Člověk vs Neandrtálec. Pravěká válka, která umožnila rozkvět lidstva

Zhruba před 600 000 lety se linie rodu Homo rozštěpila. Z těch, co zůstali v Africe, jsme se vyvinuli my – Homo sapiens. Zatímco z druhé skupiny, která se rozšířila do Asie a později do Evropy, se vyvinul druh Homo neanderthalensis – lidově řečeno, Neandrtálec. Mnoho let se oba rody žily paralelně, ale křehký mír netrval věčně.

Člověk neandrtálský nás fascinují již od doby, co jsme objevili jeho pozůstatky. Jedním z důvodů je skutečnost, že si ho v romantickém duchu značně idealizujeme jako poměrně jednoduchou bytost žijící v poklidu s přírodou a jistou dobu paralelně s námi. Neandrtálec s námi sdílí 99,7 % DNA. Jeho tělesná stavba je až neuvěřitelně podobná té naší, s tím rozdílem, že jeho konstituce byla mohutnější.

Existují i důkazy o tom, že Neandrtálec používal oheň, pohřbíval své mrtvé či se zdobil šperky z lastur a zvířecích zubů. Dokonce vytvářel i primitivní umělecké výtvory a stavěl stavby, které bychom mohli označit za okultní kamenné svatyně. Jak lidské.

Pokud jsme si však byli takto podobní na tolika úrovních, je nasnadě se domnívat, že jsme si byli podobní také v jiných aspektech. Biologové a paleontologové nabízejí realistický a značně temný obraz naší minulosti, která je na hony vzdálená mírumilovné koexistenci dvou blízkých druhů. Neandrtálce popisují jako zdatného válečníka, kterému se dokázal vyrovnat pouze moderní Člověk. Historie rodu Homo, je tak historií válek a násilí nejen mezi národy, ale také mezi různými druhy.

Rod Homo jako vrcholový predátor

V přírodě můžeme nalézt dva typy vrcholových predátorů z říše savců. První z nich je teritoriální. Bedlivě si střeží své území proti jiným smečkám a loví převážně ve skupinách, které často čítají i větší počet jedinců. Sem bychom mohli zařadit například lvy nebo vlky. Druhým typem jsou kooperativní velcí predátoři. Typicky jde o druhy, které jsou větší než teritoriální predátoři, a operující v menších skupinách. Tito predátoři stojí na úplném vrcholu potravního řetězce a mají pouze minimum přirozených nepřátel. V jejich populaci většinou funguje silný autoregulační princip, kterým je boj o loviště, jenž udržuje jejich populaci v mezích.

Homo sapiens byl teritoriálním typem, zatímco Neandrtálec byl vrcholným predátorem. Pro oba druhy tak byla charakteristická teritorialita, lišila se však velikost skupin a míra sociální interakce.

Teritoriální chování a s ním spojené konflikty je možné nalézt také u našich nejbližších žijících příbuzných – u šimpanzů. Samci se pravidelně shlukují do skupin, které následně cíleně napadají a zabíjejí samce ze soupeřících klanů. Tyto válečné výpravy silně připomínají lidská bojiště, především pak přepady ze zálohy či gerilovou válku.

Jelikož můžeme kooperativní agresi vůči soupeřícím skupinám nalézt také u našich vzdálenějších příbuzných, vědci se domnívají, že se musela vyvinout již u společných předků, které máme s šimpanzi společné. Z toho vyplývá, že vznik tohoto chování můžeme datovat do doby zhruba před sedmi milióny let. Tito předkové jsou tak logicky společní nám i Neandrtálcům a můžeme se proto domnívat, že jim byly rovněž vlastní skupinové výboje agrese vůči soupeřícím skupinám.

Život ve válce

Archeologické důkazy podporují závěry, že ani lidé ani Neandrtálci nebyli zrovna mírumilovnými stvořeními. Svědčí o tom značné množství fraktury na předloktí, zlomené končetiny a rozdrcené lebky. Některá zranění mohla být způsobena při lovu, ale jejich charakter je příliš podobný zraněním, které odpovídají bojům s primitivními zbraněmi.

