Teroristické útoky ve Francii: na redakci týdeníku Charlie Hebdo (7. ledna 2015) a košér obchod (8. ledna 2015)

Francie si připomněla oběti útoku na redakci Charlie Hebdo

Francie si připomněla oběti útoku na redakci Charlie Hebdo

U příležitosti šestiletého výročí teroristických útoků na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo a obchod s košer potravinami, při nichž zahynulo 17 lidí, se dnes v Paříži v omezeném počtu sešli francouzští představitelé na neokázalém pietním obřadu, informovala agentura AFP. Jde o první připomínku útoků z ledna 2015 od doby, kdy soud v Paříži v polovině prosince vynesl rozsudky nad víc než desítkou spolupachatelů útoků.
Pochod Francií, kdy politici a lidé uctili památku obětí z redakce Charlie Hebdo.

Začal proces se spolupachateli atentátu na Charlie Hebdo. Soud vyslechne 144 svědků

U pařížského soudu dnes začal proces se skupinou 14 lidí obžalovaných z podílu na atentátech na redakci francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo a židovský obchod s potravinami v lednu 2015. Při útocích přišlo o život 17 lidí a také trojice islamistických útočníků, které usmrtila policie. K soudu se dostali jejich údajní komplici, podle prokuratury útočníkům poskytli logistickou podporu.
Pochod Francií, kdy politici a lidé uctili památku obětí z redakce Charlie Hebdo.

Soud kvůli atentátu na Charlie Hebdo začne v září, obžalováno je 17 osob

Soud s lidmi obžalovanými z podílu na teroristických útocích na redakci francouzského časopisu Charlie Hebdo a obchod s potravinami z ledna 2015 začne v září. Informovala o tom dnes francouzská prokuratura. Proces se měl původně konat v květnu a červnu, kvůli epidemii koronaviru byl ale minulý týden odložen.
Charlie Hebdo

Masakr v redakci Charlie Hebdo: Kdo pomáhala atentátníkům? Soud začne v dubnu 2020

Soudní proces se skupinou lidí obžalovaných z podílu na atentátech na redakci časopisu Charlie Hebdo a obchod s potravinami z ledna 2015 začne v dubnu příštího roku. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na justiční zdroje. Celkem 14 obžalovaných se má zpovídat z toho, že podle prokuratury podporovali atentátníky, jejichž vinou zemřelo 17 lidí.
Teroristický útok ve Francii na redakci týdeníku Charlie Hebdo (leden 2015)

Kvůli atentátu na Charlie Hebdo ve Francii obžalovali 14 osob

Čtyři roky po teroristických útocích na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo a obchod s košer potravinami na východě Paříže usedne na lavici obžalovaných čtrnáct lidí podezřelých z podílu na atentátech. Vyšetřující soudce dnes nařídil konání procesu, informovala s odvoláním na své zdroje z justice agentura AFP. Kdy soud začne, není zatím jasné.
Charlie Hebdo

Čtyři roky od masakru v Charlie Hebdo: Francie uctila oběti, Macron poslal vzkaz přes twitter

Francie si dnes připomněla čtyři roky od teroristických útoků na redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo a obchod s košer potravinami, při kterých zahynulo sedmnáct lidí. Na místa tragédií na východě Paříže se obětem přišli poklonit ministr vnitra Christophe Castaner či pařížská starostka Anne Hidalgová. Prezident Emmanuel Macron na twitteru napsal, že svoboda projevu, proti které útočníci bojovali, je silnější než kdy dřív.
Peter Cherif

Francouzský džihádista podezřelý z útoku na Charlie Hebdo přiletěl do Paříže

Úřady ve východoafrickém Džibutsku vydaly ke stíhání do Francie muže, který je podezřelý z napomáhání teroristickému útoku na pařížskou redakci satirického časopisu Charlie Hebdo z roku 2015. Informoval o tom dnes francouzský ministr vnitra Christophe Castaner. Peter Cherif byl zatčen v polovině prosince v Džibutsku, do Francie přiletěl dnes ráno a nyní se nachází ve vazební cele.
Praha, Malá Strana, Velkopřevorské náměstí, 14. 11. - 20:00

Evropa v sevření strachu. Přehled nejhorších útoků

Francie/Mnichov/Brusel - Páteční střelba v německém Mnichově je bohužel jen posledním útokem v dlouhé řadě podobně nepochopitelných incidentů, které Evropa v posledních měsících zažila. Připomeňte si ty největší.

Aktuálně se děje

včera

Jejich Veličenstva jsou vyfocena v Trůnním sále v Buckinghamském paláci.

Karel III. má 77. narozeniny. Krátce po zásadním rozhodnutí o bratrovi

Velká Británie je jako monarchie zemí některých zvláštních zvyků a dnešek je toho důkazem. Na den přesně před 77 lety se narodil současný král Karel III., ale jeho narozeniny už se letos slavily. Až dlouho po oslavě musel panovník učinit jedno zcela zásadní personální rozhodnutí. 

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

včera

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

včera

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

včera

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

včera

Maduro, Nicolas

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

včera

včera

BBC Studios in Northern Ireland, Belfast, Northern Ireland. Credit: K. Mitch Hodge

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

včera

13. listopadu 2025 21:59

13. listopadu 2025 21:09

Kyjev

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

13. listopadu 2025 20:48

COP30

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

13. listopadu 2025 19:30

Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci

Německá vláda po intenzivní debatě rozhodla, že neobnoví všeobecnou brannou povinnost, a místo toho se rozhodla pro dobrovolný model s výraznými pobídkami. Cílem tohoto plánu je doplnit vyčerpané ozbrojené síly tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy