 2018/2019 byla ve Francii nejhorší za posledních pět let, co se týče počtu úmrtí," uvedla Catherine Quantinová, spoluautorka studie z univerzitní nemocnice v Dijonu ve Francii.

I další statistiky, které studie mapovala, nahrávají tvrzení vědců a lékařů o výrazně větší závažnosti covidu. U koronavirových pacientů například byla dvakrát vyšší pravděpodobnost invazivní umělé ventilace (9,7 procent), než u pacientů trpících chřipkou (4 procenta).

Méně často sledovaným, avšak velmi důležitým číslem, je doba hospitalizace. Ta byla u covidových pacientů (15 dní) na jednotkách intenzivní péče ve srovnání se sezónními pacienty s chřipkou (8 dní) téměř dvakrát tak dlouhá. Díky tomu covid vyvíjí na zdravotnický personál podstatně větší tlak a více ohrožuje kapacity nemocnic.

Další data ukazují, že u více než jednoho ze čtyř pacientů s covidem došlo k akutnímu respiračnímu selhání a plíce nebyly schopny pumpovat kyslík do těla. V případě chřipkových pacientů jde o jeden z pěti případů.

Pouze v jedné statistice se chřipka ukázala jako horší nemoc. Vyžádala si totiž vyšší počet hospitalizací u pacientů ve věku do 18 let. Naopak ale muselo být více covidových pacientů mladších pěti let oproti těm s chřipkou umístěno na jednotku intenzivní péče.

Jako zarážející se pak jeví i statistika smrtnosti u dětských pacientů. Ta byla totiž u hospitalizovaných covidových pacientů ve věku 11-17 let 10krát vyšší ve srovnání s pacienty s chřipkou. Vědci ale upozorňují, že v tomto případě je k dispozici pouze malé množství dat, z něhož nelze činit přesvědčivé závěry.

"Naše zjištění jasně naznačují, že covid-19 je mnohem závažnější než sezónní chřipka. V době, kdy není žádná léčba u pacientů se závažným průběhem covidu účinná, tato studie zdůrazňuje význam všech preventivních opatření fyzické a důležitost účinných vakcín," uvedl Pascale Tubert-Bitter, ředitel výzkumu ve společnosti L'Institut National de la Santé et de la Recherche Médicale.