Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.
K signatářům se kromě Spojeného království, Maďarska a Itálie přidaly například i Česká republika, Polsko, Dánsko, Slovensko nebo Švédsko. Cílem této iniciativy je navrhnout nový rámec pro Evropskou úmluvu o lidských právech (EÚLP), který by měl rovněž zúžit definici „nelidského a ponižujícího zacházení“.
Zástupci vlád volají po tom, aby článek 3 úmluvy, který zakazuje nelidské nebo ponižující zacházení, byl „omezen na nejzávažnější případy“. To by mělo členským státům umožnit přijímat přiměřená rozhodnutí o vyhoštění zahraničních zločinců, a to i v případech, kdy se řeší otázky zdravotní péče nebo podmínky ve vězení.
Prohlášení dále navrhuje úpravu článku 8 (právo na respektování soukromého a rodinného života) ve vztahu ke zločincům. To by mělo při rozhodování o vyhoštění klást větší důraz na závažnost trestného činu a menší váhu na vazby, které má kriminálník k hostitelské zemi.
Dokument také naznačuje, že by státům nemělo být bráněno ve spolupráci s třetími zeměmi ohledně azylových a návratových procedur, za předpokladu, že budou zachována lidská práva nelegálních migrantů. Naopak země jako Francie, Španělsko a Německo odmítly tento neoficiální dokument podepsat. Místo toho se připojily k separátní, oficiální deklaraci, kterou podpořilo všech 46 vlád. Ta ale nenastiňuje žádné problémy s konkrétními články úmluvy.
Dvě oddělená prohlášení odrážejí hluboké rozpory napříč Evropou ohledně přístupu k nelegální migraci a rozsahu, v jakém by měla být zaručena práva pro uprchlíky a ekonomické migranty. Britský vicepremiér David Lammy se jednání ve Štrasburku zúčastnil a očekávalo se, že bude prosazovat, aby stávající pravidla nebránila zemím v řešení problému nelegální migrace.
Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset uvedl, že se ministři dohodou na politické deklaraci o migraci a EÚLP pohnuli vpřed. Upozornil však, že všech 46 členských států potvrdilo svůj hluboký a trvalý závazek vůči Evropské úmluvě i Evropskému soudu pro lidská práva. Dodal, že to není jen rétorika, ale politické rozhodnutí nejvyššího řádu. Berset zdůraznil, že úmluvu je třeba udržovat silnou a zachovat nezávislost Evropského soudu pro lidská práva, a to i tváří v tvář bezprecedentním migračním výzvám.
Britský premiér Keir Starmer a jeho dánská protějšek Mette Frederiksen ve sloupku pro deník Guardian uvedli, že stávající azylový rámec byl vytvořen pro jinou éru. V dnešním světě masové mobility už podle nich včerejší odpovědi nefungují, a proto se azylové systémy musí změnit.
Související
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“
EU (Evropská unie) , uprchlíci
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
před 1 hodinou
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
před 2 hodinami
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
před 3 hodinami
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
před 3 hodinami
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
před 4 hodinami
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
před 5 hodinami
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
před 6 hodinami
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
před 7 hodinami
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
před 7 hodinami
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
před 8 hodinami
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
před 8 hodinami
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
před 9 hodinami
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
před 9 hodinami
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
před 10 hodinami
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
před 10 hodinami
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
před 11 hodinami
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno před 11 hodinami
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
před 11 hodinami
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
před 12 hodinami
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.
Zdroj: Libor Novák