Jsme vrcholem evoluce? Ale kdepak, lidský organismus se ještě mění

Lidstvo si možná myslí, že jsme obelstili přírodu, díky technologickému pokroku a poznatkům z oblasti medicíny jsme se vyřadili z přirozeného výběru. Jenže opak je pravdou, vědci postupně narážejí na důkazy, že příroda nemá naše těla za dokonalá a postupně si nás upravuje podle sebe.

Studie napříč celým světem zkoumala přes 200 tisíc vzorků DNA. Cílem bylo zjistit, k jakým genetickým změnám dochází v průběhů let. Vědci zveřejnili závěr, že přirozená selekce se snaží odstranit genové varianty spojené některými nemocemi nebo špatnými návyky.

Výsledky naznačují, že došlo k mírnému snížení genomu, který by mohl za vznik Alzheimerovy choroby. Během jedné generace došlo taky k procentnímu úbytku genové varianty, která láká k silné závislosti na cigaretách. "Jsou to jemné signály, ale ukazuje se, že přirozený výběr se děje i v moderních lidské populaci," vysvětluje spoluautor studie Joseph Pickrell.

Jakékoliv evoluční změny v našem těle ovšem nebudou vnímatelné během jednoho lidského života. Druh Homo sapiens je starý možná 300 tisíc let, za tu dobu jsme se nejspíš příliš nezměnili. Vědci však tvrdí, že odlišnosti tady jsou. Například štěpení mléka, což je v přírodě považovaný za pokrm pro kojence a mláďata. Nicméně v dnešní době pijí mléko i dospělí (zejména v Evropě a u některých afrických či indických kmenů), což třeba ještě před 1000 lety nebylo možné, protože jejich trávící systém by mléko odmítalo vstřebat.