Homo Sapiens

Člověk vs Neandrtálec. Pravěká válka, která umožnila rozkvět lidstva

Nový objev: Lidé žili v Severní Americe už před 30 000 lety. Mnohem dřív, než se myslelo

Kamenné nástroje nově nalezené v jeskyni v centrální části Mexika svědčí o tom, že lidé žili v Severní Americe již před 30.000 lety. To je o 15.000 roků dříve, než se doposud předpokládalo.

Kdy přišel Homo sapiens do Evropy? Kosterní nález zcela mění dosavadní poznatky

Bulharský nález úlomků kostí a zubní stoličky starých 45.000 let podle vědců ukazuje, že člověk druhu Homo sapiens se dostal do Evropy dříve, než se dosud předpokládalo. Kontinent byl před jeho příchodem doménou neandrtálců, připomněla nyní agentura Reuters.

Pravěcí lidé osídlili i velehory. Nový objev vyrazil vědcům dech

Pravěcí lidé již dávno žili v mnohem vyšších nadmořských výškách, než se vědci domnívali, tvrdí nová studie. Výzkumníci objevili zatím nejstarší důkaz lidského obydlí v extrémních podmínkách: přístřešek ve skále v nadmořské výšce 3300 metrů, ve kterém našli zvířecí kosti, nástroje a ohniště.

Kdy přišel Homo sapiens z Afriky do Evropy? Fragment lebky zcela mění dějiny migrace

Homo sapiens neboli člověk moudrý se přesunul z Afriky do Evropy možná až o 150.000 let dříve, než se původně uvádělo. Vědci z univerzit v Tübingenu a Atén to napsali ve studii zveřejněné v novém čísle odborného časopisu Nature. Analyzovali fragment lebky moderního člověka nalezený v jeskyni Apidima v jižním Řecku.

Záhadní předchůdci člověka: Nález čelisti v Tibetu mění fakta o evoluci

Dávno vyhynulí předchůdci moderních lidí denisované žili ve velké nadmořské výšce v Tibetu. Zjistili to vědci, kteří zkoumali čelist nalezenou na Tibetské náhorní plošině ve výšce 3280 metrů nad mořem. Schopnost žít v tak extrémních podmínkách se dříve připisovala pouze druhu Homo sapiens, uvedl zpravodajský server BBC News. Podle vědců denisované pravděpodobně předali moderním lidem gen, který jim pomáhá zvládat život ve vysokých nadmořských výškách.

Učebnice biologie se budou opět přepisovat. Lidé objevili další dílek své evoluční skládačky

Náhodný nález kostry podobné dnešnímu člověku zase jednou mění dějiny lidské evoluce. Vědci mohou po desetiletém výzkumu konečně potvrdit, že do učebnic biologie bude třeba zanést dalšího z našich předků.

Naši předci se pářili s tajemným a neznámým druhem. Jejich potomci žijí dodnes

Homo sapiens jsou jen jedním z mnoha druhů hominidů. Mezi další patří třeba neandrtálci nebo denisované. A i když řada těchto druhů fakticky zanikla, nová studie naznačuje, že naši ranní předkové se rozmnožovali s celou řadou raných homininových druhů.

Lidé se vyvíjeli úplně jinak, než se dosud předpokládalo? Vědci děsí, musíme vše přepsat

Vědci přichází téměř denně s novými poznatky. Některé z nich nejsou nijak převratné a jen potvrzují to, co už o světě víme. Pak jsou ale další, které mění chápání všeho kolem nás. S jednou takovou zprávou teď přišla skupina odborníků, která spojila své síly, aby objasnila, jak se vlastně vyvíjeli předci člověka.

Co všechno dokázali neandrtálci? Archeologové se nestačí divit

Kréta – Skupina neandrtálců se před 130 tisíci lety plaví na improvizovaném plavidle z pevninského Řecka na Krétu. Představa, jež by ještě před nedávnem vyvolala na tvářích vědců pobavené úsměvy. Teď se ale zdá, že není tak daleko od reality.

Přepíšou se dějiny lidské migrace? Nález prstu zcela mění dosavadní teorii

Rijád - Vědci hlásí nález nejstaršího pozůstatku lidského druhu Homo sapiens, který byl objeven mimo africký kontinent. Zkamenělý prst přivedl odborníky k domněnce, že moderní člověk mohl opustit Afriku dříve, než se předpokládalo, napsala agentura Reuters.

Zásadní nález? Nově objevená fosílie přepisuje historii a mění vnímání moderní lidské evoluce

Vědci objevili nejstarší známou lidskou fosilii nalezenou mimo Afriku. Podle odhadů je stará 177 až 194 tisíc let. Archeologové to uvedli v nové studii v časopise Science, o které informuje CNN.