Konec nadřazenosti bílé rasy? Nová studie tvrdí, že to běloši, ne černoši, mají blíže k opicím

To, co víme o vztazích mezi pigmentem a geny, pochází téměř výhradně ze studia lidí evropského původu. Sary Tishkoffovová, genetička z University of Pennsylvania, tvrdí, že to je velmi problematické, protože „nám to dává velmi neúplný pohled."

Aby zvrátila tuto nerovnováhu, Tishkoffovová se svým týmem najala 1 570 dobrovolníků z 10 etnických skupin v Etiopii, Tanzánii a Botswaně a změřili množství tmavého pigmentového melaninu na kůži jejich vnitřních paží. Poté se tým podíval na více než 4 miliony bodů v genomu dobrovolníků, kde se DNA může lišit podle jediného písmene, aby zjistil, které varianty jsou spojeny s jejich barvou pleti.

Tishkoffovová se svým týmem objevila několik variant soustředěných okolo šesti specifických genů: SLC24A5, MFSD12, DDB1, TMEM138, OCA2 a HERC2. Všechny tyto  varianty společně představují 29 procent variace barvy kůže ve třech studovaných zemích. Jedná se poměrně značnou část. Např. jedna podobná studie identifikovala stovky genů, které ovlivňují výšku jedince, které však celkově představují pouze 16 procent variace, který jsou k vidění u velkých populací.

Jiný evoluční příběh

Většina těchto genetických variant, a to jak v případě černé, ale i  světlé kůže, měla starobylý africký původ. Pravděpodobně vznikly ještě v dobách Homo Erectus. V mnoha případech je starší verze zodpovědná za světlejší pokožku, ne tmavší. To prakticky potvrzuje tezi Niny Jablonskiové z Pennsylvania State University, podle které starší předkové lidstva – stejně jako primáti – měli bledou kůži. Tu zřejmě ztratili, když se z lesů přesunuli do savan.   

Tyto zjištění naprosto mění obvyklou teorii pigmentové evoluce, podle které lidstvo pocházející z Afriky mělo zpočátku tmavou kůži jako ochranu před ultrafialovým zářením sluncem, ale postupně, jak se stěhovalo na ostatní kontinenty, některé skupiny vyvinuly světlejší  pokožku, aby účinněji produkovaly vitamin D v oblastech s nedostatečným slunečním světlem.

Ráj genetické rozmanitosti 

Afrika je jeden kontinent, kde je lidstvo nejvíce fyzicky a geneticky rozmanité. „Afrika není nějaké homogenní místo, kde každý má tmavou kůži," upozorňuje Tishkoffová. „Jsou tu obrovské rozdíly." Měření jejího týmu například ukázalo, že nilotické národy ve východní Africe mají nejtemnější kůži z okolí, zatímco národy San (Křováci) jihoafrické Afriky má světlejší pleť podobnou národům z východní Asie.

Tato fyzická rozmanitost se odráží v genech těchto skupin. První gen identifikovaný jako ovlivňující barvu lidské pokožky - MC1R - je v evropské populaci velmi různorodý, ale pozoruhodně podobný u všech afrických. Na základě tohoto vzoru někteří genetici dospěli k závěru, že vývojový tlak na tmavou pleť v Africe je tak silný, že všechny genetické varianty, které změnily barvu pokožky, byly bezohledně odstraněny přirozeným výběrem. Podle Tishkoffové to ale není pravda a k takovému závěru lze dospět jen, když se člověk zabývá barvou pletí v západních zemích.

Např. gen nazvaný SLC24A5 má variantu, která byla tradičně považována za „evropskou", protože je tak silně spojena se světlejší kůží západoevropských populací. Ale Tishkoffová objevila, že tato varianta vstoupila do východoafrického genetického fondu z Blízkého východu před několika tisíciletími. Dnes je běžná v etiopských a tanzanských skupinách, ale v jiných oblastech je vzácná. Na druhou stranu gen zvaný MFSD12 má varianty, které jsou spojeny s tmavší kůží a je obvyklý u východoafrických kmenů, méně u jihoafrických.

Podle Tishkoffové její studie „diskredituje myšlenku biologického konstruktu rasy.“ Lze zní vyvodit, že spíše všichni lidé jsou geneticky propojeni než že by mezi nimi existovali nepřekročitelné rasové hranice. Jedidiah Carlson, z Michiganské univerzity, který se zabývá tím, jak jsou genetické studie zneužívány zastánci bílé nadřazenosti, souhlasí. Poukazuje na to, že tyto skupiny na jejich základě dokazují příbuznost Afričanů a hominidů (specifická čeleď primátů) a tím jejich rasové podřízenost. Studie Tishkoffové však ukazují, že to jsou spíše Evropané, kteří jsou geneticky podobnější velkým opicím