Evoluce mezi zvířaty: Člověk není jediný tvor na planetě, který se vylepšuje

Není ovšem jasné, do jaké míry se jedná o přirozený proces, a co už je ovlivněné lidskou činností. K některým změnám tak dochází v důsledky změny klimatu, zastavování a kácení lesů, industrializace či třeba rozšíření nočního osvětlení v rostoucích městech, což ovlivňuje zejména noční tvory.

Podle vědců je typickým případem rapidní evoluce například komár, který nyní žije v podzemí Londýna. Před více než 150 lety zde začaly práce, při kterých se snažili lidští pracovníci vykopat tunel, který bude sloužit budoucímu metru. Během této doby se do podzemí dostal i komár, který byl zvyklý na odlišné životní podmínky.

Malý hmyz se ovšem přizpůsobil a dnes je už unikátním druhem, který se nedokáže spářit s těmi na povrchu. I když se vědci nedokážou shodnout na tom, jak je biologicky rozřadit, jisté je, že je to ukázkový příklad evoluce. nejen, že se komár přizpůsobil novému prostředí bez sluneční světla, musel také změnit způsob obživy, protože v podzemí nenacházíme příliš mnoho zvířat.

Komáři jsou drobní tvorové, u kterých se evoluce neznalý člověk nejspíš ani nevšimne. Ale jak je to s většími druhy? Další příklad můžeme naleznou u mořských ježků z australských břehů, kde také došlo k tomu, že postupně vznikly dva druhy, které už se nedokážou vzájemně mezi sebou rozmnožovat.

Během tří desítek let se také rozmnožila a přizpůsobila skupinka deseti ještěrek, které byly vypuštěny do neznámého prostředí. Za krátkou dobu jim zesílila čelist a mají mnohem silnější kousnutí, větší hlavu a odlišný zažívací trakt přizpůsobený místním podmínkám. Pod vlivem klimatických změn také častěji vídáme společně některé druhy velryb, což může v budoucnu vést ke spáření a vytvoření nového druhu.

Mezi savci najdeme taky jeden unikátní případ. Kam podle vás zmizely sloní kly? Možná zde sehrála roli příroda, ale pravděpodobně zde má úlohu i člověk. Tato majestátní zvířata bývala často obětí pytláků, kteří je lovili právě kvůli klům. V roce 1969 bylo zhruba 10 procent samic bez klů, o dvacet let později už jich bylo 38 procent.

Podle vědců za to může vzácná genetická mutace, kterou původně mělo jen několik afrických slonů. Jenže ti bez mutace byli v průběhu let hojně loveni a nemohli se proto rozmnožovat, proto v dnešní době máme více těch, kteří se už narodili klů. Geny neošálíte ani u zvířat.