Evoluce

Vědci objevili lebku starou 3,8 milionu let, zásadně mění fakta o evoluci člověka

Záhadní předchůdci člověka: Nález čelisti v Tibetu mění fakta o evoluci

Dávno vyhynulí předchůdci moderních lidí denisované žili ve velké nadmořské výšce v Tibetu. Zjistili to vědci, kteří zkoumali čelist nalezenou na Tibetské náhorní plošině ve výšce 3280 metrů nad mořem. Schopnost žít v tak extrémních podmínkách se dříve připisovala pouze druhu Homo sapiens, uvedl zpravodajský server BBC News. Podle vědců denisované pravděpodobně předali moderním lidem gen, který jim pomáhá zvládat život ve vysokých nadmořských výškách.

Část lidí má v uchu malou dírku navíc. Jde o podivnou poruchu

Prohlíželi jste si někdy detailně svoje uši? A nenarazili jste náhodou na malou dítku, která by v něm být neměla? Pokud ano, patříte k velmi malé části lidské populace, která má "preauricular sinus". Co přesně to znamená? A může být tato vada nebezpečná?

Lhát se nemá? Kdepak. Život s pravdou by byl brutální, říkají psychologové

Mnoho vědců věří, že lidé začali lhát jeden druhému prakticky ihned, jak vynalezli jazyk - primárně jako způsob, jak si prosadit svou. "Lhaní je velmi snadné v porovnání s ostatními způsoby získávání moci," řekla Sissela Boková, odbornice na etiku působící na Harvardově univerzitě. "Je mnohem jednodušší lhát, abyste získali něčí peníze nebo bohatství, než někoho praštit po hlavě nebo vykrást banku," citoval ji zpravodajský server BBC News.

Lidé versus zvířata: Kdo je víc agresivní?

„Jsou jako zvířata“. Takto jsou často označováni ti lidé, kteří páchají velmi brutální činy. Podle zastánců němých tváří však tento příměr není úplně správný, protože člověk je schopný mnohem větší agrese. Britský antropolog Richarda Wrangham, který se dlouhodobě zabývá sledováním šimpanzů, v rozhovoru pro německý list Der Spiegel vysvětluje, proč na jednu stranu je člověk jeden z nejmírumilovnějších druhů a zároveň jeden z nejvražednějších.

Učebnice biologie se budou opět přepisovat. Lidé objevili další dílek své evoluční skládačky

Náhodný nález kostry podobné dnešnímu člověku zase jednou mění dějiny lidské evoluce. Vědci mohou po desetiletém výzkumu konečně potvrdit, že do učebnic biologie bude třeba zanést dalšího z našich předků.

Slepé střevo není jediné. V těle máme devět věcí, které vůbec nepotřebujeme

V lidském těle se nachází mnoho částí a orgánů, které mívaly svoji důležitou funkci, avšak dnes nám již nejsou k ničemu dobré. Některé mohou být dokonce odstraněny, aniž by zákrok ovlivnil naši kvalitu života. Seznamte se s devíti částmi těla, které evoluce zanechala ve slepé uličce.

Intimní aférka v pravěku? Denisovan se zkřížil s neandertálkou a měli dceru, zjistili vědci

Londýn - Vědci našli kůstku dívky, která se narodila před zhruba 50.000 lety ze vztahu mezi denisovanským otcem a neandertálskou matkou. Informoval o tom časopis Nature.

Lidé se vyvíjeli úplně jinak, než se dosud předpokládalo? Vědci děsí, musíme vše přepsat

Vědci přichází téměř denně s novými poznatky. Některé z nich nejsou nijak převratné a jen potvrzují to, co už o světě víme. Pak jsou ale další, které mění chápání všeho kolem nás. S jednou takovou zprávou teď přišla skupina odborníků, která spojila své síly, aby objasnila, jak se vlastně vyvíjeli předci člověka.

Podivné a překvapivé evoluční změny? Těchto sedm vlastnosti naši předci neměli

Evoluce je pro mnohé jen termín z učebnice biologie. Jenže jde zároveň o něco, co stále probíhá. Je příliš brzy říkat, jak budou lidé vypadat za několik tisíc let. Jasné ale je, že my jsme získali díky síle výběru některé „superschopnosti“, které naši předci neměli, píše server IFL Science.

Už žádné pivo a víno? Evoluce by mohla zničit naši schopnost tolerovat alkohol

Nedávné vědecké studie ukázaly, že se stále vyvíjíme. Například nový výzkum publikovaný v magazínu Nature Ecology a Evolution naznačuje, že by se u nás mohl vyvinout gen, který by zničil naši toleranci k alkoholu. Uvádí to server IFL Science.

Proč jsou ženská prsa tak velká? V přírodě jsou naprosto unikátní

Ženská prsa mají různé tvary a velikosti. Jednu věc ale mají společnou - ta lidská jsou v přírodě unikátní. Proč jsou tak velká? Právě na tuto otázku se rozhodl odpovědět server Business Insider.

Zásadní nález? Nově objevená fosílie přepisuje historii a mění vnímání moderní lidské evoluce

Vědci objevili nejstarší známou lidskou fosilii nalezenou mimo Afriku. Podle odhadů je stará 177 až 194 tisíc let. Archeologové to uvedli v nové studii v časopise Science, o které informuje CNN.

Co je pro vývoj člověka klíčové? Vlastnost, kterou jiný tvor na světě nemá

Předchůdci dnešního člověka se před miliony let začali od primátů značně odlišovat. Začali chodit vzpřímeně a ztratili většinu ochlupení těla. Osvojili si ale i další výhodu, spánkový model. A ten je, jak se ukázalo, klíčový pro evoluci našeho druhu.

Evoluce mezi zvířaty: Člověk není jediný tvor na planetě, který se vylepšuje

Člověk se neustále mění a nejsou to jen výkyvy civilizace, kterými prochází. Evoluce nám pomáhá zbavit se nepotřebných prvků a naopak posílit to, co nám pomáhá k adaptaci měnícím se prostředím. Jenže člověk není jediný, který v průběhu let přichází k lepšímu genetickému materiálu. rapidní změny lze vysledovat i ve světě zvířat.

Konec nadřazenosti bílé rasy? Nová studie tvrdí, že to běloši, ne černoši, mají blíže k opicím

V dnešních diskuzích ohledně přijímání uprchlíků je implicitně i explicitně přítomna rasová otázka. Některé protiuprchlické strany jmenovitě staví svou politiku na rozdílu mezi vyspělejší bílou a zaostalejší černou rasou. Tuto zaostalost „černé“ rasy, jmenovitě Afričanů, připisují jejich větší genetické spřízněnosti s velkými opicemi. Web The Atlantic ale poukazuje na nejnovější studie, podle které se věc má úplně jinak.

Jsme vrcholem evoluce? Ale kdepak, lidský organismus se ještě mění

Živočišný rod Homo má dlouhou historii. Náš nejstarší známý předchůdce - homo naledi - zde žil pravděpodobně před třemi miliony lety. Uplynulo mnoho času a lidi prošli evolučním vývojem - máme kratší ruce, protože nelezeme po stromech, chodíme vzpřímeně, jsme mnohem méně ochlupení, máme menší čelist a spoustu dalšího. Dnešní člověk je označovaný jako Homo sapiens sapiens, ale budeme skutečně vrcholem evoluce, nebo po nás přijde ještě novější typ?

Vědecký svět je rozdělen. Už se nikdy nevyvineme, tvrdí odborníci. Jiní jim oponují

Druh Homo Sapiens je asi jen 200 tisíc let starý, takže by nás tvrzení, že se stále vyvíjíme, nemělo překvapit. Jak ale poukazuje server IFL Science, objevily se už také argumenty, že se náš fyzický vývoj zastavil asi před 40 tisíci lety, nebo spolu s vynálezem zemědělství, a nahradil jej sociální a technický pokrok. Nová studie zveřejněná v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences vyvrací tuto teorii a naopak přináší důkazy, že evoluce pokračuje.

Evoluce nás zásadně mění: 5 zbytečných částí lidského těla

Lidské tělo je snad tím největším důkazem evoluce. Některé části těla se ale časem projevily jako nadbytečné. Zde je 5 zbytečných částí těla, které nám během evoluce zůstaly.

Turecko definitivně zakázalo evoluční teorii

Teorie evoluce patří k běžné součástí školní výuky, jmenovitě biologii. Jedná se o jeden ze základu všeobecného vzdělání ve světě. A většina škola se těchto osnov drží. Turecko se však nyní rozhodlo, že se pustí do něčeho neobvyklého. Evoluci ve školách vyučovat nebude.