Nejméně 300 tisíc Afričanů podlehne koronaviru, naznačuje model OSN

Hospodářská komise OSN pro Afriku (UNECA) oznámila, že pandemie covid-19 pravděpodobně připraví o život více než 300.000 Afričanů a až 29 milionů obyvatel kontinentu uvrhne do extrémní chudoby. Komise proto požádala dárce o finanční pomoc pro Afriku ve výši 100 miliard dolarů, informovala agentura Reuters.

V 54 afrických státech bylo dosud zaznamenáno méně než 20.000 případů koronaviru, což je zlomek světové bilance více než dvou milionů nakažených. Světová zdravotnická organizace (WHO) nicméně ve čtvrtek varovala, že za tři až šest měsíců může být v Africe nakaženo až deset milionů lidí.

"Z důvodu ochrany (zdraví) a v zájmu budování naší společné prosperity je zapotřebí nejméně 100 miliard dolarů," stojí podle Reuters v prohlášení, podle něhož mají peníze přispět k okamžitému zřízení záchranného mechanismu pro Afriku.

UNECA také podpořila výzvu afrických ministrů financí, kteří žádají o finanční stimul v podobě dalších 100 miliard dolarů, do něhož by bylo zahrnuto zastavení plateb spojených se splácením dluhů.

UNECA vytvořila čtyři modely, které mapují budoucí vývoj pandemie v Africe na základě různě přísných preventivních opatření. V případě, že by africké státy žádná omezení nezavedly, by nákaza podle modelu letos postihla 1,2 miliardy Afričanů a 3,3 miliony z nich by připravila o život. V Africe žijí 1,3 miliardy lidí.

Většina afrických států nicméně už zavedla různé formy sociálního distancování od zákazu vycházení po zavírání podniků a další omezení volného pohybu.

I v nejlepším případě, kdy vlády zavedou přísná opatření za situace, kdy bude týdně na 100.000 obyvatel připadat 0,2 úmrtí, by se podle odhadů UNECA koronovirem časem nakazilo bezmála 123 milionů lidí, 2,3 miliony by musely být hospitalizovány a 300.000 lidí by zemřelo.

Situaci v Africe komplikuje skutečnost, že asi 36 procent obyvatel kontinentu nemá doma tekoucí vodu na mytí rukou a v průměru na 1000 lidí připadá 1,8 nemocničního lůžka, což je výrazně méně než v Evropě.

Africe nejspíše může pomoci, že skoro 60 procent její populace je mladší 25 let a mladí lidé mají většinou lehčí průběh nemoci. Na druhou stranu velkou část afrických měst tvoří hustě zalidněné slumy, kde hrozí větší riziko šíření nákazy, a značná část lidí je také oslabena v důsledku HIV/AIDS, tuberkulózy a podvýživy.

Afrika 94 procent léků dováží, uvádí zpráva UNECA s tím, že 71 zemí omezilo či zakázalo vývoz zboží, které je považováno za klíčové pro boj s nákazou.

"V nejlepším případě... by na testování, ochranné pomůcky a léčbu lidí, kteří musí být hospitalizováni, bylo zapotřebí 44 miliard dolarů," uvádí zpráva. Takové peníze ale Afrika, jejíž ekonomika by mohla kvůli koronavirové krizi zaznamenat propad až 2,6 procenta, nemá.

"Odhadujeme, že pět až 29 milionů lidí bude v důsledku dopadu covid-19 uvrženo pod hranici extrémní chudoby, kdy budou mít 1,90 dolaru na den," stojí ve zprávě.

Pouze Nigérie podle odhadů letos přijde o 14 až 19,2 miliardy dolarů z příjmů z vývozu ropy a ceny afrických komodit také výrazně klesly. Ohrožen je rovněž export afrického textilu a příjem z cestovního ruchu, který tvoří asi 8,5 procenta afrického HDP.

Související

Lidé si prohlížejí portréty obětí rwandské genocidy. Rozhovor

30 let od genocidy ve Rwandě. Nevypukla ze dne na dne, upozorňuje afrikanista Záhořík

Genocida rwandských Tutsiů, během které milice většinové populace Hutuů v průběhu pouhých tří měsíců povraždily mezi půlmilionem až milionem lidí, začala před 30 lety, 7. dubna 1994. Kořeny krvavých tragických událostí však sahají mnohem dále do minulosti a prokombinují historický revanšismus, ekonomické problémy i fanatismus tehdejších lídrů, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Záhořík. Historik a afrikanista z Katedry blízkovýchodních studií Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni se v něm vyjádřil nejen k příčinám genocidy, ale například i k roli mezinárodního společenství a někdejších koloniálních mocností, stejně jako k současné situaci ve Rwandě. Zároveň se staví za jasné odlišování běžných ozbrojených konfliktů s mnoha proměnnými od genocidy, kdy je plánem vyhlazení celé skupiny obyvatel. 
Ilustrační foto

Počasí začíná devastovat jih Afriky. Státy hovoří o katastrofě

Klimatický fenomén El Niňo spojený s rozsáhlým suchem stále více ohrožuje potravinovou bezpečnost na jihu afrického kontinentu. V hlavních pěstitelských oblastech v Malawi, Mosambiku, Namibii, Zambii a Zimbabwe spadlo během letního období, které na jižní polokouli trvá od poloviny listopadu do února, jen 80 procent srážek, uvedla v pátek podle serveru France24 Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Více souvisejících

afrika WHO (Světová zdravotnická organizace) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 1 hodinou

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy