Spojené státy v pátek informovaly vládu Nigeru, že souhlasí s její žádostí o stažení amerických jednotek ze západoafrické země, kde měly vybudovanou velkou základnu bezpilotních letadel, uvedl Washington Post.
Náměstek ministra zahraničních věcí Kurt Campbell přijal výzvu ke stažení vojáků během setkání s nigerským premiérem Alim Mahamanem Laminem Zeineem ve Washingtonu, američtí představitelé uvedli pro agenturu AFP pod podmínkou zachování anonymity.
Dohodnuto bylo, že americká delegace dorazí do hlavního města Niamey během několika dní, aby projednala plánovaný odchod vojáků. Nigerijská státní televize již předtím informovala o plánované návštěvě amerických představitelů příští týden.
Niger dlouhodobě slouží jako strategická základna pro USA a Francii v boji proti džihádistům v západní Africe.
V březnu 2023 navštívil ministr zahraničních věcí USA Antony Blinken Niger, aby projevil podporu prezidentu Mohamedu Bazoumovi, klíčovému spojenci Západu. Avšak o čtyři měsíce později nigerská armáda svrhla Bazouma a vyhostila ze země vojáky Francie, bývalé koloniální mocnosti. Paralelně začal Niger budovat vztahy s Ruskem, s nímž se na začátku tohoto roku dohodl na posílení spolupráce v obranné oblasti.
Dohoda bude znamenat konec přítomnosti více než 1000 amerických vojáků, a zpochybní status americké letecké základny v hodnotě 110 milionů dolarů, která je pouze šest let stará. Je to vyvrcholení loňského vojenského převratu, který svrhl demokraticky zvolenou vládu v zemi a dosadil juntu, která prohlásila, že tamní americká vojenská přítomnost je „nelegální“.
"Premiér nás požádal, abychom stáhli americké jednotky, a my jsme souhlasili, že to uděláme," řekl v rozhovoru pro The Washington Post vysoký úředník ministerstva zahraničí.
Rozhodnutí bylo zpečetěno na pátečním setkání náměstka ministra zahraničí Kurta Campbella a nigerského premiéra Aliho Lamine Zeineho.
"Dohodli jsme se, že během několika dní zahájíme rozhovory o tom, jak vyvinout plán" stažení vojáků, řekl vysoký úředník ministerstva zahraničí. "Dohodli se, že to děláme spořádaně a zodpovědně."
Noví Wagnerovci rozšiřují vliv v Africe
V noci 10. dubna 2024 přistál v Nigeru ruský vojenský letoun s přibližně stovkou "vojenských instruktorů" a armádním vybavením. Tito instruktoři mají za úkol pomáhat vojenské juntě s výcvikem armády a zajištěním kontroly nad případnými protesty nebo možnými novými vojenskými převraty.
Niger je další zemí Sahelu v nedlouhé době, kdy armáda násilně převzala moc. Před Nigerem se tak stalo v Mali, Burkina Faso a Guinei. Ve všech případech nová vojenská vláda navázala úzké kontakty s Kremlem, který po smrti majitele žoldnéřské skupiny Wagnerových Jevgenije Prigožina převzala kontrolu nad touto vojenskou jednotkou a žoldnéřům nabídla další kontrakt, ale tentokrát pod přímým velením Kremlu, respektive ministerstva obrany Ruské federace. Informuje slovenský Defence News.
Niger je západoafrická země s přibližně 26 miliony obyvatel a jeden z nejchudších států světa, který byl před převratem jedním z posledních demokratických spojenců USA a evropských států v oblasti Sahelu na jižním okraji Sahary.
Související
Napětí v Nigeru: Ruští vojáci vstoupili na základnu, kde sídlí americká armáda
Co načala junta, dokončí wagnerovci. Blinken varuje před ruským zneužitím nestability v Nigeru
Niger , Americká armáda (U.S. ARMY) , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 1 hodinou
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 2 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 3 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 4 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 6 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
včera
Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio
včera
Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej
včera
Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?
Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.
Zdroj: Libor Novák