Kuleba navrhnul, jak dosáhnout dlouhodobého míru na Ukrajině. Rusku se jeho nápad líbit nebude

Kuleba poukázal na to, že ruská strategie zahrnuje čekání na to, až se ostatní země budou doprošovat mírových jednání. Rusko podle něj nevykazuje známky, že by chtělo mír, a nadále uplatňuje imperiální přístup 19. století.

Pro zajištění dlouhodobého míru Kuleba navrhuje, aby Rusko bylo poraženo a zbaveno svých agresivních instinktů, podobně jako tomu bylo v případě Německa nebo Japonska po druhé světové válce.

Zvláštní pozornost věnoval otázce ukrajinského členství v NATO, které považuje za klíčové pro zamezení budoucích konfliktů. Bez členství by jakákoli dohoda o příměří byla pouze dočasnou pauzou před dalším konfliktem. NATO by nejen zajistilo bezpečnost Ukrajiny, ale také by zabránilo možným revanšistickým tendencím ze strany budoucích ukrajinských generací.

Kuleba rovněž vyvrátil argumenty o ruských „červených liniích“, které podle něj slouží pouze k ospravedlnění váhání západních partnerů s dodávkami vojenské pomoci. Zdůraznil, že Rusko eskaluje konflikt bez ohledu na ukrajinské kroky, například ničením civilní infrastruktury nebo přiváděním severokorejských jednotek na frontu.

Bývalý ministr rovněž upozornil na nejednoznačnost sankcí vůči Rusku. Podle něj sankce fungují, ale pouze tehdy, když jsou průběžně zpřísňovány a jsou eliminovány mezery umožňující jejich obcházení. Kritizoval polovičatá opatření, například v oblasti ruských příjmů z ropy, která podle něj stále umožňují Moskvě financovat válku.

V závěru rozhovoru Kuleba vyzval ukrajinskou společnost k zachování odhodlání a jednoty. Ukrajina podle něj dnes disponuje armádou, státní strukturou, vůdčími osobnostmi a podporou mezinárodních partnerů, což jí dává jedinečnou příležitost uspět v boji za svou nezávislost. Připomněl, že žádná rozhodnutí nemohou být Ukrajině vnucena proti její vůli, pokud zůstane pevná ve svých zásadách a cílech.