Vědci přichází téměř denně s novými poznatky. Některé z nich nejsou nijak převratné a jen potvrzují to, co už o světě víme. Pak jsou ale další, které mění chápání všeho kolem nás. S jednou takovou zprávou teď přišla skupina odborníků, která spojila své síly, aby objasnila, jak se vlastně vyvíjeli předci člověka.
Druh Homo sapiens se nevyvinul z jediného lidského předka nebo v jednom časovém období, tvrdí výzkum publikovaný v magazínu Trends in Ecology and Evolution . Je pravděpodobnější, že raná lidská evoluce byla "mnohonárodnostní a multikulturní" a probíhala napříč kontinentem celá tisíciletí.
Tato nová teorie zpochybňuje dlouhodobou a všeobecně uznávanou víru, že Homo sapiens vznikl jako jedna populace v Africe před 300 000 lety.
Interdisciplinární skupina výzkumníků zahrnující experty z oblasti antropologie, archeologie a populační genomiky zkoumali pradávné klima v Africe a populaci, která zde žila. Jejich práce prokázala, že raní příslušníci rodu Homo sapiensové byly rozptýleni po celé Africe a postupně se oddělovali v průběhu času kvůli změnám životního prostředí.
Poukázali třeba na to, že Sahara byla kdysi svěží, zelená krajina plná jezer, řek a divoké zvěře, klima napříč kontinentem se ale po desítkách tisíc let proměnilo. To vedlo k izolaci různých skupin raných hominidů, kteří se následně opět kontaktovali, což jim umožnilo sdílet kulturu a zřejmě i genetické informace, vysvětluje server IFL Science.
Toto zjištění vysvětluje, proč jsou lidské fosílie pocházející z doby asi před 300 000 lety tak rozdílné. „Ve fosilním záznamu moderní lidské podoby vidíme mozaiku napříč kontinentem. A skutečnost, že se tyto rysy objevily na různých místech v různých časech nám říká, že tyto populace nebyly dobře spojené," vysvětluje doktorka Eleanor Scerriová.
DNA extrahovaná z fosilií nalezených v Africe za posledních 10 000 let byla pro vědce trochu oříšek – bylo totiž obtížné předpokládat, že patřily jediné populaci. „Daleko v minulosti vidíme náznaky omezené konektivity, velmi staré genetické linie a takovou úroveň celkové rozmanitosti, která by jedné populaci nemohla existovat," popisuje genetik a spoluautor studie profesor Mark Thomas.
Vědci také tvrdí, že kamenné nástroje používané ranými hominidy se nevyvíjeli na jednom místě nebo během jednoho konkrétního okamžiku. „Kamenné nástroje a jiné artefakty - obvykle označované jako materiálová kultura - mají pozoruhodně klastrové rozložení v prostoru a čase," řekl Scerri . „I když existuje celokontinentální trend směřující k sofistikovanější materiálové kultuře, tato „modernizace“ zjevně nepochází z jednoho regionu ani se nevyskytuje v jednom období."
Všechny tyto důkazy společně naznačují, že příběh o vývoji člověka je třeba dál upravovat. Tato složitá historie populačního vývoje by podle expertů měla vést ke zpochybnění současných modelů. „Vývoj lidské populace v Africe byl multiregionální, náš rodový původ byl mnohonárodnostní a evoluce naší hmotné kultury byla také multikulturní," dodal Scerri. „Musíme se podívat na všechny regiony Afriky, abychom pochopili evoluci člověka."
Související
Vědci objevili lebku starou 3,8 milionu let, zásadně mění fakta o evoluci člověka
Záhadní předchůdci člověka: Nález čelisti v Tibetu mění fakta o evoluci
Evoluce , Homo Sapiens , věda , Vědci , Lidé
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
včera
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
včera
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
včera
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
včera
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
včera
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
včera
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
včera
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
včera
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
včera
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
včera
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
včera
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
včera
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
včera
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
13. března 2026 21:22
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
13. března 2026 21:16
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
13. března 2026 19:51
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
13. března 2026 18:33
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
13. března 2026 17:13
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
13. března 2026 15:58
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.
Zdroj: Libor Novák