Neandrtálec stejně jako Člověk zbraně ovládal. Nemůžeme se proto domnívat, že by oštěpy, kterými dokázali ulovit srstnatého nosorožce nebo mamuta, nevyužili také proti sobě, při obraně vlastního území. O tom svědčí i již zmíněné nálezy, podle nichž byly tyto boje běžnou záležitostí. V jeskyni Shanidar v Iráku byly dokonce nalezeny pozůstatky Neandrtálce, který byl zabit kopím vraženým do hrudi. Další ikonickou zbraní byla palice či kyj. Smrtící a přesný nástroj na boj z blízka, kterým nebylo obtížné rozbít lebku nebohého soka. Právě úderům palice odpovídají poranění lebky.

Dalším zajímavým faktem je, že zranění byly mnohem častější u mladých samců Neandrtálce, s čímž koresponduje i počet mrtvých jedinců. Charakter zranění ukazuje na poměrně intenzivní a dlouhotrvající konflikty mezi sousedními skupinami, kterým dominovaly rychlé přepady a nájezdy. Ty mohly být zřejmě podobné těm, které můžeme vidět u Šimpanzů. Větší boje byly zřejmě méně časté, ovšem i k nim nejspíš docházelo.

Souboj druhů: Vzdor Neandrtálců

Války nechávají ve vývoji druhu nesmazatelné stopy. Jednou z nich je například oblast, kterou druh obývá. To je jedním z nejjasnějších důkazů, že Neandrtálec dokázal zdařile vzdorovat expanzi Člověka, který tak byl po dlouhou dubu odkázán pouze na zdroje Afrického kontinentu. Nebylo tomu tedy proto, že by v Evropě a Asii panovalo příliš nehostinné prostředí pro Člověka, ale právě z důvodu silného odporu Neandrtálců, kteří dokázali rannému Člověku zdatně konkurovat.

Rostoucí populace však nutně vedla k nevyhnutelné snaze osídlit nové území, aby bylo možné zajistit dostatek potravy. Tlak vedoucí k agresivním výpadům do nepřátelského teritoria se tak stupňoval. Ovšem mnoho tisíce let se Člověku nedařilo zatlačit Neandrtálce a osídlit území blízkého východu.

Okolo 200 000 let před našim letopočtem se sice prapředkům moderního Člověka podařilo proniknout po pobřeží středozemního moře až do dnešního Řecka, ovšem tento výboj se nakonec ukázal jako neúspěšný.

Neandrtálec žil na daném území již dlouho, znal místní terén a dokázal se uživit místní faunou a florou, která byla pro Člověka dosud neznámá. Po technologické stránce si byli člověk a Neandrtálce rovni, takže rozhodující musela být taktika a dispozice jednotlivých druhů.

Zpočátku tak byla výhoda na straně Neandrtálce, protože byl robustnější a měl vyvinutější muskulaturu, což z něj muselo činit hrozivého soupeře při boji z blízka. Navíce měl Neandrtálec větší oči, díky nimž měl v noci lepší zrak, což mu poskytovalo výhodu při nočních přepadech.

Souboj druhů: Dominance Člověka

Status quo se však poměrně náhle změnil a rovnováha sil se přiklonila na stranu Člověka. Dosud není přesně známo, co se změnilo, ale někdy okolo roku 100 000 před našim letopočtem započala úspěšná expanze druhu homo sapiens, která výrazně akcelerovala před 50 000 lety. Poté se Člověku během pětadvaceti tisíc let podařilo obsadit téměř celou Eurasii.

Jak získal subtilnější Člověk bojovou výhodu nad statným Neandrtálcem? Okolo tohoto zlomu existuje řada hypotéz. Je možné, že v pozadí stály objevy pokročilejších zbraní – luk, vrhací oštěp či bumerang. Člověk tak mohl změnit bojovou taktiku a namísto boje na blízko mohl přejít k taktice udeř a uteč, k níž mohl využít právě zbraně na dálku.

Další možností je zlepšení loveckých dovedností, které společně s lepší znalostí poživatelných rostlin vedly ke zvýšení zdrojů potravin, díky čemuž dokázal Člověk uživit větší skupinu žijící v jedné oblasti. Díky tomu se mu mohlo podařit přečíslit Neandrtálce v boji a strhnout vítězství na svou stranu.

Jasné je jen to, že alespoň v počátcích se nejednalo o žádnou bleskovou válku, během níž by se Člověku podařilo Neandrtálce zlikvidovat během několika generací. Boje o teritoria trvaly desítky tisíc let a je poněkud nepravděpodobné se domnívat, že by Člověk vyhrál proto, že by se z neandrtálců stali pacifisti, kteří se raději stáhli do ústraní. Je velmi pravděpodobné, že Člověk dobyl svět zkrátka proto, že se stal nejlepším v umění války, díky čemuž porazil také další druhy rodu homo. Mezi ně můžeme zařadit například Denisovany, blízké příbuzné Neandrtálců, kteří obývali východní Asii.

Původní článek byl publikován na webu The Conversation.

Související

Více souvisejících

Homo Sapiens Neandrtálci válka Archeologie pravěk Lidé

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Tomáš Töpfer v televizním filmu Kotrmelce pana herce.

RECENZE: Kotrmelce pana herce. Další unavené rýmovačky vysílají v telce

Česká televize se po zvýšení koncesionářských poplatků vrací s cyklem, jehož znaky jsou banální rýmovačky v názvech titulů a snaha o humor pramenící ze zdánlivě trpkých a nezávidihodných situací. Po čtveřici televizních filmů z roku 2022 teď vysílá další trojici. Opět jde o nijaký a zpátečnický zážitek.

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Belgický král Filip navštívil Česko, sešel se s prezidentem Petrem Pavlem. Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Další sláva na Pražském hradě. Pavel přivítal belgického krále

Do Česka v pondělí dorazila hlava jedné z evropských královských rodin. Belgického krále Filipa přijal na Pražském hradě prezident Petr Pavel, jenž se již v neděli setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Pavel stráví s belgickým panovníkem i zítřejší den, kdy společně vyrazí mimo Prahu. 

před 4 hodinami

Pražské povstání květen 1945

Před 80 lety vyšli Češi do ulic se zbraněmi. Začalo Pražské povstání, které nás definitivně zbavilo nacistické okupace

Dne 5. května 1945 vypuklo na území protektorátu Čechy a Morava květnové povstání českého lidu, známé jako Pražské povstání. Tato ozbrojená vzpoura proti německé okupační moci představovala zlomový bod ve finální fázi druhé světové války ve střední Evropě a zřejmě urychlila postup spojeneckých armád směrem k hlavnímu městu o celý den.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Českem se šíří nová neznámá droga. Policie eviduje první mrtvé

Národní protidrogová centrála upozorňuje na vážné riziko spojené s výskytem vysoce toxických syntetických opioidů, které se objevily i v České republice. Aktuálně policisté prověřují tři případy otravy neznámou bílou krystalickou látkou, přičemž dvě osoby zemřely a třetí byla zachráněna díky rychlému zásahu zdravotnické záchranné služby. Podle dostupných informací se s největší pravděpodobností jednalo o nový typ syntetického opioidu.

před 4 hodinami

Žloutenka

V Česku se rychle šíří žloutenka. Může citelně ovlivnit letní prázdniny, varují hygienici

V České republice letos během prvních čtyř měsíců onemocnělo hepatitidou A již 450 lidí. Šest případů skončilo úmrtím. Nemoc známá jako infekční žloutenka typu A, přezdívaná také „nemoc špinavých rukou“, se kromě dětí šíří i mezi dospívajícími, mladými dospělými a osobami s rizikovým chováním, zejména mezi drogově závislými a bezdomovci. Hygienici varují, že kvůli dlouhé inkubační době a absenci příznaků u některých pacientů má virus ideální podmínky pro šíření.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj s premiérem Petrem Fialou Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zelenskyj v Praze jednal s Fialou: Česko posílí výcvik ukrajinských pilotů i dodávky munice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pokračuje ve své oficiální návštěvě České republiky. V pondělí krátce před polednem ho na Úřadu vlády přijal premiér Petr Fiala (ODS). Oba státníci během dvouhodinového jednání diskutovali o pokračující ruské agresi na Ukrajině, české muniční iniciativě, výcviku ukrajinských vojáků i zapojení českých firem do poválečné obnovy země.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Mistři světa slavili s fanoušky na Staroměstském náměstí. (27.5.2024)

