V dnešních diskuzích ohledně přijímání uprchlíků je implicitně i explicitně přítomna rasová otázka. Některé protiuprchlické strany jmenovitě staví svou politiku na rozdílu mezi vyspělejší bílou a zaostalejší černou rasou. Tuto zaostalost „černé“ rasy, jmenovitě Afričanů, připisují jejich větší genetické spřízněnosti s velkými opicemi. Web The Atlantic ale poukazuje na nejnovější studie, podle které se věc má úplně jinak.
To, co víme o vztazích mezi pigmentem a geny, pochází téměř výhradně ze studia lidí evropského původu. Sary Tishkoffovová, genetička z University of Pennsylvania, tvrdí, že to je velmi problematické, protože „nám to dává velmi neúplný pohled."
Aby zvrátila tuto nerovnováhu, Tishkoffovová se svým týmem najala 1 570 dobrovolníků z 10 etnických skupin v Etiopii, Tanzánii a Botswaně a změřili množství tmavého pigmentového melaninu na kůži jejich vnitřních paží. Poté se tým podíval na více než 4 miliony bodů v genomu dobrovolníků, kde se DNA může lišit podle jediného písmene, aby zjistil, které varianty jsou spojeny s jejich barvou pleti.
Tishkoffovová se svým týmem objevila několik variant soustředěných okolo šesti specifických genů: SLC24A5, MFSD12, DDB1, TMEM138, OCA2 a HERC2. Všechny tyto varianty společně představují 29 procent variace barvy kůže ve třech studovaných zemích. Jedná se poměrně značnou část. Např. jedna podobná studie identifikovala stovky genů, které ovlivňují výšku jedince, které však celkově představují pouze 16 procent variace, který jsou k vidění u velkých populací.
Jiný evoluční příběh
Většina těchto genetických variant, a to jak v případě černé, ale i světlé kůže, měla starobylý africký původ. Pravděpodobně vznikly ještě v dobách Homo Erectus. V mnoha případech je starší verze zodpovědná za světlejší pokožku, ne tmavší. To prakticky potvrzuje tezi Niny Jablonskiové z Pennsylvania State University, podle které starší předkové lidstva – stejně jako primáti – měli bledou kůži. Tu zřejmě ztratili, když se z lesů přesunuli do savan.
Tyto zjištění naprosto mění obvyklou teorii pigmentové evoluce, podle které lidstvo pocházející z Afriky mělo zpočátku tmavou kůži jako ochranu před ultrafialovým zářením sluncem, ale postupně, jak se stěhovalo na ostatní kontinenty, některé skupiny vyvinuly světlejší pokožku, aby účinněji produkovaly vitamin D v oblastech s nedostatečným slunečním světlem.
Ráj genetické rozmanitosti
Afrika je jeden kontinent, kde je lidstvo nejvíce fyzicky a geneticky rozmanité. „Afrika není nějaké homogenní místo, kde každý má tmavou kůži," upozorňuje Tishkoffová. „Jsou tu obrovské rozdíly." Měření jejího týmu například ukázalo, že nilotické národy ve východní Africe mají nejtemnější kůži z okolí, zatímco národy San (Křováci) jihoafrické Afriky má světlejší pleť podobnou národům z východní Asie.
Tato fyzická rozmanitost se odráží v genech těchto skupin. První gen identifikovaný jako ovlivňující barvu lidské pokožky - MC1R - je v evropské populaci velmi různorodý, ale pozoruhodně podobný u všech afrických. Na základě tohoto vzoru někteří genetici dospěli k závěru, že vývojový tlak na tmavou pleť v Africe je tak silný, že všechny genetické varianty, které změnily barvu pokožky, byly bezohledně odstraněny přirozeným výběrem. Podle Tishkoffové to ale není pravda a k takovému závěru lze dospět jen, když se člověk zabývá barvou pletí v západních zemích.
Např. gen nazvaný SLC24A5 má variantu, která byla tradičně považována za „evropskou", protože je tak silně spojena se světlejší kůží západoevropských populací. Ale Tishkoffová objevila, že tato varianta vstoupila do východoafrického genetického fondu z Blízkého východu před několika tisíciletími. Dnes je běžná v etiopských a tanzanských skupinách, ale v jiných oblastech je vzácná. Na druhou stranu gen zvaný MFSD12 má varianty, které jsou spojeny s tmavší kůží a je obvyklý u východoafrických kmenů, méně u jihoafrických.
Podle Tishkoffové její studie „diskredituje myšlenku biologického konstruktu rasy.“ Lze zní vyvodit, že spíše všichni lidé jsou geneticky propojeni než že by mezi nimi existovali nepřekročitelné rasové hranice. Jedidiah Carlson, z Michiganské univerzity, který se zabývá tím, jak jsou genetické studie zneužívány zastánci bílé nadřazenosti, souhlasí. Poukazuje na to, že tyto skupiny na jejich základě dokazují příbuznost Afričanů a hominidů (specifická čeleď primátů) a tím jejich rasové podřízenost. Studie Tishkoffové však ukazují, že to jsou spíše Evropané, kteří jsou geneticky podobnější velkým opicím
Související
Vědci objevili lebku starou 3,8 milionu let, zásadně mění fakta o evoluci člověka
Záhadní předchůdci člověka: Nález čelisti v Tibetu mění fakta o evoluci
Evoluce , černoši , Opice , genetika
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek