Proč v Nizozemsku padla vláda? Geert Wilders se chce stát premiérem, plán se mu ale může krutě vymstít

Wilders ukončil účast své strany ve čtyřčlenné koalici poté, co jeho partneři odmítli podpořit jeho extrémní desetibodový plán, který měl vést k „nejtvrdší azylové politice v Evropě“. Kromě nasazení armády k ochraně hranic plán zahrnoval i zavírání ubytoven pro uprchlíky, deportace Syřanů a zastavení plnění kvót EU. Právní experti přitom upozornili, že některé návrhy porušují evropské i mezinárodní úmluvy o lidských právech.

Wilders obvinil partnery z nedostatku vůle ke změně a označil jejich přístup za zradu slibu voličům. „Podepsal jsem se pod tvrdou azylovou politiku, ne pod rozpad Nizozemska,“ uvedl. Vystoupení PVV z vlády přimělo premiéra Dicka Schoofa k podání demise do rukou krále a odstartovalo přípravy na nové volby.

Wilders, posílený triumfem své strany ve volbách z listopadu 2023, si od nového hlasování slibuje návrat k moci v ještě silnější pozici. Po volbách se mu sice podařilo vytvořit koalici s populistickým hnutím BBB, středovým NSC a liberálně-konzervativní VVD, ale jako podmínku si ostatní strany stanovily, že on sám nemůže být premiérem – kvůli jeho výrokům o islámu, včetně označení proroka Mohameda za „pedofila“ a požadavků na zákaz mešit, šátků i Koránu.

Koalice od počátku trpěla spory a neefektivitou, a Wilders, zvyklý vládnout autoritativně, narážel na nutnost kompromisů, které odmítal. Mnozí ministři z jeho strany navíc projevili zásadní nezkušenost.

Jeho současný krok ale může jeho vlastní politické cíle vážně ohrozit. Za prvé, vážně narušil vztahy se svými dosavadními spojenci. Vůdci VVD, BBB a NSC jej v úterý otevřeně obvinili ze zrady a sobeckosti. „Utíká, když jde do tuhého,“ uvedli na adresu muže, kterému je vyčítáno, že dává přednost osobní ambici před odpovědným vládnutím.

Za druhé, politická nálada v zemi se změnila. Ačkoli by PVV podle aktuálních průzkumů mohla zůstat nejsilnější stranou, její podpora by klesla ze současných 37 poslanců zřejmě na 30. Hnutí BBB a NSC se propadla až na okraj volitelnosti, zatímco VVD posílila a aliance Zelených a levice (GreenLeft) je v průzkumech téměř vyrovnaná s PVV.

V tak roztříštěném politickém prostředí, jaké panuje v Nizozemsku, není žádná strana schopna vládnout sama. Wilders by tak znovu potřeboval koaliční partnery – ale po jeho jednostranném rozbití vlády je velmi nepravděpodobné, že by s ním někdo chtěl znovu spolupracovat.

A za třetí, téma migrace již není pro voliče prioritní. Po znovuzvolení Donalda Trumpa do čela Spojených států se evropská politická debata výrazně posunula k otázkám obrany, bezpečnosti a ekonomiky. Nizozemsko navíc patří k zemím s relativně nízkým počtem žadatelů o azyl – loni připadli méně než dva noví žadatelé na tisíc obyvatel, což je pod průměrem EU.

Wildersovo volební vítězství v roce 2023 bylo do značné míry postaveno na frustraci voličů z tradičních stran a na schopnosti propojit problémy s bydlením a zdravotnictvím s přistěhovalectvím. Tyto otázky sice zůstávají aktuální, ale tentokrát už voliči možná neuvěří, že by je Wilders dokázal řešit.

Z politického rebela, který dobře křičí z opozice, ale neumí vládnout, se Wilders nyní může stát politikem, který sám zhatil svou největší šanci na post premiéra. Většina analytiků proto očekává, že po volbách vznikne nová vláda bez něj – vedená buď středolevou aliancí GreenLeft, nebo pravostředovou VVD.