Rulík nechal v nominaci místo pro Nečase. Zranění nepustilo na MS Kempného

Trenér hokejového národního týmu Radim Rulík po roce opět v Brně po Českých hokejových hrách oznámil po boku prezidenta Českého hokeje Aloise Hadamczika a dalších členů realizačního týmu pro všechny české hokejové fanoušky to nejočekávanější. Tedy, kdo z hokejových hráčů bude reprezentovat na nadcházejícím světovém šampionátu, který se bude letos konat v dánském Herningu a ve švédském Stockholmu. 

před 8 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Totální selhání, gigantický omyl. Macron s von der Leyenovou tvrdě sepsuli Trumpa

Evropská unie se ostře vymezila vůči americké politice v oblasti vysokého školství. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupili v pondělí na půdě pařížské Sorbonny, kde společně představili ambiciózní iniciativu "Choose Europe for Science", která má do Evropy přilákat špičkové zahraniční vědce. Zároveň nešetřili kritikou na adresu Donalda Trumpa, jehož administrativu obvinili z „obrovského selhání“ ve vztahu k vědě a akademickému prostředí.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Izraelská armáda

Izrael plánuje obsazení Pásma Gazy, schválil trvalou vojenskou přítomnost

Izraelská bezpečnostní rada v neděli večer jednomyslně schválila plán na rozšíření vojenské ofenzivy proti hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle dostupných informací plán počítá s obsazením větší části území a s dlouhodobou izraelskou přítomností v oblasti. Cílem operace má být nejen porážka Hamásu, ale i navrácení izraelských rukojmích.

před 10 hodinami

Volodymyr Zelenskyj navštívil Poslaneckou sněmovnu Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Chráníte Evropu i Česko před Ruskem, poděkovala Pekarová Adamová Zelenskému

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zahájil druhý den své oficiální návštěvy České republiky návštěvou Poslanecké sněmovny. Krátce před desátou hodinou jej přivítala předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Jednání se zúčastnili také všichni místopředsedové Sněmovny, včetně zástupců opozičních hnutí ANO a Pirátů.

před 10 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Nová čísla: Rok 2024 se stal pro Rusko nejkrvavějším, přišlo o desetitisíce vojáků

Rok 2024 se stal dosud nejkrvavějším obdobím pro ruské ozbrojené síly od začátku invaze na Ukrajinu. Podle dat zpracovaných ruskou redakcí BBC, nezávislým médiem Mediazona a skupinou dobrovolníků přišlo během tohoto roku o život nejméně 45 287 ruských vojáků. To je téměř třikrát více než v prvním roce války a výrazně více než v roce 2023, kdy probíhaly těžké boje o Bachmut.

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci

Zelenskyj pokračuje v návštěvě Česka. Schází se s vrcholnými politiky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pokračuje v pondělí druhým dnem své oficiální návštěvy České republiky. Po nedělním jednání s prezidentem Petrem Pavlem má dnes naplánovanou řadu schůzek s vrcholnými představiteli české politiky i podnikatelského sektoru. Hlavními tématy jsou pokračování české pomoci Ukrajině, její cesta do Evropské unie, vojenská spolupráce a poválečná obnova země.

před 12 hodinami

Donald Trump

Trump: Potřetí vládnout nebudu. Grónsko můžeme převzít silou, a v případě Kanady...

Prezident Spojených států Donald Trump v neděli popřel, že by uvažoval o kandidatuře na třetí funkční období. V rozhovoru pro NBC News uvedl, že chce zůstat dvoufázovým prezidentem a respektuje ústavní omezení. Přesto jeho dřívější výroky a merchandising kampaně, včetně prodeje čepic s nápisem „Trump 2028“, vzbudily spekulace o jeho dalších ambicích.

před 14 hodinami

Letní počasí se tento týden nevrátí. Místo toho teploty klesnou až k nule

Letní teploty si tento týden vezmou pauzu. Podle ČHMÚ.cz se dočkáme typicky jarního počasí včetně přízemních mrazíků a deště.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy