Nigerský prezident varuje před wagnerovci v Sahelu. Jejich brutální terorismus se projevil na Ukrajině, píše

Svržený nigerský prezident Mohamed Bazoum v exkluzivním komentáři pro list Washington Post popisuje, čeho země pod jeho vedením dosáhla. Varuje před rostoucí mocí wagnerovců v africké oblasti Sahelu, kvůli nimž sousední Mali a Burkina Faso podporují vojenskou juntu, která puč zorganizovala. 

Bazoum napsal exkluzivní komentář pro list Washington Post. „Píšu to jako rukojmí. Niger je pod útokem vojenské junty, která se snaží svrhnout naši demokracii, a já jsem jen jedním ze stovek občanů, kteří byli svévolně a nezákonné uvězněni,“ líčí na začátku textu. 

Připomíná, že se jeho vláda dostala k moci roku 2021. Upozorňoval na svou snahu o spolupráci se Spojenými státy, Africkou unii, Evropskou unií a Hospodářským společenstvím západoafrických států (ECOWAS). „Organizátoři převratu lživě tvrdí, že jednali na ochranu bezpečnosti Nigeru,“ popisuje svržená hlava státu. 

Bezpečnostní situace v Nigeru se podle něj dramaticky zlepšila, údajně je země nejbezpečnější za posledních patnáct let. „Napomohla tomu právě partnerství, proti nimž junta vystupuje. Zahraniční pomoc činí 40 procent našeho státního rozpočtu, ale v případě úspěchu převratu nebude poskytnuta,“ upozornil Bazoum.

Podle něj na jihu země, kde nigerská vláda po dva roky čelila teroristické skupině Boko Haram, nedošlo téměř k žádným útokům. „Důkazem této skutečnosti je, že naši partneři, včetně americké Agentury pro mezinárodní rozvoj, přesouvají své operace z humanitární pomoci na rozvojové iniciativy, jako je budování udržitelné energetiky, zvyšování produktivity zemědělství a vzdělávání nové generace nigerijských vůdců,“ píše. 

Kritizoval vlády sousedních Mali a Burkiny Faso za podporu pučistů. „Namísto toho, aby řešily bezpečnostní problémy posílením vlastních kapacit, zaměstnávají na úkor práv a důstojnosti svého lidu zločinecké ruské žoldáky, jako je Wagnerovy skupina,“ prozradil.

Ocenil také nasazení států z organizace ECOWAS. „Naši sousedé z ECOWAS si uvědomují hrozbu, kterou potenciální pád Nigeru představuje pro celý region, a proto vyhlásili bezprecedentní sankce, včetně zákazu vývozu a dovozu ropy a pozastavení přeshraničních finančních transakcí,“ uvádí prezident. 

„Tato opatření již ukazují, jak by vypadala budoucnost pod vládou autokratické junty bez vize a spolehlivých spojenců. Cena rýže vzrostla od neděle do úterý o 40 procent a některé čtvrti začaly hlásit nedostatek zboží a elektřiny,“ dodává. 

Niger popsal coby „poslední baštu“ dodržování lidských práv uprostřed autoritářských hnutí v africkém Sahelu. „Tento pokus o převrat je pro Nigerijce tragédií, ale jeho úspěch by měl ničivé následky daleko za našimi hranicemi,“ píše.

„Díky otevřenému pozvání ze strany pučistů a jejich regionálních spojenců by se celá oblast centrálního Sahelu mohla dostat pod vliv Ruska prostřednictvím Wagnerovy skupiny, jejíž brutální terorismus se naplno projevil na Ukrajině,“ varuje Bazoum. 

Vyzval vládu Spojených států a mezinárodní společenství, aby pomohly obnovit ústavní pořádek v Nigeru. „Nigerijský lid vám nikdy nezapomene vaši podporu v tomto klíčovém okamžiku našich dějin,“ uzavřel svůj komentář pro Washington Post.

Související

Kandidát Mohamed Bazoum

V Nigeru zastavili pár dní před výměnou prezidenta pokus o puč

V blízkosti prezidentského sídla v Nigeru byla v noci na dnešek slyšet střelba, píše agentura Reuters. Stalo se tak pouhé dva dny předtím, než se vlády ujme nově zvolený prezident Mohamed Bazoum. Podle bezpečnostního zdroje agentury AFP šlo o zmařený pokus o převrat a několik vojáků bylo zatčeno. Situace je podle něj pod kontrolou.

Více souvisejících

Mohamed Bazoum Wagnerova skupina (v přepisu z ruštiny Vagnerova) afrika Niger

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 53 minutami

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

před 4 hodinami

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

před 4 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

před 5 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

před 5 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

před 5 hodinami

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

před 6 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy