Lidé se vyvíjeli úplně jinak, než se dosud předpokládalo? Vědci děsí, musíme vše přepsat

Vědci přichází téměř denně s novými poznatky. Některé z nich nejsou nijak převratné a jen potvrzují to, co už o světě víme. Pak jsou ale další, které mění chápání všeho kolem nás. S jednou takovou zprávou teď přišla skupina odborníků, která spojila své síly, aby objasnila, jak se vlastně vyvíjeli předci člověka.

Druh Homo sapiens se nevyvinul z jediného lidského předka nebo v jednom časovém období, tvrdí výzkum publikovaný v magazínu Trends in Ecology and Evolution .  Je pravděpodobnější, že raná lidská evoluce byla "mnohonárodnostní a multikulturní" a probíhala napříč kontinentem celá tisíciletí.

Tato nová teorie zpochybňuje dlouhodobou a všeobecně uznávanou víru, že Homo sapiens vznikl jako jedna populace v Africe před 300 000 lety.

 Interdisciplinární skupina výzkumníků zahrnující experty z oblasti antropologie, archeologie a populační genomiky zkoumali pradávné klima v Africe a populaci, která zde žila. Jejich práce prokázala, že raní příslušníci rodu Homo sapiensové byly rozptýleni po celé Africe a postupně se oddělovali v průběhu času kvůli změnám životního prostředí.

Poukázali třeba na to, že Sahara byla kdysi svěží, zelená krajina plná jezer, řek a divoké zvěře, klima napříč kontinentem se ale po desítkách tisíc let proměnilo. To vedlo k izolaci různých skupin raných hominidů, kteří se následně opět kontaktovali, což jim umožnilo sdílet kulturu a zřejmě i genetické informace, vysvětluje server IFL Science.

Toto zjištění vysvětluje, proč jsou lidské fosílie pocházející z doby asi před 300 000 lety tak rozdílné. „Ve fosilním záznamu moderní lidské podoby vidíme mozaiku napříč kontinentem. A skutečnost, že se tyto rysy objevily na různých místech v různých časech nám říká, že tyto populace nebyly dobře spojené," vysvětluje doktorka Eleanor Scerriová.

DNA extrahovaná z fosilií nalezených v Africe za posledních 10 000 let byla pro vědce trochu oříšek – bylo totiž obtížné předpokládat, že patřily jediné populaci. „Daleko v minulosti vidíme náznaky omezené konektivity, velmi staré genetické linie a takovou úroveň celkové rozmanitosti, která by jedné populaci nemohla existovat," popisuje genetik a spoluautor studie profesor Mark Thomas.

Vědci také tvrdí, že kamenné nástroje používané ranými hominidy se nevyvíjeli na jednom místě nebo během jednoho konkrétního okamžiku. „Kamenné nástroje a jiné artefakty - obvykle označované jako materiálová kultura - mají pozoruhodně klastrové rozložení v prostoru a čase,"  řekl Scerri . „I když existuje celokontinentální trend směřující k sofistikovanější materiálové kultuře, tato „modernizace“ zjevně nepochází z jednoho regionu ani se nevyskytuje v jednom období."

Všechny tyto důkazy společně naznačují, že příběh o vývoji člověka je třeba dál upravovat. Tato složitá historie populačního vývoje by podle expertů měla vést ke zpochybnění současných modelů. „Vývoj lidské populace v Africe byl multiregionální, náš rodový původ byl mnohonárodnostní a evoluce naší hmotné kultury byla také multikulturní," dodal Scerri. „Musíme se podívat na všechny regiony Afriky, abychom pochopili evoluci člověka."

Související

Neandrtálci

Záhadní předchůdci člověka: Nález čelisti v Tibetu mění fakta o evoluci

Dávno vyhynulí předchůdci moderních lidí denisované žili ve velké nadmořské výšce v Tibetu. Zjistili to vědci, kteří zkoumali čelist nalezenou na Tibetské náhorní plošině ve výšce 3280 metrů nad mořem. Schopnost žít v tak extrémních podmínkách se dříve připisovala pouze druhu Homo sapiens, uvedl zpravodajský server BBC News. Podle vědců denisované pravděpodobně předali moderním lidem gen, který jim pomáhá zvládat život ve vysokých nadmořských výškách.

Více souvisejících

Evoluce Homo Sapiens věda Vědci Lidé

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

před 3 hodinami

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

před 6 hodinami

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 21 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy