ANALÝZA | Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?

Schengenský prostor se od nového roku definitivně rozšířil o Rumunsko a Bulharsko. „Nechť se Schengen stane silnějším,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Silnější Schengen znamená silnější Evropu,“ dodala šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsola.

Nedůvěra k oběma zemím?

Kontroly na vnitřních vzdušných a námořních hranicích byly zrušeny už v březnu minulého roku. Mezi plnohodnotným členstvím Rumunska a Bulharska v Schengenském prostoru stálo rakouské veto, které Vídeň zrušila koncem minulého roku.

Rakouská vláda své rozhodnutí odůvodnila nutností intenzivnějšího boje proti nelegální migraci, informovala americká stanice CNN. Evropská komise už v roce 2011 konstatovala, že obě země splňují podmínky pro vstup do Schengenu, avšak dlouho čelily odporu několika členských států.

Zpočátku proti vstupu Rumunska a Bulharska stály především Německo a Francie. Ty upozorňovaly na problémy obou zemí se správou veřejných záležitostí a přistěhovalectvím. Postupem času se však odpor zmírnil a před Rakouskem své veto zrušilo také Nizozemsko.

Přesto zůstávají určité podmínky. Evropská komise rozhodla, že hraniční kontroly mezi Maďarskem a Rumunskem a mezi Rumunskem a Bulharskem budou zachovány minimálně na dalších šest měsíců. Tato opatření mají podle serveru Euronews „zabránit vážnému ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti“ a zároveň uklidnit obavy Rakouska.

Rakousko dlouhodobě tvrdilo, že „Schengen nefunguje“ a rozšiřování prostoru není odůvodněné. Rumunsko a Bulharsko se však bránily tím, že jejich území neleží na takzvané západobalkánské trase, kudy do EU každoročně proudí tisíce nelegálních migrantů.

Rozhodnutí o vstupu Rumunska a Bulharska přichází v době, kdy Německo a Francie znovu zavádějí hraniční kontroly v reakci na zvýšené migrační toky. Situace tak ilustruje, jak citlivým tématem nelegální migrace zůstává napříč celou Evropskou unií.

V říjnu loňského roku se k zavedení dočasných kontrol přidali také Nizozemci. Vláda vedená krajně pravicovou Stranou svobody (PVV) Geerta Wilderse připravila celý soubor opatření zaměřených na zpřísnění pravidel pro žadatele o azyl. Kromě hraničních kontrol zahrnují tato opatření také omezení platnosti povolení k pobytu na maximálně tři roky a restrikce pro ty, kteří přišli za svými rodinnými příslušníky.

Přestože Rumunsko a Bulharsko nyní získaly plné členství v Schengenském prostoru, realita na hranicích zůstává komplikovaná. Evropská unie balancuje mezi snahou o větší integraci a bezpečnostními obavami, což ukazují i pokračující hraniční kontroly v klíčových oblastech.

Je Schengen na pokraji smrti?

Server Euronews v září loňského roku varoval, že Schengen se může nacházet „na pokraji smrti“. Tento dříve ceněný nástroj, umožňující plynulý pohyb zboží a osob, výrazně narušil rok 2015, kdy Evropa čelila bezprecedentní migrační krizi.

Zatímco migrační krize vedla ke znovuzavedení dočasných hraničních kontrol v několika státech, pandemie covidu-19 tyto kroky prakticky zcela zobecnila. Hraniční uzávěry se staly normou napříč celým Schengenským prostorem, což odhalilo jeho zranitelnost v době krizí.

Po odeznění pandemie však migrační tlaky opět narostly. V roce 2023 bylo v EU podáno 1,12 milionu žádostí o azyl, což je nejvyšší číslo od roku 2016. Tyto statistiky přispěly k růstu podpory krajně pravicových stran, které kritizují neschopnost EU řešit migraci a ochranu vnějších hranic.

Už tak napjatou situaci umocnil srpnový útok v německém Solingenu, kde syrský občan napojený na Islámský stát zavraždil tři lidi. Tento incident upozornil na slabiny v azylovém systému EU. Pachatelova žádost o azyl byla předtím zamítnuta s příkazem k návratu do Bulharska, první země jeho vstupu do EU.

Je Schengen zbytečný?

Schengenský prostor, existující od roku 1995, dnes zahrnuje 25 z 27 členských států Evropské unie. Výjimkami jsou Kypr a Irsko, které se rozhodly zůstat mimo. Kromě zemí EU jsou součástí také Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko.

Podle Evropské komise prostor umožňuje volný pohyb osob „bez zvláštních formalit“, což občanům výrazně usnadňuje cestování, práci i život v jiných členských státech.

Schengenský prostor vznikl na základě Schengenské dohody, podepsané v roce 1995 pěti zeměmi – Německem, Belgií, Francií, Lucemburskem a Nizozemskem. Postupem času se do něj zapojovaly další státy, včetně devíti zemí v roce 2007, kdy přistoupila také Česká republika.

Přestože hlavním cílem Schengenu je volný pohyb osob, členské státy mají možnost obnovit hraniční kontroly na vnitřních hranicích v případech, kdy je ohrožen veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. K takovým krokům v minulosti přistoupily například Německo a Francie v reakci na migrační krize nebo jiné bezpečnostní výzvy.

Toto opatření přijalo na přelomu let 2022 a 2023 také Česko. Od zavedení opatření zkontrolovali policisté podle ministerstva vnitra přes tři miliony lidí. Při migraci zajistili 9567 osob a vstup neumožnili 2545 z nich. Zadrželi 141 osob podezřelých z převaděčství.

Slovenský ministr vnitra Roman Mikulec rozhodnutí ukončit tyto kontroly uvítal. Od začátku kontinuálně říkám, že účinným krokem vůči nelegální migraci je společný postup Evropy. Zejména společná ochrana vnějších schengenských hranic,“ řekl.

Schengen zůstává symbolem evropské integrace, přesto je jeho fungování i po více než čtvrtstoletí často podmíněno bezpečnostními a politickými tlaky, které prověřují jeho odolnost.