
Pravěcí lidé již dávno žili v mnohem vyšších nadmořských výškách, než se vědci domnívali, tvrdí nová studie. Výzkumníci objevili zatím nejstarší důkaz lidského obydlí v extrémních podmínkách: přístřešek ve skále v nadmořské výšce 3300 metrů, ve kterém našli zvířecí kosti, nástroje a ohniště.
Lidé mohli tento příbytek v etiopském pohoří Bale obývat před více než 47.000 lety, napsal list The New York Times.
Studie zjištěními odporuje dosavadním poznatkům, podle kterých byly velké nadmořské výšky posledními místy na Zemi, které lidstvo obydlelo. Paleoantropologové se dosud ve východní Africe zaměřovali spíše na Velkou příkopovou propadlinu a další nížinná archeologická naleziště. "Byli jsme prostě první, kdo šli výš," uvedl Götz Ossendorf, archeolog z Kolínské univerzity v Německu a vedoucí autor nové studie
Lidská rasa se dokázala zabydlet v nejrůznějších podmínkách, od vyprahlých pouští po ledovou tundru. Ale usazení v extrémních výškách představuje úplně jiné výzvy. Počasí zde umí být kruté a na rozdíl od nížinných lesů a pastvin zde neroste bujná vegetace. Problém představuje také nižší obsah kyslíku, který může být pro lidi nebezpečný, ba dokonce smrtelný.
I přesto se lidé nakonec ve vyšších polohách usídlili. V současnosti existuje velké množství komunit, které ve vysoké nadmořské výšce žijí celoročně, například v Etiopii, jihoamerických Andách nebo v Tibetu. Archeologové ale předpokládali, že podobná místa lidé obydleli až mnohem později.
Expedice, které se v minulých letech vydaly do horských oblastí a na náhorní plošiny, ovšem našly nepopiratelné důkazy, že zde lidé žili už před desítkami tisíc let. V roce 2018 našla skupina vědců na Tibetské náhorní plošině kamenné čepele a další předměty staré přes 30.000 let. Další výprava v jedné z tibetských jeskyní nedávno objevila 160.000 let starou čelist dávno vyhynulého předchůdce moderních lidí, Denisovana.
Vědecký tým pracující na nové studii se pro lepší pochopení života ve vysokých výškách vydal do etiopského pohoří Bale, kde pěšky a s koňmi nesoucími jejich náklad procestovali přes 700 kilometrů. Hledal zde skalní převisy a důkazy, zda je lidé kdysi používali jako obydlí. Objevil přes 331 skalních sídel, ve kterých byli známky po pravěkém životě. Téměř všechny z nich však v nedávných staletích využili i pasáci dobytka - nedotčený byl díky nízkému stropu pouze jeden. Archeologové zde pod hlínou našli několik ohnišť, zvířecí kosti a nástroje - důkazy toho, že zde žili lidé.
Obyvatelé těchto končin byli lovci a sběrači, živili se převážně drobnými savci a vodou z ledovcových pramenů a nástroje si vyráběli z vulkanické skály. Skalní přístřešek s přestávkami obývali nejméně 16.000 let.
Aby správně určil stáří nálezu, vědecký tým analyzoval uhlík z uhlí, které zůstalo v ohništích. Jeho stáří stanovili na rozpětí mezi 47.000 až 31.000 lety. Z dalších nálezů se jim podařilo zjistit, že pravěkému jídelníčku zde dominoval hlavní chod v podobě obřího hlodavce z rodu hlodounů. Obyvatelé příbytku je pravděpodobně vykuřovali z nor a zabité opékali na ohni.
Někteří vědci dlouho vnímali podobná místo jako tu nejzazší možnost, místo, kam se lidé přesídlili, když už se v nížinách nedokázali uživit. Ale v časech, kdy lidé tyto hory obývali, byl v níže položených oblastech dostatek vody i divoké zvěře, uvádí ekolog Lars Opgenoorth z univerzity v německém Marburgu. Lidé, kteří v horách žili, neutíkali před horšími podmínkami, "mysleli si, že je to dobré místo k žití," uvádí ekolog.
Související

Historie lovců a sběračů může být delší, než se myslelo? Zjistili to vědci z Brna

Výzkum z území Čech přinesl překvapivé poznatky o migraci v pravěku
pravěk , Homo Sapiens , Vědci , Etiopie
Aktuálně se děje
před 29 minutami

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara
před 1 hodinou

Ministerstvo vnitra odhalilo útok hackerů. Citlivá data údajně neunikla
před 1 hodinou

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky
před 2 hodinami

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila
před 3 hodinami

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii
před 3 hodinami

Zdražování nafty má pokračovat. Ve světě panují obavy z jejího nedostatku
před 3 hodinami

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
před 4 hodinami

Izrael oznámil pozemní operaci v Libanonu. Křehké příměří se rozpadá, hrozí další konflikt
před 4 hodinami

Exprezidenta Juna znovu zatkli. Jihokorejci se obávají, že by ničil důkazy
před 5 hodinami

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu
před 5 hodinami

Další prázdninová tragédie. Hoch zemřel po pádu ze střechy továrny
před 5 hodinami

Další bezesná noc nad Kyjevem. Masivní ruský útok zabil důchodkyni a mladou policistku
před 6 hodinami

Uzavírka Staroměstské se protáhne na měsíc, naznačil Hřib
před 6 hodinami

Putin Trumpovo rozčarování ignoruje. Kreml je dle expertů vždy připraven na nejhorší variantu
před 7 hodinami

Příjemné letní počasí přetrvá. Po víkendu se oteplí, ale jen nepatrně
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera
Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve středu rozhodl, že Ruská federace nese odpovědnost za sestřelení letounu malajsijských aerolinek MH17 nad východní Ukrajinou v červenci 2014. Rusko rovněž bylo shledáno vinným z porušování lidských práv během války na Ukrajině, a to již od roku 2014.
Zdroj: Jakub Jurek