Další rána Schengenu: Po Německu a Francii obnoví hraniční kontroly třetí evropská země

Tento krok je reakcí na dlouhodobý tlak na azylový systém v Nizozemsku, kde se každoročně zaregistruje přibližně 40 000 žadatelů o azyl. Vláda vedená krajně pravicovou Stranou svobody (PVV) Geerta Wilderse připravila celý soubor opatření zaměřených na zpřísnění pravidel pro žadatele o azyl. Kromě hraničních kontrol zahrnují tato opatření také omezení platnosti povolení k pobytu na maximálně tři roky a restrikce pro ty, kteří přišli za svými rodinnými příslušníky.

Návrhy na přísnější kontrolu imigrace byly součástí složité koaliční dohody mezi čtyřmi stranami, která byla dosažena v červenci po několikaměsíčních jednáních. Hlavní třecí bod představovala snaha Wilderse vyhlásit „národní azylovou krizi“, což by vládě umožnilo obejít parlament a zavést opatření bez legislativního procesu. Tento návrh však narazil na odpor nejen opozičních stran, ale také jednoho z koaličních partnerů PVV, který zpochybňoval ústavnost takového kroku.

Po dosažení kompromisu bude nyní balík opatření předložen k hlasování v dolní komoře nizozemského parlamentu, kde má vláda většinu. I v horní komoře je očekávána dostatečná podpora, pravděpodobně i od některých opozičních senátorů.

I přes stabilní počet žadatelů o azyl, který se pohybuje kolem 40 000 ročně, Nizozemsko čelí dlouhodobým problémům s jejich ubytováním. Nedostatek vhodného bydlení je podle odborníků způsoben nejen přetížením azylového systému, ale i obecnými problémy s dostupností bytů, které jsou výsledkem úsporných opatření a rostoucí poptávky po bydlení. To vede ke stále většímu tlaku na řešení migrační politiky, což se odráží i v aktuálních politických jednáních.