Nejsou zátěží, ale příležitostí. Příběh známé malířky ukazuje, jak mohou uprchlíci změnit svět, pokud mají šanci

„Neměli jsme peníze, takže jsme museli zůstat doma. Nemohli jsme jít do školy ani ven,“ vzpomíná Faduma. Když její matka navštívila internetovou kavárnu, kde se spojila se svým manželem pracujícím v Evropě, vždy si od manažera brala použité papíry, aby mohla Faduma a její sestry malovat. „Maso bylo skutečnou luxusní potravou, kterou jsme měli možná jednou za tři měsíce.“

Jako uprchlíci bez oficiálního statusu měli omezené možnosti a jedinou útěchou byla právě malba. V roce 2022 však přišla příležitost, která změnila Fadumin život. Francouzská ambasáda v Addis Abebě vyhlásila malířskou soutěž, aby oslavila 125 let diplomatických vztahů mezi Etiopií a Francií. Faduma, bez formálního uměleckého vzdělání, svou práci přihlásila a byla přijata.

Výsledek byl pozoruhodný: malba bodovým stylem znázorňující osamělou postavu, kterou podporují další ruce, jak se snaží odstrčit šedé pozadí plné utrpení. Toto dílo, které bylo široce chváleno, přivedlo Fadumu do kontaktu s dalšími umělci a otevřelo jí nové možnosti. Brzy její práce začaly být vystavovány, i v rámci programu UNICEF U-Report v Etiopii. Dnes její obrazy dosahují ceny několika set dolarů – částka, která umožňuje její rodině lepší životní podmínky.

Faduma je skvělým příkladem skrytého talentu, který je mezi uprchlíky běžný, ale často zůstává nevyužitý, pokud nemají vhodný prostor. Tento problém je stále více aktuální, protože globální počet uprchlíků neustále roste a v roce 2024 dosáhl rekordních 123,2 milionů. Podle mnohých je to obrovská ztráta produktivity, protože většina uprchlíků chce přispět, ale je odsouzena k životu na státních dávkách nebo k práci v temných zákoutích společnosti.

Etiopie přistoupila k uprchlíkům jinak než mnohé západní země, které se s problémem migrace potýkají. V roce 2024 se stala druhým největším hostitelem uprchlíků v Africe, přičemž hostí 1,1 milionu uprchlíků z 38 zemí, většinu ze Súdánu, Jižního Súdánu, Somálska a Eritrey.

V posledních měsících Etiopie zavedla nový systém pro uprchlíky: digitální identifikační karty, které usnadňují přístup k veřejným službám, jako je zdravotní péče, školství či finanční služby. Pro Fadumu to znamenalo, že si mohla otevřít bankovní účet a oficiálně začít prodávat své obrazy. „Tohle je věc, za kterou jsem nejvíc vděčná,“ říká.

Tento nový systém se ukázal jako přínosný i pro ostatní uprchlíky. Eritrejci v Etiopii otevřeli kavárny, Jemenci vyrábějí a prodávají rukodělné výrobky a uprchlík z Burundí se stal fotografem. Mezi uprchlíky se také objevují příběhy úspěchu, jako je Raba Abdur, která po příjezdu do Etiopie v roce 2011 získala stipendium na studium psychologie v Keni. „Chci se stát poradcem, protože moje komunita, zejména ženy a dívky, čelí mnoha problémům v táborech,“ říká Raba.

UNHCR v Etiopii se navíc rozhodl změnit tradiční model pro ubytování uprchlíků v táborech a začal podporovat projekt zvaný „Solutions from the Start“, kdy jsou uprchlíci umísťováni do již existujících komunit, které jsou podporovány donátorskými prostředky. To znamená, že infrastruktura jako školy a nemocnice je rozšířena a zajišťuje tak nejen služby pro uprchlíky, ale i pro místní obyvatele. Tento přístup je nejen inkluzivní, ale i ekonomicky efektivní.

Nicméně integrace uprchlíků a zajištění jejich práv zůstává politicky citlivé téma. I přes to, že donátorské organizace podporují integraci, pro vlády je často obtížné přijmout tento model. Mnozí zastánci tvrdí, že umožnění uprchlíkům pracovat a přispívat do místní ekonomiky může změnit uprchlíky z vnímané zátěže na skutečnou příležitost. „Když vidíme uprchlíky, měli bychom v nich vidět příležitost,“ říká Andrew Mbogori, zástupce UNHCR v Etiopii. „Mohou se uživit a přinést s sebou spoustu dovedností.“

Faduma dnes není jen malířka, ale také aktivistka. Vedle své umělecké tvorby se snaží založit centrum pro umění a komunitní hub, kde by se uprchlíci i místní obyvatelé mohli učit novým dovednostem a organizovat výstavy a představení. Její naděje je jednoduchá: poskytnout ostatním stejné příležitosti, které ji samotnou dostaly z těžkého období. „Nechci jen přežívat,“ říká Faduma. „Chci, aby každý přežil se mnou.“