Co načala junta, dokončí wagnerovci. Blinken varuje před ruským zneužitím nestability v Nigeru

Wagnerovci mohou mít z Nigeru svou další baštu, upozornil na to americký šéf diplomacie Antony Blinken. Jejich zvýšená přítomnost v Mali či Středoafrické republice napomáhá ruským ekonomickým a diplomatickým zájmům, nemyslí si však, že by Moskva předešlé dění v sahelské zemi zorganizovala. 

Niger prochází i po převratu vedeného vojenskou juntou dalšími těžkostmi. „Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina využívá nestability v Nigeru,“ prohlásil Blinken v rozhovoru pro britskou stanici BBC. 

Nemyslí si ale, že by Ruská federace nebo sami wagnerovci převrat podnítili. „Spojené státy se však obávají, že by se tato skupina mohla projevit v některých částech sahelského regionu,“ poznamenal. „Myslím, že to co se stalo a co se nadále děje v Nigeru nebylo podníceno Ruskem nebo wagnerovci, ale snaží se toho využít,“ doplnil.

Vrhnul se i do přímé kritiky žoldnéřů. „Všude, kam se tato Wagnerova skupina dostala, následovala smrt, ničení a vykořisťování. Nejistota se zvýšila, nikoliv snížila,“ reagoval na slova vojenské junty, která své činy obhajovala „snahou o snížení bezpečnostního rizika v regionu“. 

Blinken připomněl situaci ve Středoafrické republice či Mali, kde jsou wagnerovci přítomni a mají zde moc. „Opakuje se to, co se stalo v jiných zemích, kam za sebou přinesli jen samé špatné věci,“ podotkl.

Podle předpokladů britské stanice mají wagnerovci v Mali a Středoafrické republice tisíce nasazených bojovníků. Kromě „posilování lukrativních obchodních zájmů“ Wagnerova skupina posiluje diplomatické a ekonomické vztahy těchto afrických zemí s Moskvou. 

EuroZprávy.cz o možném nasazení wagnerovců informovaly už na konci července, nedlouho po převratu. Videa z protestů ukázala podporu Ruska ze strany demonstrantů. Voják na videu zveřejněném na twitteru DD Geopolitics mával jeho vlajkou.

Protestující dokonce údajně zvolávali „ať žije Putin, ať žije Rusko, pryč s Macronem, pryč s Francií,“ ukazuje další video, na němž se opět objevila ruská vlajka.

Podporu nigerskému vojenskému převratu vyjádřil právě šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin. Nabídl služby svých bojovníků. „Niger se zbavil kolonizátorů,“ prohlásil. Svým vojákům, převeleným do Běloruska po dohodě s tamním lídrem Alexandrem Lukašenkem, Prigožin sdělil, že už se nebudou muset účastnit války na Ukrajině, ale zamíří do Afriky.

Svržený prezident: Niger byl bezpečný 

Svržený prezident Mohamed Bazoum minulý týden poskytl exkluzivní komentář pro server listu Washington Post. „Organizátoři převratu lživě tvrdí, že jednali na ochranu bezpečnosti Nigeru. Bezpečnostní situace se ale dramaticky zlepšila. Napomohla tomu právě partnerství, proti nimž junta vystupuje. Zahraniční pomoc činí 40 procent našeho státního rozpočtu, ale v případě úspěchu převratu nebude poskytnuta,“ vylíčil prezident. Podle něj země byla nejbezpečnější za posledních patnáct let. 

Kritizoval vlády sousedních Mali a Burkiny Faso za podporu pučistů. „Namísto toho, aby řešily bezpečnostní problémy posílením vlastních kapacit, zaměstnávají na úkor práv a důstojnosti svého lidu zločinecké ruské žoldáky, jako je Wagnerovy skupina,“ prozradil.

Ocenil také nasazení států ze západoafrické organizace ECOWAS. „Naši sousedé z ECOWAS si uvědomují hrozbu, kterou potenciální pád Nigeru představuje pro celý region, a proto vyhlásili bezprecedentní sankce, včetně zákazu vývozu a dovozu ropy a pozastavení přeshraničních finančních transakcí,“ uvádí prezident. 

„Tato opatření již ukazují, jak by vypadala budoucnost pod vládou autokratické junty bez vize a spolehlivých spojenců. Cena rýže vzrostla od neděle do úterý o 40 procent a některé čtvrti začaly hlásit nedostatek zboží a elektřiny,“ dodává. Niger je podle něj „poslední baštou“ dodržování lidských práv uprostřed autoritářských hnutí v africkém Sahelu.

Související

Více souvisejících

Niger Antony Blinken Wagnerova skupina (v přepisu z ruštiny Vagnerova) Rusko Mohamed Bazoum

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

před 1 hodinou

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

před 1 hodinou

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

před 2 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

před 2 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

před 3 hodinami

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

před 3 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

včera

včera

včera

včera

včera

USA zveřejnili podrobný plán útoku. Mise "Půlnoční kladivo" trvala 18 hodin

Předseda Sboru náčelníků štábů americké armády generál Dan Caine v neděli na tiskové konferenci v Pentagonu představil podrobný časový plán vojenské operace „Operation Midnight Hammer“, tedy „Půlnoční kladivo“. Cílem byla přesně koordinovaná série útoků na íránská jaderná zařízení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy